Pivovarská restaurace v Praze - Podolí u Dvorců, donedávna nabízející jen piva od pana Richtera, začala zřejmě spolupracovat s Vinohradským pivovarem, neb se zde v poslední době objevilo několik kousků z Vinohrad.

K nim patří i polotmavá třináctka Vinohradský Jantar, pivo vskutku jantarové až mírně roibosové barvy, svěže karamelovo-kvasnicové vůně a husté, špinavě bílé pěny.

Po napití se činí výborný, až osvěžující říz. Chuť Jantaru se opírá o klasicky nasládle "karamelizovaný" lahodný slad. Slad má moc hezký, vstřícný projev, jež pozoruhodně spojuje chuťovou srozumitelnost s bohatostí. Pod středně plným tělem "drnkají" chmelové pryskyřice.
Vše je mimořádně harmonicky propojeno: elegantní hra sladů s jakousi velmi decentní "šťavnatostí" a nepřehnanou chmelovou hořkostí. Ta začíná "hrát" od druhé třetí vteřiny, moc hezky, neokázale, ale přitom důsledně a nakonec převezme vládu. Ovšem i toto "převzetí vlády" je demokratické a roli sladu respektující.
I přes protažení hořkosti na několik vteřín tato ani na okamžik neulpívá.

Dlouho jsem nepil pivo, v němž by slad byl tak skvěle vyvážený s chmelovou hořkostí. Záleží jen na vás, na kterou z chuťových složek se soustředíte, protože každá z nich dokáže vzbudit dojem, že "o ni tady jde".
Jak vyplývá z výše řečeného, pitelnost Vinohradského Jantaru je velmi dobrá.

Celkově jde o pivo stylově čisté a přitom osobité a zábavné, nad nímž zaplesá i srdce ortodoxního milovníka světlých ležáků.

Pěna: Světle béžová, opravdu hustá a trvanlivá.

Vůně: Sladová, jemně karamelová přecházející až do ovocitých tónů.

Barva: Tmavý zakalený roibos.

Chuť: Plné sladové tělo, mírnější, ale dobrá hořkost a skvělý říz. Pivo je vyvážené s dobře pitelné.

Chválím.