K výročí 100 let založení Československé republiky a obnovení české státnosti věnovala řada pivovarů speciální várky piva.

Plzeňský prazdroj se obratně spojil s pionýrem českého komerčního ejlového pivovarnictví panem Matuškou a navařili pivo, nazvané prostě První (míněno asi První republika).

Jde o pivo čiré slámové barvy a svíravě ovocné a trochu citrusové vůně.
Pěna je moc hezká, bílá, hustší, trvanlivá a kroužkující do potrhaných "mraků" uvnitř sklenice.

Nu a chuť? Úvod je velice "fajn" - ladně čistá chuť plzeňského sladu se rozlévá v chlebové středně plné tělo. Záhy se napojuje chmelová hořkost, zprvu příjemná, jemně ovocná a ne příliš nápadná, ale postupně získávající na intenzitě.
Při doznívání doušku se hořkost svírá do lehounce kyselé trpkosti. Zpočátku mi nevadila, ale při třetím kousku zesílila až k obtěžující míře (u mě zejména na kořeni jazyka) a jelikož slad je vykvašený dosti "do sucha", nelze pozornost zaměřit ani na něj a tuto "kyselou trpkost" jen tak přepít. Jediný způsob pití, při kterém se to tolik neprojevovalo, bylo rychlé polykání větších doušků.

Na prvni napití jsou chutě bezvadně sladěné a vše je i díky uměřenému řízu příjemné, ale zmíněná "kyselá trpkost" mi postupně dokázala zážitek zkazit.

Vcelku tedy První představuje pravý opak vína, které s Karlem IV. při představování české země pil Bušek z Velhartic - to, zprvu trpké, se s dalšími doušky lepšilo, První naopak s dalšími doušky čím dál více fádní a trpkne na jazyku. Doufám, že to není sofistikovaný sládkovský odkaz na neřesti přítomné v naší krásné zemi, jejíž stoleté výročí mělo toto pivo oslavit.