Jaká kouzla dovede "desítka", je-li poctivě uvařená, jsem už několikrát zaznamenal. A po ochutnání potštejnského piva Clock Hector musím mezi ony kouzelníky zařadit i tuto desítku z podhůří Orlických hor.

Nad středně hustou krémově bílou a dosti stabilní pěnou byla cítit poměrně intenzivní a příjemná vůně chmelu, kvasnic a trochy sladu.
Clock Hector je pivem až zářivě zlaté, mírně kalné barvy.

V jeho chuti se nejprve projeví intenzivně chmelově - až "ameriko-ejlově" - aromaticky hořký nástup, pod nímž se rozlije milý, poměrně hutný a chuťově komplexní slad.
Chmelová hořkost se táhne celým průběhem chuti a postará se i o důrazné a táhlé hořké zakončení, avšak neruší a neulpívá. Chuti jsou bezchybně harmonické a ladně propojené. Navzdory o fous vyššímu řízu byla pitelnost výborná - původně jsem Clock Hector chtěl jen ochutnat, ale rychle jsem svůj názor změnil a začal se těšit na další. Bohužel jsem si musel nechat zajít chuť, neboť krátce po vypití mého půllitru došel sud.

Přesto to považuji spíš za štěstí než smůlu, protože potštejnský Clock Hector je skvěle vyladěná desítka, obdivuhodně spojující plnost až vydatnost s výtečnou pitelností. Tohle pivo se může směle postavit nejedné dvanáctce.

Na úvod příjemná sladová vůně s chmelem v pozadí. Pivo je příjemně sladové s ostřejším a razantním chmelovým doprovodem. Hořkost je příjemná a velmi dlouhá. Tělo středně plné, říz střední. Pitelnost výborná. Výborná desítka, která toho umí hodně nabídnout a rozhodně se nedá skončit pouze u jedné.

Že je Clock přeborníkem mezi svrchňáky jsem se nejednou přesvědčil, u spodně kvašených piv už to není tak skvělé, přesto je tato desítka vysoce nadprůměrná.. v kategorii malých a minipivovarů ho ale trumfne nejedna desítka.

Pěna: Bílá, vysoká a řidší, ihned po nalití se objeví spousta bublinek CO2 a pěna brzy vyšumí, aby se ustálila na slabé ale souvislé vrstvičce.

Barva: Světlejší trošku zakalená zlatá.

Vůně: Prázdnější vůně sladu a květin s troškou chmelu, vůně je slabý čajíček.

Chuť: Ihned po napití jsem měl pocit, že ochutnávám osmičku, či vodovější desítku z průmyslového pivovaru, brzy se ale rozvine jemná a příjemná hořkost s troškou květinového sladu s jemnou linkou medu. Říz piva je vysoký, pitelnost dobrá.

Dobré.

Po delší době mám tady na stole pivo, které nemusím hned i zakládat a můžu jej rovnou ohodnotit.
Díky bratrovi, který mi zase dovezl pár kousků, které jsem ještě nepil.
Tohle pivo má opravdu čistě bílou pěnu, je ji tak akorát a celkem drží. U desítky jsem tak bílou pěnu ještě neviděl.
Barva piva je zlatá a krásně průhledná.
Vzhled je tedy suprovní.
Co se vůně týče, tak je taková klasická pivní. Cítím slad a chmel. Trošku v kořenitějším podání.
Na první doušek má pivo vysoký říz a na desítku má i celkem plné, sladové tělo s příjemným hořkým projevem.
Abych se přiznal, tak jsem nečekal tak dobré pivo. Ještě k tomu desítku...
Jsem spokojený a mohu jen a jen doporučit.

Pěna spíše řidší, s krémovým nádechem, ale docela se drží. Vůně nevýrazná. Doušek zprvu takový "hluchý", ale hned se dostavuje hořkost, která se s postupným pitím piva prohlubuje. To je na jedné straně pozitivní, pivo má říz, na rozdíl od mnohých desítek velkopivovarů, ale nejsem si jist, jestli by mi to nevadilo, pokud bych toto pivo pil celý večer. Barva nic moc, příliš světlá, jsou vidět bublinky, jakoby bylo pivo jimi natlakované.