Hloubku šumavských hvozdů v Praze připomíná kavárna (či spíše restaurace) Na Šumavě, respektive v Šumavské ulici na Vinohradech. Sestoupil jsem po schodech do jejích útrob a spatřil lednici se zajímavými pivními exponáty z minipivovaru zvaného Šumavský pivovar, sídlem ve Vimperku.
I vzal jsem jednu z PET-lahví, v níž byl klasický světlý ležák jedenáctka, donesl ji domů a otevřel.

Pěna vyšuměla rychle, většina z ní sice opadla, ale tenčí pěnová "deka" se udržela po celou dobu pití. Z moku slámově kalné barvy na mě ihned vyvanula živá, pivně-obilná vůně, typická pro piva z minipivovarů.
Dojem z vůně potvrzuje i chuť - po krátkém hořkém úvodu se rozvine harmonicky obilná chuť, dotvářená jemnou květovou či lipovou sladovostí a uzavřená střízlivou (tedy nepřehnanou) hořkostí.
Pivo není nijak hutné, ale zato se může pyšnit výbornou pitelností a celkově moc příjemným projevem.
Světlá jedenáctka Šumava z pivovaru ve Vimperku je zkrátka důstojným a zdařilým představitelem minipivovarského řemesla.

Vimperkská jedenáctka je typickým produktem malých pivovarů a minipivovarů. Poctivé pivo, možná s nadprůměrnou hořkostí, což mě osobně vyhovuje.

Pěna: Vysoká, ale trošku řidší, brzy opadne na slabou vrstvičku. Barva pěny mírně špinavě bílá.

Barva: Zakalená slámová.

Vůně: Slad, voňavý chmel.. nic vic.

Chuť: Pivo patří spíše do kategorie hořkých ležáků a velké pivovavary, které se honosí etiketami extra hořký a 50× chmelený a jiné by se mohly inspirovat. Nevím, kolik chmelu bylo použito do tohoto ležáku, ale určitě se nešetřilo. Vím, že cena z mini a maxi pivovarů je někde jinde a srovnávat úplně nelze, ale neodpustím si to.

Závěrem: Další čistý a nepřikrášlený ležáček že Šumavy. Velke pivovary tu stoji za prd, ale malý pivovárek mě tu ještě nezklamal. Voda dělá divy. Nesetkal jsem se s žádnymi pachutěmi. Dobrý pivní kraj :-) nejen pivní samozřejmě..