Přes úpadek většiny desítek z velkých průmyslových pivovarů se znovu a znovu přesvědčuji, že "desítka" nemusí vždycky znamenat jen průměrné, ploché či fádní pivo. Naposledy mi to potvrdil Perun z pivovaru Uherský Brod. Jeho lahev ke mě doputovala díky pivní akci v Lidlu, jinak bych se k ní v Praze bohužel asi nedostal.

Perun voní hezky po chmelu s trochou chlebové sladovosti s nepatrným nádechem kyselosti. Po přelití do sklenice na zlatým, čirým jezerem vyšumí středně bílá, hustá a dost trvanlivá pěna.

Hned v úvodu přináši dobrý říz krásně sladovo chlebovou chuť s lahodně hořkým zakončením, na desítku dosti důrazným. A nejen důrazným. V hořkosti jsou znát i zajímavé pryskyřičné až mírně aromatické tóny (pivo je dochmelováno za studena a je to znát).
Všechny chutě se elegantně snoubí do lahodného a harmonického celku a i já potvrzuji, že pitelnost Peruna je skoro nebezpečná. Dá se pít na žízeň, ale ani při pomalejším vychutnávání vás jen tak neomrzí.

Perun je podle mě jednou z nejlepších českých desítek, vařených průmyslovým pivovarem. Vzpomínám na slova hrabalovského výčepního "dáš si obyčejný, nebo desítku?". Existovala tedy doba, kdy byla desítka "lepším" pivem a patrně ve společnosti hrála roli dnešní dvanáctky.
A já si troufám říct, že kdyby všechny desítky chutnaly podobně živě, bohatě a harmonicky hořce jako Perun z Uherského Brodu, lidé by neměli takovou potřebu vyhledávat ležáky jakožto "něco lepšího".

Klasická "desítka" z průmyslového pivovaru. Dry hopping jí více než prospěl a výsledkem je poměrně hořké a chmelově velmi příjemně aromatické výčepní pivo. Tělo poměrně plné, pitelnost výborná.

Na desítku skutečně paráda, není to žádná obarvená voda! Velice solidní hořkost a výborná pitelnost, opět musím smeknout před pivovarem Janáček.

Toto pivo charakterizuje predovšetkým horkosť, všetko ostatné ide bokom. Na desiatku je to zbytočne drsné, chýba troška tej sladovosti. Rezkosť stredná, pitelnosť dobrá, následky skoro žiadne. Pivo na celý (a dlhý) večer.

Názory na uherskobrodské pivo jsou dosti rozporuplné. Recenzenti vesměs píší v superlativech, aby následně při další ochutnávce už zakamuflovali svůj omyl prohlášením, že pivo se zhoršilo. V Brodě v tesku pod pivovarem jsem viděl, jak se brozané přetahují o bedny s bráníkem v akci za šest korun.
My řadoví pivaři z brodského okolí víme svoje, pivo umírněně pochválíme, ale dáme si jinou značku. Díky podivné distribuci brodského piva do okolí většinou ani nemáme jinou možnost. Že by příčinou byla kolísavá kvalita, nebo spíš specifická chuť?
Láhev Peruna, kterého jsem objevil v albertu díky akci na regionální piva, příjemně překvapila. Sice pěna na rozdíl od bublinek mizela velice rychle, slad měl jakoby jablečnou příchuť, odborník by stopy po pasteraci taky jistě objevil, a na deklarované chmelení za studena už asi nezbyl chmel neboť kdysi byla chuť chmelových hlávek intenzivnější. Nic z toho však nebylo zásadní, pivo působilo poctivým dojmem a třeba oproti konkurenčnímu Platanu 10 je mnohem plnější.
Tentokrát jsem si na brodském pivu pochutnal i já...