Nealkoholická verze Ferdinanda je v okolí Benešova poměrně dosti dobře dostupná. Po přelití do sklenice voněla nepříliš slibnou, spíše mladinovou, mírně nasládlou vůní.

Ani slámová barva čirého piva není tím, za čím by člověk běžel přes hory a lesy, tím méně pěna: řidší, po jejímž opadnutí zůstal uprostřed hladiny ošklivý tuhý ostrov jak z montážní pěny, který pomalu postupně mizel.

Ovšem chuť dojem dokonale napravuje: jemná a příjemná nasládlost (dokonce i zde lze ve sladu cítit typické ferninandovské jakoby bylinné tóny, samozřejmě ve slabounké míře) s nenápadnou trochu suchou hořkostí. Podle pěny jsem se bál utíkající trpkosti chmelového extraktu, ale bál jsem se zbytečně. V chuti ani neruší mladina, tak často přítomná v nealko pivech.
Říz byl střední a pitelnost (v rámci nealkoholických piv) velmi dobrá.

Nealkoholická piva nerecenzuji rád, ale u Ferdinanda jsem byl příjemně překvapen. Nasládlost s bylinnými tóny se mi neomrzela a jde asi o první nealko pivo, kterého bych dokázal vypít 3 kousky a možná i více. Kdyby se přidalo kvalitní chmelení z Bakaláře nealko za studena chmeleného, dost možná by z tohoto Ferdinanda učinilo nejlepší průmyslové nealkoholické pivo v ČR.

Znáte to, druhý den potřebuje člověk ráno řídit, ale zábava nekončí a nekončí. Mít v lednici nějaké nealko je pro tuhle situaci jak vyšité.
Po prvním napití jsem si okamžitě vzpomněl na Bavarii, chutná to (skoro) stejně, až nevím, jestli nemůže být pivo ze stejného zdroje. Chuť je na nealko docela výrazná a příjemná. Už mám pro nekončící oslavy před řízením nakoupených dalších pár kousků v lednici. Na nealko opravdu dobré. :)