Jednorázová várka ležáku Starbrno Medium ´72 (moderní mluvou „limitovaná edice“) byla uvařena k nekulatému 145 výročí pivovaru Starobrno (ovšem dost bych se divil, kdyby ji nejpozději za 5 let neuvařili znovu).
Po přelití do sklenice voněla štiplavě chmelově, nasládlým sladem i „jídlovostí“.
Bílá, nepříliš hustá pěna opadla na řídkou 0,5 cm vrstvu, která se pomalu rozpouštěla v čirém moku temně zlaté barvy.

A teď k chuti – uvítala mě vteřinka štiplavého chmele, následovaná mohutnou sladovou vlnou, z níž nenápadně vykoukne chuť, kterou bych – nebylo-li by pivo nepasterované, nazval „pasterační“ – čili oné známé „papírové lepenky“. Následně se vrátí poměrně pěkná chmelová hořkost střední intenzity se slabolince trpčím dozněním.
Teď to nejlepší – chutě jsou dosti dobře harmonicky propojeny a pitelnost tak běžné Starobrno Medium značně převyšuje.

Nu – čekal jsem další marketingový „tahák“, ale v rámci objektivity musím uznat, že je pivo dosti slušné, nezapírá charakter Starobrna, ale zdá se mi ladnější a lahodnější. Takové „Starobrno at its best“.

V Tescu jsem zahlédl toto výroční pivo a musím uznat, že na Starobrno je to celkem slunšný počin. Pivo nedělá ostudu výroční várce.

Pěna: špinavě bílá, středně vysoká i hustá. Trvanliva ve slabé souvislé vrstvičce až do dna.

Barva: Medově zlatá.

Vůně: Po nalití se po místnosti rozvinula silná vůně chmelu ( něco jako u Bernarda 11. či 12 ) Po vyprchání cítím chmel i nadále doplněn silně sladovou pečenou vůní.

Chuť: Na jazyku zaperlí až zaštípe chmel. Pivo je dosti sladové a stejně jako ve vůni je slad dosti pečený. Hořkost je dlouhotrvající, ne však ulpívající a je příjemná. Pitelnost je pro mě snížena práve onou mě nelahodící pečeností. Jedno bohatě stačí.

Musím uznat, že toto Starobrno jsem si vychutnal. Skvěle chmeleno.

Pochvala.