Konečně jsem ochutnal slavnostní Vídeňský ležák Ferdinand, uvařený ke 120. výročí založení pivovaru v Benešově.
Jeho vůně byla po přelití do půllitru pasterační a naovocnatělá, po opadnutí pěny drobátko "přičmoudlá" - nic moc, naštěstí obecně vůně nebývá důvodem, proč si vybereme styl vídeňský ležák.
Pěna světle okrové barvy postupně klesala na slabou vrstvu.
Barva čirého piva byla zhruba měděná.

Chuť zahajuje nasládlý a jemně ovocný nájezd s typickým ferdinandovským bylinným nádechem. Velmi příjemná decentně štiplavá (až kořenitá) chmelová hořkost se po pár vteřinách sevře z aromatického do hořkého projevu, který se s dalšími doušky prohlubuje. Práce s chmelem se mi zde jeví jako příkladná.
U vídeňáků časté tóny opečeného chleba (topinek) apod. jsem nezaznamenal, jsou spíš tušené až vsugerovávané, než skutečné.
Pivo s dalšími doušky rozvíjí svůj charakter (což mám na Ferdinandech obecně rád), sladový vjem se prohlubuje a hořkost přitom pěkně "táhne". Nelze si nevzpomenout na chuťově příbuzného Ferdinanda Sedm kulí.
Co se týká stylové čistoty, asi to není nejčistší vídeňák, který jsem kdy pil, ale piju-li jej spíš jako "čtvrttmavé pivo", jsem spokojen.

Takže - ač to počet hvězdiček zdánlivě nevyjadřuje - za mě spokojenost - drobné výhrady mám jen ke stylové čistotě, vůni a také k poněkud nenápadité etiketě - slavnostní ležák by si dle mého soudu zasloužil víc (žluto-černé rakousko-uherské ladění jsem zaznamenal, ale i tak mi to připadá jaksi chudé).

Výborné pivo. Krásná, vysoká, pěna, pivo jen mírně sycené, takže neobtěžovali "bublinky" při pití, chuť spíše sladová. Já jsem byl velmi mile překvapen a rády bych ochutnal znovu.