V třeboňském Enapu jsem zakoupil též patentní lahev letního ejlu z Břeclavi, nazvaného uměřeně klasicky Břeclav Summer ale.
Po přelití z lahve zavoněl tento ejl lehce nasládle ovocitou, mírně citrusovou vůní, pěna byla bílá, ne příliš vydatná, ale stabilní.

Pivo slámové barvy bylo čiré, což "vynahrazovaly" plovoucí vločky kvasnic, patrné i skrz sklo lahve.

Chuť břeclavského Summer ale uvedl chmelově hořký i suše ovocitý nástup se zvláštní linkou, která mi trochu připomněla plechovkové mandarinky. Následně se rozvinula hořkost s ovocitým rozměrem, upomínající na grapefruit. Hořkost v dalších doušcích příjemně zesiluje a protahuje se. Grapefruit se mi jevil jako dominantní element většiny průběhu chuti. Tělo je správně suché a ani na vteřinu se nepokusí vloupat se do hájemství ležáků.

Pivo bylo v lahvi spíše méně nasycené, celkově působilo (po vpití se) slušně harmonicky a velmi pitelně.

Otazníky u mě vzbudil jen nástup chuti, který se ale dá celkem snadno přepít. Jinak asi chápu, čeho mělo být dosaženo a je možné, že v čepované verzi by to bylo i blízko cíle, ale lahvová potenciál piva bohužel spíše jen naznačuje. I tak jsem rád aspoň za to, že Břeclavský Summer ale není je více nachmelený ležák a kategorie "ale" je určitě hoden.

hořký grep brrr