Základem nabídky Kynšperského pivovaru je, jak u českých pivovarů bývá obvyklé, světlá výčepní desítka, nazvaná zde Kynšperský zajíc.

Její PET lahev jsem zakoupil přímo v pivovarské prodejně a otevřel ihned po návratu domů, takže zůstala poměrně čerstvá. Po přelití z PET do skla se vyhrnula středně hustá, bílá a pomalu opadávající pěna, pod níž dlelo čiré pivo zářivě slámové barvy, a nad níž jsem vnímal vůni představovanou především kvasnicemi, dále též chmelem i sladem.

Na úvod chuti Kynšperského zajíce desítky mě uvítala chmelová hořkost střední intenzity na patře, doprovázená mírňoučce “přičmoudlým” tónem. Pod ním se zjevilo jemné sladové tělo, postupně se vyprazdňující až k vodovosti (v pozdějších locích). Hořkost má nepatrný a takřka nerušivý sklon k ulpívání, k němuž ale prakticky nedojde.

Pivo je vyladěné a velmi slušně pitelné, nicméně při dalším pití začne být přeci jen dost vodové a chuťově se vcelku rychle “okouká”.

Světlý výčepní Kynšperský zajíc je tedy především bezproblémová desítka určená k hašení žízně, s několika charakteristickými chuťovými podněty patrnými spíše v prvních doušcích.