Z tohoto Black Ale mám podobné pocity, jako kolega Yarwen. Celkově svrchně kvašená piva z Hostivaru nejsou nic extra.. zato spodně kvašená.. to je jiná písnička.

Pěna: Nižší světle béžová, opadá pomalu a po celou dobu ochutnávky drží slaboučká sotva souvislá vrstvička.

Barva: Hnědogranátová středně zakalená.

Vůně: Dominuje káva, troška takové lesní zapařeninky, jako když jde člověk brzy ráno po nočním dešti na houby.. to bude asi ta zatuchlost, kterou popisuje Yarwen. Není to nic brutálního, ale zvláštní pavůně tu je. Cítím trošku citrusů chlebovou kůrku, toť vše.

Chuť: Nasládlý nástup spolu s kávou, v chuti opět troška té lesní pachuti. Chuť mírně připáleného chleba, v závěru limetka v doprovodu slabší hořkosti. Pivo se mi moc dobře nepije.. Zvláštní Black Ale.

Novinka (2022) z hostivarského pivovaru, kterou jsem hnedle ochutnal. Vůně je velmi utlumená, cítím v ní jen náznak kávy a jakési zvláštní zatuchlosti, kterou nejsem schopen rozklíčovat, vůně tedy žádná sláva. Barva moku je hnědá (tedy nikoliv "black", ale na tom asi nebudu bazírovat), pěna je řidší, béžová, poměrně rychle se ztrácí.

Chuť má blízko k baltic porteru, je v ní cítit káva na nasládlém pozadí. Je pro mě trochu zapeklité ji hodnotit - nemohu jí nic zásadního vytknout, přesto jsem byl krapet zklamán, čekal jsem spíš ejlovou hořkost, tady ale do chuti výrazně promlouvá pražený slad, na kávovou hořkosladkost jsem zrovna nebyl naladěn. Black Ale od Hostivaru je prostě pivo, které si dáte jedno "na chuť", pokud máte jazyk naladěný zrovna na tento styl, nicméně na celý večer tohle pití není, alespoň ne pro mě.