Nedávno mě kroky zavedly do blízkosti pražské Bulovky, což jsem samozřejmě pochopil jako pokyn osudu ochutnat ležák od pana Richtera, který tady má minipivovar. Jelikož se osudem rád nechám vést (zvláště v takovýchto případech), otevřel jsem nenápadné dveře restaurace, vstoupil, objednal si místní ležák a dal se do jeho vychutnávání.

Nuže, jeho vůně se mi zdá slabší až středně silná, kvasovo - ovocná, pěna středně hustá, barva slámovo - medová, mírně zakalená.
V ústech se uvede jemnějším až středním řízem, spíše sladovější chutí s nepatrně "nakouřeným" ocasem, a vše zakončí lehká a příjemně doznívající hořkost.
Tělo bych označil za středně plné, a pivo poměrně "veselé", díky čemuž má ležák z Bulovky nadprůměrnou pitelnost.
V kombinaci s jídlem se hořkost ozývá výrazněji a má velice sympatický projev: od středně silného živého nástupu nás provází celým průběhem chuti a potom, jak už jsem psal, několik vteřin přijemně "dochází".
V dalších locích možná ucítíte i sladovou obilnost a ozve se též těžko pojmenovatelná ovocná živost.

Pivo mi díky své vitalitě připadá jako lepší životabudič, než léky z místní lékárny a tak můžeme doufat, že si do zdejšího minipivovaru najde svou cestu za zdravím více hostů, než do blízké nemocnice :-)
Byť není ležák Richter z Bulovky úplně nejlepší pivo, které jsem kdy v minipivovaru pil, je určitě dost dobrý na to, aby se umístil do horní poloviny mého pomyslného minipivovarského žebříčku.