Dvanáctka Medvěd z Jablonného nad Orlicí se ve vůni potýká se stejným neduhem jako Medvěd desítka: je v pěně trochu nepříjemně jogurtová, po klesnutí pěny se naštěstí objevují i slad a chmel.

Mírně vyšší barvu lehce zakaleného piva bych přirovnal k pryskyřici.

Chuť je charakterizována příjemným středně plným sladem, záhy doplněným štiplavou hořkostí, jež ke konci doušku trochu ulpívá. V dalších locích se ulpívání hořkosti prohlubuje, její závěr od sladu vysloveně utíká, což pochopitelně není ku prospěchu věci. Pivo je v zásadě hodně podobné desítce (samozřejmě plnější), ale chutě nejsou tak pěkně propojené a ulpívání hořkosti snižuje pitelnost z potenciálně výborné "jen" na obstojnou.
Říz příjemný, přirozený, z drobných bublinek.

Povedlo-li by se zapracovat na sladění chutí a zkultivovat závěr hořkosti, představovala by dvanáctka Medvěd dozajista příjemný minipivovarský ležák. Nyní je to spíše průměr, byť s potenciálem.