Světlá dvanáctka z litoměřického Biskupského pivovaru sv. Štěpána se jmenuje taktéž Štěpán. Voněla po chmelu, trošce kvasnic a kupodivu i stopě mladiny a barva čirého piva byla klasicky zlatá.
Pěna sice nebyla příliš hustá, ale celkem držela a opadávala jen pomalu.

Co se týká chuti – v ní nastoupí plné i chlebové tělo s rychle a ladně se napojující chmelovou hořkostí, která postupně nabývá na důrazu a pěkně se protáhne na patře, ale neulpí.
Chmelová hořkost je krásně táhlá a důrazná, je zde cítit aroma i hořkost českých chmelů, kterými se zde opravdu nešetřilo.
Vše je harmonicky propojené, chuťově čisté a výborně pitelné, a to i přes mírně vyšší říz (který mně osobně pitelnost spíše snižuje, ale setkal jsem se i s opačným názorem).

Celkově je tedy litoměřický Štěpán vysoce kvalitní minipivovarský ležák, na němž by šlo hezky ukázat, jak velký rozdíl může být v kvalitě minipivovarských piv.

Dobrý minipivovarský ležák.

Pěna: Středně vysoká i hustá, nakonec je trvanlivá pouze ve slaboučké mírně nažloutlé vrstvičce.

Barva: Mírně zakalená zlatá.

Vůně: Dominuje vůně kvasnic, vůně je trošku chlebová, troška sladu a chmel.

Chuť: Středně plné tělo, silná chuť kvasnic a trošku kořenité chuti chmelu. Hořkost nadprůměrná, doznívá středně dlouho. Říz střední, pitelnost spíše střední. Piva, v nichž dominuje chuť kvasnic se mi pijí trošku obtížněji.

Dobrý ležák, který potěšil.

Pochvala do Litoměřic. Ležák z minipivovaru jak se sluší a patří. Vyvážená a poctivá chuť…