Světlá patnáctka Lord byla v době mé návštěvy pivovaru Berounský medvěd nejsilnějším místním světlým pivem.

Voněla po sladu i kvasnicích, pěna byla středně hustá, špinavě bílá a pomalu opadávala.

Barvu kalného piva bych přirovnal ke květovému medu.

Chuťově je berounský Lord trochu rozporné pivo - na jedné straně krásně ladný plný slad s bohatými medovými, či květovými až lipovými tóny, na druhé straně hořkost, jejíž důraz je bohužel reprezentován především svíravě trpkým extraktovým projevem. To je velká škoda, protože ve sladové složce je toto pivo opravdu parádní a prakticky mu nelze nic vytknout. Ale takhle se samo odsuzuje do role fyzicky dokonale tvarované Miss World, jíž zlomyslný stylista oblékl do pytle od brambor narychlo nastříkaného zlatým sprejem.

Mohu-li mluvit sám za sebe, za světlou patnáctku (která tak jako tak není zamýšlena k masovému pití) bych mnohem raději dal místo 30ti korun řekněme 35, ovšem s tím, že bych si místo extraktové trpkosti užil i její přirozenou chmelovou hořkost.

Nicméně - zvláště s přihlédnutím k ceně, srovnatelné s velkoprůmyslovými fádními ležáky - má v sobě berounská patnáctka Lord nemálo zajímavého, které si ovšem užijete jen dokážete-li "odignorovat" onu ulpívající hořkost.

Konečně první berounský medvěd, který mi i chutná. Plná chuť s hořkým a chmelovým dozvukem. Trošku sladší, ale není to moc znát (což je pro mne jen dobře)