Není desítka jako desítka. Toto prosté konstatování jistě každý pivař potvrdí. Nicméně uskalí tradičního českého pivního členění naplno vystupují, pokusíme-li se do několika tuzemských pivních šuplíků napěchovat bohatsví pivních stylů, vařených ve světě (snad je to tím, že stupňovitost či % EPM jsou ve většině zemí kromě ČR a Německa spíše druhořadým údajem).

Zářným příkladem je pivo Jiskra z Jihlavského radničního pivovaru. Na obalu hrdě deklarované jako desítka, dle českého členění prakticky nezařaditelné - podle stylu kvašení speciální pivo svrchně kvašené, podle stupňovitosti / extraktu původní mladiny světlé výčepní pivo, takže v tuzemsku by se asi dalo zařadit do neexistující kategorie "světlé výčepní pivo svrchně kvašené".
Dosti plků, nebudu vymýšlet nové škatulky a nazvu Jiskru pojmem, který používá i samotný pivovar, totiž American Pale Ale ("APA").

Pojem "ale" neboli "ejl" už sám o sobě naznačuje, že chuťově tady zcela jistě půjde o něco jiného, než klasickou českou jednoduchou a pitelnou desítku.

Zlatavě zářivá, velmi mírně zakalená barva a hustá, trvanlivá, bílá pěna nenaznačují nic neobvyklého, avšak sotva přičichnete, hned víte, že se tady rozhodně nehraje Gambrinus liga; tohle bude spíš Premier League.

Pravděpodobně americké voňavé chmely dodávají Jiskře nádhernou vyloženě "ejlovou" vůni, tedy okouzlující, bohatou, ovocno-jahodovo-konopnou. Už sama vůně je takovým zážitkem, že stojí za to se u ní zastavit a zkrátka jen několik momentů čichat.

Taktéž chuť je ejlová "jak poleno": velmi silná hořkost vládne už v úvodu chuti, ve středu poněkud ustoupí ovocitosti s mírnou chlebovostí, aby v závěru opět "nasadila tempo" k nekompromisně hořkému závěru.

Znovu upozoňuji: nečekejte žádnou jednoduchou desítku: do Jiskry se  musíte vpít, ovšem jakmile se vám to podaří, budete si užívat v království chutí, které vám běžná desítka nenabídne.
Chuťově je tedy Jiskra pivem nejen povedeným, ale i (alespoň v českém pivním rybníčku) originálním.

O něco méně srozumitelný je vzhled lahve. Etiketa vyvedená v komunistickém "retro" stylu má být (doufám) designérským vtipem, ale bohužel moc neladí s fortelně staromilskou lahví a kvalitním řemeslem uvnitř.

Když svůj dojem shrnu, Jiskra je mimořádný a velmi hořký ejl a já přeji všem pivařům, aby pro ně hořkost Jiskry byla vždy způsobena jen lahodnými chmely a nikdy pachutí sentimentu po třídním boji.

Jiskra obměnila šat, ale stále je krásně retro. . APA a rudá hvězda.. dokonalé :) Méně dokonalý už je potom obsah, když jsem byl v polovině ochutnávky, tak jsem si přečetl také do jisté míry Vojtovu retro recenzi ( Pana Vrchního ) a pivo muselo dostát velkých kvalitativních změn, nebo je to prostě retro recenze.. některé ty své bych také vymazal :)

Pěna: Vysoká bílá, středně hustá a drží ve slabší souvislé vrstvě.

Barva: Mírně zakalená zlatá.

Vůně: Ovocitá, ale spíše je to zahradní ovoce.. jablka, maliny, rybíz.. v pozadí potom vůně papájy a manga. Vůně je i lehce zemitá a pivo rozhodně lépe voní, než chutná.

Chuť: Suchá APA s téměř neznatelnou sladovou složkou, možná tam troška sladu cítit bude jenže s moci okamžitě chopí extra silná, štiplavá a extrémně ulpívající hořkost, kterou nelze prakticky dostat z jazyku a trápí několik minut. Chuť citrusové kůry, grapefruitu, tropického ovoce, jablko a angrešt v závěru.. Chutě ale stále zabíjí nekultivovaná hořkost.. Říz piva je střední, pitelnost dobrá..

Kontroverzní počin. Nevím co se stalo, ale chutná to jako když si líznete hořčáku.

Toš další paráda z kategorie, u kerej očekávám bůřlivý rozvoj - lehké ejle pod 30,-Káčé. Tento ejl, ačkoliv je deklarovaný jako desítka, je plný v chuti, plný ve vůni a na desítku bych to rozhodně netipoval. U tehoto sa dá sedět celý deň.