V pivovarské restauraci v Praze na Dvorcích jsem ochutnal Bock, vařený v Jihoměstském pivovaru v Praze. Nešlo o světlý bock, barva byla spíše jantarová, s tučnou "zátkou" okrové pěny, husté tak, že by snadno udržela i lehčí předmět (zápalku jsem neměl po ruce).
Voněl těžce, takřka sirupově sladovou, po opadnutí pěny až nezrale vínovou vůní - úvod tedy nesliboval nic mimořádného.

Nu dobrá, co řekne chuť? V úvodu nával relativně plného, přesto však jakoby medovinově vitálního či ovocitě šťavnatého sladu, který vůbec, ale opravdu vůbec, nepůsobí únavně. Dokonce mi svým projevem připomněl X-Beer z pivovaru U Medvídků. Ve sladu lze v pozadí vnímat ovocitě, jemně nasládle kořenité, záhy lehounce angreštové či snad dokonce rybízové tóny. Chmel je přítomen jen v drobounce aromatickém projevu, v hořkosti prakticky nevnímatelný.
Alkoholovost nepatrná, hřejivost nulová.
Pivo je chuťově velice ladné a žádná chuť nevyčnívá a neruší. Velmi dobře pitelné, skoro se mi chce napsat "naštěstí ne výborně pitelné", protože Richter bock opravdu "maká".

Pivo jako Jihoměstský bock páně Richtera se nesnadno hodnotí několika slovy.
Vím, že uvařit takového siláka není žádná legrace. Stylově by se Richter bock 16°, model 2016/2017 patrně dal zařadit jako "slabší Eisbock". I k jídlu velmi dobře pasoval. Ale - především mi zkrátka chutnal a dobře se pil. A - nejsme-li na soutěži, ale v restauraci - není to nakonec tím nejdůležitějším hlediskem?