Ve smíchovské Kozlovně v Praze v Lidické ulici jsem se dostal k příležitosti ochutnat nefiltrovanou verzi Velkopopovického Kozla jedenáctky.

V její vůni jsem opravdu cítil kvasnice i trochu chmelu, mírně kalná barva mi pak ze všeho nejvíc připomněla citrónový čaj (promiň, Kozle :-)).
Ústa si prorážejí cestu závějí husté bílé pěny a lačně nechávají zaplavit jazyk mokem příjemného, středně intenzivního řízu.
A navzdory poněkud pošramocené pověsti Kozla jazyk tentokrát není zklamán. V chuti se ozývá vyvážený středně plný slad, kvasnice, obilí, trocha chleba též stopička aroma chmelu. Slad s kombinaci s kvasnicemi a chmelem dodává mírný a příjemný dojem lipové květové voňavosti.

Středně plné tělo přiměřené českému ležáku o 11% EPM je "obaleno" harmonicky navazující hořkostí slabší až střední intenzity s velmi slabým a prakticky nerušivým ulpíváním na patře.

Pitelnost nefiltrované jedenáctky z Velkých Popovic je velmi dobrá.
Na pivo vařené průmyslově v jednom z největších konglomerátů jde o dosti podařený kus, dle mého mínění s náskokem nejlepší z rodiny Kozlů.