Dalším Mamutem, který mi vběhl do cesty U Chlupatého slona v Mikulově, byla polotmavá jedenáctka. Nejde jen o polotmavé pivo, tenhle Mamut míří z Mikulova až do Vídně a tvaruje se podle vídeňského ležáku, jenž se vyznačuje výrazným podílem karamelového sladu praženého při vyšší teplotě.

Nad nápojem lákavé rudohnědé barvy připomínající roibos opět pevně sedí hustá, špinavě bílá, trvanlivá pěna a lze cítit sice poněkud slabší, o to však příjemnější mírně nakouřenou vůní s nádechem chmelu.

Vliv nedaleké Vídně je v chuti polotmavého Mamuta znát. V úvodu jsem cítil malinko kávičky, pak se rozvinulo sladové a mírně karamelové tělo a uzavřené do elegantně hořkého fráčku, táhnoucího za sebou šosy jemně hořkého doznívání.
S dalším pitím mi káva v nástupu chuti připadala znatelnější a uvozovala každý doušek. A opět, podobně jako u světlého ležáku dvanáctky Mamut, jsou i zde všechny chutě na správném místě, přitom ale vzorně spolupracují a výsledkem jejich souhry je velmi dobrá pitelnost.

Znovu musím umělce v mikulovském pivovaru Mamut pochválit - i polotmavá jedenáctka míři svou kvalitou hezky vysoko a kategorii "dobrý minipivovarský ležák" bezpečně přestřeluje.