Ta jemná chuť piv Master na mě z upoutávek vykukuje takřka obden a potřeba se k ní vyjádřit se časem změnila v nutnost. Dnes se tedy vyjádřím k polotmavému Masteru, který jsem ochutnal v restauraci hotelu Mánes v městečku Svratka.

Vůně piva je výrazně karamelově nasládlá, trochu aromatická, mírně kalný nápoj měděné barvy je příkryt hustou, krémově bílou pěnou. Ta z větší části opadla do minuty, ale trocha zůstala.

Chuť polotmavého Masteru je zprvu silně sladová s troškou karamelové ovocitosti, následuje středně hořké zakončení - zpočátku mírně aromatické, posléze tužší až ulpívající.
Tlusté tělo se rozvaluje v ústech, zalepuje chuťové buňky svou únavnou sladovostí a dusí svou jednotvárností. Pivo mě omrzelo již při čtvrtém pátem doušku a měl jsem co dělat, abych ho dopil. Též v hlavě jsem již během pití polotmavého Masteru zaznamenal nepří jemné dunění, naznačující, co by se mohlo stát, kdybych se nechal omámit vysokým obsahem alkoholu tohoto speciálu. Nakonec tedy odpovídá slovům o jemnosti jen říz.

Polotmavému Masteru jsem dal šanci už několikrát a dodnes nevím, co si o něm mám myslet. V jeho chuti sice necítím žádné vyložené vady, ale též žádný výraz či charakter a marně přemýšlím, proč toto pivo vůbec vzniklo. Z celé řady piv Master mám pocit, že na počátku nebyla idea "uvaříme takový a takový speciál", ale "potřebujeme doplnit řadu našich výrobků o speciální piva". Je-li však na prvním místě obchodní záměr a zisk, dobré pivo obvykle nevznikne.

Plně souhlasím s Panem Vrchním, prakticky úplně zbytečné pivo, vařené zřejmě opravdu jen z tržních důvodů, bezmyšlenkovitě a bez nápadu. Naprosto ničím neupoutá, je fádní, a navíc poměr cena/výkon nic moc. Prostě typický výplod pánů z Gambrinusu...

Pivo, ve kterém dominuje slad - ve vůni i v těle, nízká hořkost bohužel nedokáže vyvážit nasládlost piva a sráží jeho pitelnost dolů. Za mě cca průměr.