Čtrnáctka Holendr je „světlý speciál“ ovšem velmi vysoké barvy, připomínající tmavý lesní med až roibos.
Voněla nasládlou (mírně sladce ovocitě) vůní s trochou chmele, špinavě bílá pěna byla spíše řidší a pomalu postupně opadávala.

Chuťově mě zaujalo „pečeně“ nasládlé tělo, které mi svým profilem ihned připomnělo druhdy slavného Telčského Zachariáše.
Slad je hned od počátku doprovázen chmelovou hořkostí, která po odeznění sladu získá na důrazu až štiplavým a tupějším způsobem. Tato tupější část hořkosti byla jedinou složkou chuti, která mi úplně nesedla, jinak mi pivo chutnalo a připomínka Telčeského Zachariáše vyloženě potěšila.

Celkově mi světlá čtrnáctka Holendr dost chutnala coby český světlý speciál „ze staré školy“ a též pitelnost je dosti dobrá. Kdyby se trochu doladil ten závěr hořkosti, byla by v mých očích přímo výborná.