Pivovar MMX v Letech u Dobřichovic vaří též pivo nazvané MMX stout. Zakoupil jsem jej v PET lahvi přímo v pivovaru a záhy doma otevřel.

Vonělo těžší karamelovou i kávovou, trochu chmelovou vůní, barva byla kávově temně hnědá (pivo téměř neprůsvitné), pěna "rezavě" béžová (cca do minuty opadla) a říz střední.

Nyní se pokusím popsat chuť - ta je totiž trochu zvláštní. Vteřina těžšího sladu, záhy následovaná velmi důraznou (lehounce nakysle) praženou i chmelovou hořkostí. Sladovost s kyselostí upomene na chuť "pendreků" (lékořice). Hořkost se několik vteřin opět důrazně protáhne.
Tělo nepůsobí zrovna suše ani příliš kávově, a kromě oné "pendrekovosti" jsou v něm náznaky hutné marmelády z lesního ovoce. Přestože je svrchně kvašený, tak vě mně MMX stout budí dojem běžného tmavého ležáku, jen s velkým přídavkem praženého sladu a vyšším chmelením.

Harmonie není jeho předností a trvalo mi dost dlouho, než jsem se dokázal vpít alespoň natolik, abych "dokončil" litrovou PET lahev; podle toho jsem také nucen hodnotit pitelnost.

Nejsem si jistý, jaké variace na styl stout zde mělo být dosaženo (je psáno "irské pivo", takže tipuji dry stout, ale tomu stylově vůbec neodpovídá). Je mi líto, ale i když pominu stylovou nevyjasněnost a ohodnotím toto pivo prostě způsobem "chutná-nechutná", bude MMX stout spíše ve škále "nechutná".