Příležitostně vařeným pivem v dolnobřežanském Olivově pivovaru je speciál velmi českého až vlasteneckého názvu Kníže Václav, což je trochu paradoxně pivo mnichovského typu.
Toto čiré pivo barvy slabšího černého čaje vonělo jemně nasládle sladovou a trošičku topinkovou vůní. Světle okrová jemnější pěna pomalu postupně opadávala.

Chuťově se Kníže Václav po napití projevil jemně a nezatěžkaně nasládlým, mírně karamelovým sladem se slabou, příjemnou linkou opečeného chleba. Následovalo chmelově hořké a lehounce pražené doznění – zprvu méně nápadné, avšak s dalším pitím zřejmější a na konci doušku lehounce trpknoucí na patře.
Z chuti chvílemi bohužel vystupuje i slabá alkoholovost, která může soulad chutí poněkud narušit. Jinak je pivo středního řízu poměrně slušně pitelné.

Každopádně je Kníže Václav z Dolních Břežan poměrně osobitý, srozumitelný, nijak sladově těžký a celkem pitelný polotmavý speciál, prospěšný minimálně tím, že představuje v Čechách méně známý pivní styl.

Tak jsem i já poprvé otevřel lednici minipivovarů v supermarketu Albert, nabídka nebyla srovnatelná s pivotékami, ale člověk si vybere, třebas i tento kousek s Olivova pivovaru, s kterýmžto pivovarem jsem ještě neměl tu čest se potkat.

Jedná se o polotmavý "silný" (5,1% alkoholu je silné pivo?) ležák, jenž se uvede spíše sladovou vůní, polotmavou barvou a hustší pěnou, která slušně drží.

Rovněž i chuť má plné sladové tělo, které pivu dominuje. Slabší říz a střední hořkost, která dlouho doznívá. Pitelnost bych označil za střední, jakkoliv nepokládám 5,1% za alkoholově silnější pivo, mám dojem, že solidně stoupá do hlavy, asi bych si víc než tři kousky nerad dával. To ale nijak nezabrání celkovému dojmu, dle kterého si troufám označit tento kousek za nadprůměrný. Jen trochu uberu z hodnocení dojmu, protože etiketa nespecifikuje, zda má na mysli knížete Václava I. nebo II.