Navštívil jsem pivovar Vítek z Prčice nacházející se v souměstí Sedlec – Prčice, známém z písně Ivana Mládka. Já jsem bohužel nešel pěšky, ale vozem, který jsem i řídil, tudíž jsem všechny dostupné vzorky „musel“ brát v 2 litrových PET lahvích (menší neměli).

Dnes se zaměřím na třináctku „Vídeňské červené“ , což je zcela zjevně ležák vídeňského typu.
To je zřejmé již jantarové, proti světlu poněkud rudnoucí barvy piva, zcela matného od kvasnic. Dosti hustá okrová pěna při prvním přelití z PET opadla na cca 0,5 cm, pak už držela, při dalších byla ještě o něco stabilnější.
Pivo vonělo táhle karamelovou nasládlostí i kvasnicemi, s malinkou stopičkou praženosti.

Chuťově se Vítek z Prčice po napití projevuje dokonale „vídeňácky“ táhlou, mírně karamelovou nasládlostí s drobnou linkou chleba pečeného na másle a jemnou stopičkou praženosti. Zmíněné je harmonicky doprovázeno slabším chmelovým aroma, v závěru decentně (opravdu decentně) hořknoucím.
Chuťový vjem doplňují a „zahuštují“ kvasnice.
Skvělé sladění chutí a přirozený říz zajišťují výbornou pitelnost.

Není nad čím dumat – Vídeňské červené Vítek z Prčice je „vídeňák“ čistý, svěží, pitelný i rozpoznatelný, který je radost pít. Chcete-li ochutnat „kvasnicový vídeňák“, pak směle sáhněte po Vitkovi z Prčice. Neprohloupíte.