Továrenskou desítku z pivovaru Továrna ve Slaném jsem pil ve vícepípové restauraci U Škvorů v Čerčanech, jejíž provozovatel v tomto městečku statečně bojuje s pivní nudou. Dokonce jsem ji dostal do retro půllitru, pamatujjcího zřejmě ještě časy reálného socialismu, kdy jsme si o vícepípových hospodách mohli nechat jenom zdát.

Továrenská desítka voněla sympaticky svěže jemně chmelovou vůní, pěna nad zlatým a takřka čirým pivem byla hustá, bílá a velmi trvanlivá (vydržela do konce půllitru).
Chuťově se pivo projevuje moc příjemným, svěžím až „kopřivovým“ chmelem, který spolu s jemnějším, čistým a spíše lehčím tělem dává pivu brutální pitelnost.
Ale to není vše! Dočkáme se i harmonicky napojeného, příjemného, chmelově hořkého závěru, v dalších douších i poněkud táhlejšího.

Ač se tedy neshoduji s oficiálním tvrzením o „plném sladovém těle“, přesto tuto desítku ze Slaného považuji za moc povedenou, vyladěnou, nenudící a báječně pitelnou.