Ležák Haštal z Klášterního pivovaru Želiv jsem už byl pil před několika lety, avšak až nedávno jsem k němu dostal znovu a tak mohu sepsat svoje dojmy.

Jak čajová barva, tak až pečeně nasládlá či topinková vůně naznačují, že - jak je v poslední době u českých světlých piv časté - se s barevnými slady nešetřilo a ač je pivo prodáváno jako světlé, hodilo by se k němu spíš označení "čtvrttmavé".

Chuť to potvrzuje: elegantní a harmonický spíš suše nasládlý slad s lehkou topinkovostí. Vjem není vzdálen projevu vídeňských ležáků, jen v lehčí podobě.
Hořkost je zprvu nenápadná, ale po doznění sladu se trochu překvapivě ostře a štiplavě "utrhne", což v dalších doušcích může trochu rušit.

Jinak mi ovšem pivo chutnalo, pitelnost je slušná (i díky jemnějšímu řízu). Souhrnem bych Haštal označil za sympatický, nenudící "čtvrttmavý" ležák s charakterem.

Barva: zlatá, zakalená

Pěna: bílá, stabilní

Chuť: sladová chuť, velmi slabá až skoro neznatelná hořkost, prázdné pivo, pocitově až vodové

Říz: velmi slabý

Průměrné pivo.

Tahle dvanáctka je pro mě velkým zklamáním. Čekala jsem od toho víc. Před 3 lety jsem měla točenou a to se nedá srovnat. Nevím jestli byla tahle várka špatná nebo jestli celkově klesla kvalita, ale jsem z toho značně rozmrzelá.

Nefiltrováno, nepasterováno.

Dej Bůh Štěstí!

Poctivé dobré pivo. Pivo tohoto typu by měl ochutnat každý europivař, aby věděl co to pivo doopravdy je a jak má chutnat. Je vidět, že mniši na to dobře dohlížejí.