Při vyslovení názvu města Mikulov si patrně představíme (v pořadí dle své nátury) zámek, víno, malebné městečko, víno, Svatý kopeček, víno, hraniční přechod, víno, vinice, víno.
Jen málokomu se vybaví výraz "pivo". Přitom se v Mikulově nachází minipivovar Mamut vařící velmi zajímavá piva. Ta se dají ochutnat v restauraci "U Chlupatého slona" v blízkosti amfiteátru trochu stranou centra města (ale v docházkové vzdálenosti několika minut).
Portfolio pivovaru se opírá mimojiné o světlý ležák dvanáctku Mamut.

Mamut mi voněl příjemnou chmelovo-obilnou vůní a na hladině zlatého, mírně zakaleného jezera seděl ostrov husté bílé pěny.

Chuťově je Mamut velmi potěšující: delikátně sladovo-obilné tělo dokonale propojené s přiměřenou hořkostí, která se táhne, ale neulpívá. Přestože má středně plné tělo sladově kulaťoučký tvar, je na hony vzdáleno upatlané zatěžkanosti a projevuje se zábavně a nenuceně. Vše je velmi pěkně vyvážené, ladné a na svém místě, chuti příkladně spolupracují k uspokojení pivařových smyslů.
Když k tomu připočteme přiměřený, trvalý, přesně "trefený" říz, je výsledkem úžasná pitelnost.

Světlý ležák Mamut je tedy "hladký", přitom však chuťově bohatý minipivovarský ležák, který jasně ukazuje, že i mezi minipivovary jsou značné kvalitativní rozdíly. Podle mého soudu patří Mamut do horní poloviny tabulky a i v ní míří hezky vysoko.

Z dvanáctky už tolik nadšený nejsem..

Pěna: Řidší, bílá, ve formě slabého potrhaného koberečku ale drží až do konce ochutnávky.

Barva: Hezky zlatá, jemňounce zakalená.

Vůně: Nepříliš vábná vůně v níž dominují kvasnice, taková zakvašeninka.. tohle není příjemná vůně.

Chuť: Dominují kvasnice, taková nakvašenost.. po odeznění se ozve slad, nižší příjemná hořkost. Pitelnost nižší, říz jemný.