V restauraci U Milušky ve Vacově hned u kostela jsem přechutnal Otavský zlatý ležák, ve své době velice povedený počin ze strakonického pivovaru Dudák.

A jak moje ochutnávka dopadla?
Jemnější slad, ke kterému se přidává hořkost, nejprve lehce aromatická, posléze tvrdší až uplívající, což se s každým douškem zesiluje.
Drobná medicinální pachuť.
Delikátně nasládlý slad je pryč. Sladový projev je plošší než dřív, což bych ještě snesl, ale hrubou až neotesanou hořkost jsem musel vůlí přepít; vpít se však dalo a pitelné to nakonec vcelku i je.

Nicméně oproti poslední ochutnávce před rokem nastalo jednoznačně zhoršení. Většinu velkoprůmyslových patoků sice Otavský zlatý ležák stále překonává, ale náskok se z několika koňských délek ztenčil sotva na jednu. A rozhodně to není tím, že by protivníci tolik přidali.

Piji Otavský zlatý opět po roce. Kvalita mírně poklesla, chmel byl patrně částečně nahrazen extraktem, pivo už není tak "hebké", ale na druhou stranu není pokles nijak dramatický a stále jde o více než obstojný ležák.

V řadě světlých ležáků, vařených ve strakonickém pivovaru Dudák, zaujímá čestné místo Otavský zlatý ležák, jehož lahev jsem zakoupil ve strakonickém COOPu za příznivou cenu 14 Kč.

Po otevření lahve a při přelévání do sklenice se hned rozvinula hezká vůně sladu s trochou chmele a vyšuměla středně hustá, bílá a pomalu opadávající pěna.

Otavský zlatý ležák se opravdu může pyšnit dokonale zářivě zlatou, čirou barvou. Přiměřený, neokázalý říz zdvořile podporuje chuť. V ní se projeví plný, oblý až "hebký" a velmi příjemně kultivovaný slad, elegantně doprovázený mírnou chmelovou hořkostí.
Slad je v tomto pivo opravdu moc povedený a mohl by sloužit za příklad, jak by měla v českém ležáku vypadat čistá, plná a přitom neúnavná sladová složka.
Taktéž pitelnost Otavského zlatého ležáku je velmi dobrá, na svůj obsah alkoholu takřka výborná.

Světlá piva ze Strakonic jsou si charakterově podobná, ale v dobrém slova smyslu; síla Otavského zlatého ležáku leží ve velmi příjemném sladu, který dokáže obdivuhodně kombinovat plnost s pitelností a vstřícností. Jde tedy o velice příjemný, pitelný a chuťově čistý světlý ležák, který bych někdy moc rád ochutnal v čepované podobě.

Strakonická piva mi připadají jako přes kopírák a kdybych zkusil slepou degustaci, měl bych problém rozeznat rozdíl mezi 11,12,13...

Pěna: Vysoká, špinavě bílá, středně hustá, ale brzy opadne.

Barva: Podezřelá - světlejší lesní med. Barevný slad opět v akci.

Vůně: Sladová až karamelová + troška chmelu.

Chuť: Sladová až karamelová, hořkost střední, říz slabý, dojem-utahaný..

Dudáka prostě nebrat.

Moc dobré pivo! Velice příjemné plné sladové tělíčko zakončené nevtíravou hořkostí. Krásná zlatá barva a kvalitní pěna. U takového piva lze vydržet v pohodě celý večer, a ráno vstáváte s chutí na další - to se moc často nestává...

Příjemné pivo, které nezklame.

Barva: zlatá až oranžová, pivo čiré

Pěna: bílá, stabilní

Chuť: sladová s nástupem hořkosti, která je trošku ostřejší, doznívání kratší

Říz: střední

Velmi dobré pivo.

Filtrováno, nepasterováno.

Dej Bůh Štěstí!

Otavský Zlatý jsem ochutnal poprvé v hospůdce ve vísce Záboří na Blatensku.
Mladá výčepní ochotně skvěle načepovala půllitr a ačkoli jsem byl jeden z prvních a hospůdka nevypadala přes den příliš vytíženě, pivo bylo ve skvělé kondici. Na rozdíl od Dudáka, kterým rozhodně nepohrdám je Otavský Zlatý plnější chuti a pro cyklistu, který vyšlápl dlouhý mírný kopeček je úžasným občerstvením. Samozřejmě nezapře svou rodinu piv ze Strakonic, nicméně je to pivo, které rozhodně potěší pivaře i náhodného pocestného. Pro degustátory minipivovarů se může zdát chuť poněkud fádní ale ve srovnání s velkopivovary typu G apod má rozhodně navrch. Doporučuji.