Světlou třináctku Hostivar jsem zakoupil v sympatické litrové PETce, připomínající čutoru či malou leteckou pumu (záleží na nátuře kupujícího) přímo v pivovaru.
Já jsem ji pil z půllitru, v němž vynika meruňková barva mírně kalného piva. Středně hustá pěna během chvíle opadla na 2 mm vrstvičku, která už držela.
Vůně byla svěže nasládlá i ovocitě chmelová se znatelnou stopu kvasnic.

Chuť Hostivaru třináctky reprezentuje současný nástup jak svěžího chmele, tak mírně suššího sladového těla pod ním. Pivo, ač spodně kvašené, bych klidně přijal i jako „pale ale“, tělo je totiž sušší, než u mnohého českého rádobyejlu. Chmel v sobě nese libé jemně aromatické, ovocité a malinko citrusové tóny, stahující se do příjemně decentního ztrpknutí v závěru. To se v dalších doušcích po temperaci piva projevuje i jako relativně důrazná, zemitá a táhlá hořkost.
Slad je spíše upozaděn, ale rozhodně ne potlačen – je svěží, s jakýmsi meruňkovým nádechem a v některých doušcích rozpoznatelnou droboulinkou stopičkou připálenosti.
Chuť sympaticky obohacuje svěží kvasnicová linka.
Říz střední, jemně perlící, pitelnost velmi, velmi dobrá.

Třináctka z Hostivaře (čili „Hostivaru“) je tedy velmi dobrý světlý speciál, svižný, pitelný, pěkně chmelený a „nesedící na prdeli“ (myšleno sladové). Pivovar Hostivar má evidentně vyšší ambice, než jen finančně těžit z boomu minipivovarů. Jen tak dál!

Po skvělé jedenáctce jsem se nemohl dočkat, až ochutnám třináctku a opět skvělá práce.

Pěna: Špinavě bílá, není moc vysoká ale opadá velmi pomalu a až do konce každé sklenice zbývá slabá souvislá vrstvička, což mi stačí.

Barva: Slabě zakalená zlatá.

Vůně: Slad, kvasnice, trošku medová a květinová vůně zakončená troškou koření. Vůně je skvělá a vybízí k prvnímu napití.

Chuť: Plné kulaté příjemné dlouho doznívající sladové tělo ( tady muselo dojít k velkému posunu oproti roku 2017, kdy pil pivo Pan Vrchni ) Střední příjemná také dlouho doznívající hořkost, medově květinové tóny, lehce citrusové kůry a koření. Říz je trošku vyšší což vítám, u mě to naopak zvyšuje pitelnost a zároveň pivo působí více osvěžujícím dojmem. Pitelnost je ukrutná, což může být někde u čepu zrádné, ale v tomto případě i krásné :)

Maximální spokojenost. Po průměrném letním Ale a polotmavém ležáku, je toto spolu s jedenáctkou ležákem zatím nejlepší Hostivar.

Poslední pivíčko z tohoto pivovaru, co mi navštívilo mou ledničku :-)
Musím tento pivovar pochválit za neotřelý tvar PET láhví, které fajn vejdou na stojáka do ledničky a celkově se tento pivovar stává mým oblíbeným, protože všechna čtyři piva byla (pro mne) docela nadprůměrná (hlavně ležáky). ještě trošku doladit ten mírně ulpívající hořký dozvuk a bude to fajnovka.
Takže...
Barva piva je opět krásně zlatá. Průhledná. Klasika.
Pěna je špinavě bílá. Ze začátku ji je dost, ale rychle opadně do pár milimetrů tenké vrstvy, která pak drží.
Vůně je krásně kořenitá sladová.
Na první doušek je to příjemně plné a hořké pivo. Sladové tělo a střední říz. A (kupodivu) žádný ulpívající hořký dozvuk!
Zatím asi nejlepší kousek z tohoto pivovaru, který jsem pil - dokonce mi přijde i lepší než jedenáctka stejného pivovaru. Vše je hezky jemně sladěno - plnost, hořkost, říz, sladovost - další mé oblíbené pivo.

Pěna bílá, středně hustá, nahoře hezky nadýchaná, barva velmi světlá, vůně výrazná, sladová se sladkými tóny, chuť více hořká s příjemným, až kouřovým zakončením. Vcelku velmi dobré, do Hostivaru se rád vracím, těšíc se na dobrý mok.

Nudný tuctový ležák za nesmyslnou cenu.
Plusy jsou vyšší hořkost, ovšem ulpívající a střední až vyšší plnost a říz. Ovšem cena je absurdní, např. s zastudena chmeleným Muflonem se nedá ani srovnávat.
Mé třetí pivo z tohoto pivovaru, žádné nebylo nepitelné, ake výkon za tu cenu je tragický.

Vynikající ležák, příjemně hořký