Pivní týden v Lidlu opět přinesl vítané zpestření pivní nabídky a tentokrát se v mé síti ocitla krabice postřižinských speciálů.
Jedním z nich je i světlá třináctka Bogan (pojmenovaná podle skautské přezdívky Bohumila Hrabala).

Vůně Boganu je po přelití ze sklenice plněji sladová s trochou chmele a barva připomíná švestkové dřevo či pryskyřici. Středně hustá, bílá pěna z většiny cca za minutu opadla, ale asi 2 - 3 mm povlak zůstal po celou dobu pití.

Poté, co mě poměrně ostře "řízl", vyjevil Postřižinský Bogan svou chuť - v ní je hned v úvodu cítit hořkost i plný oblejší slad, obojí kráčí ruku v ruce a zprvu se mi zdálo prakticky stejně dlouhé. Po pár doušcích jsem však začál vnímat, jak je slabá tužší složka hořkosti znát i po doznění sladu a poněkud mu "utíká".
Slad je ovšem plný, kulatý, medově bohatý, mám pocit, že jsem v něm vnímal cosi, co bych nazval "ovocitou máslovostí"; působí poctivě a dost příjemně, zejména po vpití se. O co je lepší sladová složka, o to méně příjemně působí zatuhnutí hořkosti ke konci doušku a její "utíkání" poté, co slad odezněl.

Přesto tento nedostatek není fatální a dokázal jsem jej bez velké námahy přehlížet a pivo si celkem užít, což budiž dostatečným dokladem jeho nadprůměrné pitelnosti.

Celkově bych řekl, že v Boganu zde máme typické dílo z Nymburka, tedy pivo, jemuž sice menší nápaditost trošku ubírá na zajímavosti, na druhou stranu však jde o slušně odvedenou práci, jejíž nejsilnější stránkou je příjemný slad.

Koupil jsem sadu speciálů a abych ochutnal 3 druhy. Musel jsem koupit deset kousku v postřižínském pivním kufříku. Začal jsem Boganem. Není to špatné pivo, ale zbylé asi podaruji.

Pěna: Špinavě bílá, středně hustá i středně trvanlivá.

Barva: Tmavý med. Medovějantrová.

Vůně: Sladová. Chmel upozaděn. Nevýrazná.

Chuť: Sladovější chuť doplněna celkem dlouhotrvající hořkostí. Žádný zážitek mi tento kousek nepřinesl..