Olomoucký pivovar s restaurací Moritz na celkem nenápadném rohu za hradbami evokuje náladu začátku 20. století kdesi v Haliči a spíše než na širokou nabídku piv sází na jejich kvalitu a dobrou kuchyni.
Zde jsem mimo jiné ochutnal místní světlý ležák jedenáctku Moritz a nebyl jsem zklamán. Pivo zářivě slámové barvy vonělo kvasnicovou vůní nesoucí se nad bohatou, bílou, dosti hustou a pomalu opadávající pěnou.

V chuti Moritze jedenáctky se zprvu projevil dosti vyrazně chmelově hořký nástup, pod nímž se rychle rozlije příjemně obilné jemně sladové tělo.
Hořkost má až jakoby kopřivové tony, její závěr je poměrně táhlý, ovšem v pozdějších doušcích se proti ní sladovost začne vice prosazovat nezatěžkaným, ale poměrně bohatým projevem a dobře se s hořkostí sladí. V prvních doušcích mi připadalo, že si obě složky (slad a chmelová hořkost) trochu hrají každá na svém písečku, ale po vpití se tento pocit vytratil a pitelnost je tak na patřičné výši.

Celkově bych tedy světlou jedenáctku Moritz označil za příjemný a nenudící, bezmála osvěžující minipivovarský ležák.