Svrchní kvašení někdy dokáže divy. Znovu jsem se o tom přesvědčil při návštěvě Pivovarské pivnice Dvorce v Praze a ochutnávce místní jantarově zbarvené kalné čtrnáctky - podle barvy by tedy šlo o amber ale, ale zde byla prezentována prostě jako Richter ale.

Nad jeho hustou, špinavě bílou a stabilní pěnou se vznášela jemně ovocitá vůně s mírnou kyselinkou.

Chuť páně Richterova ejlu bych popsal slovy: koš plný povznášející jemné i šťavnaté ovocitosti meruněk, švestek, hrušek i jablek, dohromady s velmi jemnou hořkostí dokonale slitých v chuť, která je současně kompaktní, přesto jsou v ní všechny složky čitelné. Moje drahá nechtěla věřit, že toto pivo není dochucováno nějakou ovoconou šťávou a snad se nikdo neurazí, když uvedu, že mi pivo svou ovocitou živostí trochu připomnělo burčák.
Přitom tento ejl není vůbec sladký či plný, spíše lehký a takřka "suchý".
Mírná nasycenost přispívá k extrémní pitelnosti, 14% EPM vůbec necítím, první pivo jsem vypil téměř na ex, bezmála s pocitem, že piju nějaký suchý mošt či cider. A i další dva kousky ve mě zasyčely jak kapka vody na rozpálené plotně.
Pro jasné rozpoznání, jak obrovský je rozdíl přirozeně ovocité chuti oproti její "simulaci" pomocí jablečného extraktu můžete tento ejl porovnat se Staropramenem nefiltrovaným.

Svůj chvalozpěv shrnu slovy: Čtrnáctka Richter ale je neuvěřitelně svěží, optimistický a zcela mimořádně pitelný ejl. Nejste-li vysazeni na vysloveně hořká či sladově hutná piva, určitě vás nezklame.

Moc mi nechutnalo, ale co 100 lidí 100 chutí!!!!!!