Všechny recenze piv
< recenzce předchozího měsíce recenzce dalšího měsíce >Richter Spring Ale 11,8°
amber ale 
8
Redaktor
PanVrchni
,
30.3.2014
minipivovar U Bulovky (Richter), Bulovka 17, Praha 8
Také minipivovar Richter v Praze pod Bulovkou se pokusil přivolat jaro pomocí svrchně kvašeného piva "Spring ale".
Jeho nádherná extrémně citrusovo-květová až mírně kopřivová vůně svou voňavostí jaro opravdu připomíná.
Barva piva je jantarová (či meruňkovo-medovo-tmavě dřevová? fotografie víceméně odpovídá), zcela kalná, neprůhledná.
Richter Spring ale chutná tak, jak se na "ejly" sluší - nejprve se uvede velmi ovocná, citrusová, plnější a mírně sladová chuť, která je však zároveň svěží a veselá. Za tímto pugétem vůní a chutí následuje správně "ejlové", pryskyřičně výrazně hořké a táhlé zakončení.
Spring Ale z minipivovaru pod Bulovkou obdivuhodně kombinuje veselost a bohatost s chuťovou komplexností a současně je velmi dobře pitelný. Perfektně zvládnutá práce, bravo!
Tak zatím Fenixe řadím mezi velmi slabé pšenice-tak asi na 6-7 místo v mém pomyslném žebříčků ochutnaných pšeničních piv.
V Bille se mi poštestilo nalézti mezi uniformnímy bloky Staropramenů a Gambrinů zaprášenou basu piv "Uherský Brod - Comenius" a pochopitelně jsem z této truhly hned několik šperků vyňal a učinil svým dočasným majetkem.
Jejich zlatá barva mě v cennosti mého nálezu jen utvrdila; zlatavý mok je navíc ve sklenici velmi hustý a spíše se chvěje, než aby jen tak tekl. Na touto neklidnou hladinou se tuží středně hustá, tmavě bílá pěna, shlukující se do pevnějších částí.
Silná, sladovo - chlebovo - kvasová vůně nás uvádí do výrazné chuti: hned v začátku zaujme mírně naovocnatělná sladovost ruku v ruce se silnou hořkostí. Tyto dvě složky chuti jsou už v úvodu tak dominující, že lze jen těžko určit, která přichází první. Dále se se sladovostí pojí i ladná chlebnatost. Pivo je zjevně dlouho odleželé, tudíž vyvážené, uzrálé a harmonické.
Tělo Comenia je velmi plné a i přesto, že je sladovější, dost silná hořkost vše vyvažuje a hořký závěr je samozřejmě delší, než sladovost.
Pivo jsem nepil vychlazené, a přesto v něm byla sladovost s hořkostí bezvadně propojená, a i pitelnost tohoto světlého speciálu mi připadá dobrá.
Pokud máte rádi silná piva, Comenius z Uherského Brodu by vám měl sednout. Vydatnost a síla, chuťová výraznost a bohatost, dobrá pitelnost a navíc cena: Comenius stál okolo 15 Kč, cena, za kterou se v Bille prodával Gambrinus v plechovce...
Pokus o witbier (?), asi těžko - ve složení chybí nesladovaná pšenice. Takže asi ochucený hefeweizen. O tom, že se v tuzemském pivním rybníčku něco děje, svědčí právě Fénix. Pivovar, který vaří nejslavnější pivní styl světa, vystoupil z vlastního stínu a vyvinul toto pivo. První várky byly vystaveny v Holandsku - Pivovar Grolsh. Pivo se následně cisternami převáželo do Plzně k sudování a později i lahvování. Aktuálně se vaří v Pivovaru Gambrinus.
Masivní a promyšlená reklama, výborně navržené sklo, rituál s pomerančem, umně vyvedené podtácky i držáky na ně - to však neskryje průměrné pivo. Ale - zaplať Bůh za něj. Možná (stejně jako podvod s názvem Staropramen nefiltrovaný) že přispěje k osvětě českého masového pijáka, který si bohužel myslí, že je nejuvědomělejším na světě a pomůže pomoci pozvednout pivní kulturu v naší vlasti.
Musím dodat, že shodou okolností jsem dnes pil Fénixe točeného a z čepu je podstatně lepší. Chuť je výraznější, je cítit koriandr, zatímco ony "suché tóny šampaňského" jsem nevnímal ani v náznacích (snad je to dáno dosycováním CO2 do lahve?). Pitelnost je též dobrá. Čepovaný myslím obstojí i u pivařů vysazených na "pšenici", navíc 28 Kč za natočených 0,4 l je v centru Prahy přijatelná cena, proto hodnocení poněkud navyšuji.
Také Plzeňské pivovary zaznamenaly zvýšený zájem o pšeničná piva a zareagovaly na něj pivem Fénix podporovaným masivní reklamní kampaní.
I já jsem se nechal zlákat a zkusil v sobě "probudit Fénixe", bohužel to nedopadlo úplně podle reklamního scénáře.
Mé "probouzení Fénixe" totiž začalo tím, že jsem v obchodě nešikovně zachytil o vystavené lahve a jedna z nich spadla na zem, rozbila se a vylila. Jen doufám, že i ostatní zákazníci ocenili krásnou svěží, ovocno, až pomerančovou vůni, která vzápětí zavanula celým oddělením piva.
Doma jsem otevřel jinou lahev (nerozbitou), tato vůně se znovu připomněla a po následném porovnání s chutí jsem došel k názoru, že právě vůně je tou nejzdařilejší složkou Fénixe.
Plastová fólie na lahvi a tmavé sklo skrývají relativně světlou, banánovou, kalnou barvu.
Dobrý říz uvádí na scénu jemnější, lehce ovocnatou, trochu vodovou chuť s náznaky jemně suchých tónů jakoby šampaňského. Následně se však vyjeví mírná nakyslost a to, co tak nadějně začalo bohatou vůní, končí poněkud rozpačitě "do ztracena", prakticky bez hořkosti.
Moc se nedivím, že Fénix v čepované variantě obvykle podávají s plátkem pomeranče, ten totiž zřejmě dokáže trošku simulovat očekávanou ovocnou svěžest.
Přesto jsem za Fénixe celkem rád - jednak obohacuje pivní nabídku konglomerátu Plzeňský Prazdroj a za druhé má obstojnou pitelnost, takže v teplých měsících určitě osvěží.
Bohužel si za toto osvěžení pořádně zaplatíte. Cena 0,4 litrové lahvinky "Fénixova životabudiče" se totiž nebezpečně blíží 30ti Kč. A to je za sotva průměrné pšeničné pivo cena téměř nehorázná.
Dominantní pražená sladová chuť a notnou porcí kávy, trochou karamele i čokoládky. Pivo plné s hezkou pěnou. Pitelnost spíše nižší až průměrná - díky plnému tělu by pivo zcela jistě konzumenta unavilo. Překvapí ne stoutovský dojezd, který není suchý, jak by bylo lze očekávat.
Stouty v české kotlině určitě nejsou tak populární jako ve své domovině na britských ostrovech nebo dokonce v Irsku, nicméně občas se tu nějaký zajímavý kousek objeví. Po ukončení výroby Kelta před několika lety zůstal pravděpodobně nejdostupnějším českým stoutem ten z náchodského pivovaru Primátor.
Do mých rukou doputoval v lahvi se vzorkem skotského kiltu na etiketě, takže v estetice došlo k jistému zeměpisnému posunu. V pivním stylu naštěstí ne, proto se mým smyslům nejprve představila kvasovo-kávová vůně, temně hnědá (bezmála černá) barva a hustá béžová pěna.
Ve sklenici a na jazyku zašuměl Primátor Stout dobrým řízem a pak už se rozezněly tóny irské harfy.
První struna zadrnčela silně kávovou, sušší chutí, záhy se k ní tiše přidala další, jemňoučce sladová a akord završilo výrazně hořké zakončení, jehož doznívání vyplnilo celou ušní, pardon, ústní dutinu.
Stouty mi nikdy nepřipadaly jako ideálni piva k hašení žízně a také pitelnost stoutu Primátor není, alespoň v lahvovém provedení, nijak extrémní - patrně díky kávovosti, suchosti a hořkému konci. Přesto se dle mého názoru jedná o povedeného představitele tohoto - u nás stále dosti řídce zastoupeného - pivního stylu.
Nomád Karel - česká IPA 16°
India pale ale („IPA“)
7
Redaktor
PanVrchni
,
24.3.2014
PET lahev, Pivotéka Pivní rozmanitost, Korunní 106, Praha 10
V pivnici Kulový Blesk v Praze, zaměřené na bohatou pivní nabídku, jsem zakoupil litrovou PET lahev se zajímavým česko-orientálním názvoslovím. IPU velmi zemitého názvu Karel totiž vaří "létající pivovar" Nomád. Přesněji řečeno, tento pivovar pivo nevaří, ale pouze "navrhuje" a dle svého návrhu si pak svá piva nechává vařit v různých menších pivovarech podle svého uvážení.
Zatím všechny IPY, které jsem pil, měly tmavší, jantarovou až rudohnědou barvu. Karel je první IPA, která byla vyloženě světlá, kalná, připomínající barvou pomeranče.
Ostatní vlastnosti Karla však odpovídaly všemu, čím by se pivo typu India Pale Ale mělo vyznačovat - jeho vůně je živá, intenzivně citrusová a pěna bílá, velmi hustá, až téměř tuhá.
Možná to bylo způsobeno Karlovým cestováním v mém batohu a následným odležením v lednici, každopádně měl po přelití do sklednici "jen" střední říz, stále však dostačující.
Chuťově ovšem Karel nezklamal - silné ovocné tělo s nádechem citrusů, které přes kopřivovou až konopnou natrpklost přechází v klasicky "ipové", velmi hořké, dlouho táhlé zakončení, jehož doznívání vám zůstane v ústech až desítky vteřin. Vysoká hodnota 78 IBU (jednotek hořkosti) poctivě odvádí svou práci.
Ač nejsem vyložený "IPAř", Karla považuji za důstojného a zdařilého reprezentanta tohoto pivního stylu.
Středně plná, sladová a kávová chuť s pozvolným čokoládovým dozníváním. Říz střední - vhodně doplňující charakter piva. Výborný tmavý speciál z průmyslového pivovaru s ukrutnou pitelností. Je opravdu problém ukončit konzumaci.
Břevnovský Benedict klášterní IPA
India pale ale („IPA“)
8
Redaktor
PanVrchni
,
23.3.2014
Pivotéka Pivní rozmanitost, Korunní 106, Praha 10
Břevnovský pivovar sv. Vojtěcha vaří vynikající dvanáctku Benedict a taktéž místní IPA (India Pale Ale) stojí za pozornost. Vznešeným dojmem působí už krásná skleněná lahev s patentním uzávěrem a pivo uvnitř nezůstává estetické stránce nic dlužno.
Jeho vůně je ovocně plná, s nádechem kopřiv, velmi lákavá, barva, jak se na správnou IPU sluší čajová až oranžová.
Po přelití do sklenice břevnovská IPA vyvře středně hustou, tmavě bílou pěnou.
Chuť tohto svrchně kvašeného Benedikta je samozřejmě výrazná a plná, a cítíme obvyklé tóny ovoce v úvodu a středu chuti, ale zároveň je chuť na IPU spíše kulatější, ovocnější, lahodnější, než na co jsem z běžných "IP" zvyklý.
Není to drsná anglická IPA, spíš je trochu uhlazena do American ale (což zmiňuje i etiketa), a též pitelnost je na IPU nadprůměrná.
Hořkost ke konci chuti tedy přichází později a nenápadněji, než bývá u IP obvyklé, ale nakonec je velmi táhlá, silná a mimořádně "drží".
IPA z Břevnova je velmi přístupná a jako vstupenku do velmi zajímavého a chuťově bohatého světa piv typu India Pale Ale ho mohu jen doporučit.
Polička Hradební tmavé 10°
tmavé výčepní pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
22.3.2014
čepované, restaurace Skleník, Na dolinách 1, Praha 4, 140 00
Vedle poličského Otakara jsem v restauraci Skleník v Praze 4 ochutnal též tmavé "Hradební" pivo ze stejného místa původu, tedy Měšťanského pivovaru v Poličce.
I jeho vůně byla (zřejmě díky slabší výtoči) mírně nakyslá, pěna pak hustá, tmavě bílá a dobře držící.
Barva piva (kterou jsem opět zachytil jen velmi nedokonalým foťákem svého mobilu) se mi jeví jako tmavě hnědá poněkud do ruda a trochu mi připomíná slabší kávu nebo spíše Meltu.
"Hradební" mě škráblo dobrým řízem a poté už se v ústech rozlila lehce kávová, jemně sladová chuť, lehčí, mírňoučce nakyslá a poměrně živá.
Hradební černá desítka působí optimisticky a je dobře pitelná a to zvláště na tmavé pivo.
Dokonce bych si ji troufal označit za jedno z mála tmavých piv, kterými bych se nebál hasit žizeň. Snad to je dáno nižší "stupňovitostí" (extraktem původní mladiny), ale Hradební tmavé z Poličky je určitě jedním z nejpitelnějších tmavých piv, která jsem kdy pil.
Jen - stejně jako u ležáku Otakar - znovu říkám: škoda toho obsahu cukru. Nešlo by to bez něj?
Přesto mohu toto pivo doporučit každému, kdo má rád tmavší, autentická, dobře pitelná piva.
Polička Otakar 11°
světlý ležák
5
Redaktor
PanVrchni
,
22.3.2014
čepované, restaurace Skleník, Na dolinách 1, Praha 4, 140 00
Ve městě Poličce se nenarodil jen Bohuslav Martinů, ale též Otakar. Ptáte se, který? No přeci ten ležák. Myslím světlý ležák. Anebo přesněji ten krásně zlatý ležák s hustou, bílou, vzorně kroužkující pěnou.
Moje seznámení s tímto velmožem proběhlo v restauraci Skleník v Praze 4 blízko stanice metra Pražského Povstání. Otakar se představil kvasovou vůní s mírnou nakyslostí, která byla patrně způsobena slabší výtočí, a následně poškádlil jazyk dobrým řízem.
V ústech se poličská jedenáctka projevuje jemně chlebovou, vyváženou, nasládlou chutí s decentně hořkým zakončením.
Chuť není nijak komplikovaná, na druhou stranu je velmi "srozumitelná" a to i pro pivaře zvyklé každý večer klopit "géčko". Navíc má Otakar dobrou pitelnost, pití poličského piva je zkrátka příjemné.
Sladovost působí optimisticky, je tu ovšem jedno ale, a toto "ale" neznamená, že by Otakar připomínal pivo typu "ale". Tím "ale" míním cukr ve složení. A ani v chuti se cukr nedokáže dlouho skrývat a nakonec postupně začne vystrkovat růžky. Sladkost se prosazuje během každého loku, až vám nakonec může začít i vadit. Škoda.
Poličská jedenáctka je vhodnou volbou pro každého, kdo chce ochutnat méně známé, ale přesto chuťově velmi přístupné sladší pivo. Pokud však upřednosťňujete hořkost před sladkostí, asi sáhnete jinam.
Nakonec bych rád vyzdvihl estetickou stránku poličského piva; ta nevtíravým, dobrácky staromilským způsobem dává najevo, že nepijete jen tak "obyčejné pivo", ale "TO pivo z Měšťanského pivovaru v Poličce".
Velmi povedená IPA s karamelovým tělem, hezkým projevem grepovosti a mátovosti v chmelech s trochou borových silic. Velmi dobře vyladěná i pitelná. Snad až příliš robustní tělo je na mírnou závadu. Barva hnědo oranžová.
Salamon 11°
polotmavý ležák
7
Redaktor
PanVrchni
,
19.3.2014
minipivovar Černý Orel, Grand hotel Černý Orel, nám.Míru 165/I, 37701 Jindřichův Hradec
V Jindřichohradeckém minipivovaru Černý Orel v Grand Hotelu přímo na hlavním Náměstí Míru se nevaří jen povedený světlý ležák Vajgar.
Ke stálé nabídce na čepu, v PET lahvi i v klasické skleněné půllitrové lahvi patří i polotmavý jedenáctistupňový ležák Salamon.
Ten boduje osvědčenými minipivovarskými zbraněmi. V první řadě zde máme živě kvasovou vůni a nad hlubinou čajovo-jantarové barvy ležící pevnou krémovou peřinu.
Chuť je pak obilnější, živá, s jemně chlebovo - hořkým dojezdem. Na polotmavý ležák má Salamon vysokou pitelnost, však také obsahuje méně než 4 procenta alkoholu.
Salomon na vás nezkouší žádné chuťové rafinovanosti, jeho projev je harmonický, velice "funkční" a přívětivý a vpít se do něj je záležitostí přibližně jednoho a půl až dvou loků. Milovníkům dobře pitelných polotmavých piv určitě zachutná.
Nabídku piv značky Argus z Lidlu doplňuje nejsilnější kousek Argus Strong, takto světlé speciální pivo. Za příznivou cenu (v mém případě v akci za 10 Kč) si můžete koupit drsňácky vyhlížející plechovku, stylově ne nepodobnou plechovce piva Ambrosius Strong.
Taktéž nápoj, skrývající se uvnitř tohoto černého pouzdra, je mu chuťově podobný a obsahuje zcela totožné množství alkoholu (7,2 procent).
Voní kvasově a silně nasládle, ve sklenici se pak předvede slámovou barvou a hustou bílou pěnou.
Chuť Argusu Strong je sice silná, ale dost sladká a poněkud alkoholově čpavá a ozve se dokonce i mírná nakyslost. Hořkost je vůči dominantní sladkosti slabá a pivo působí poněkud ulepeně, až "uondaně".
Žádné velké vychutnávání se tedy nekoná - i přes svou výraznost není chuť Argusu Strong nijak bohatě strukturovaná. Působí prostě jako normální plechovkový Argus uvařený technologií High Gravity Brewing (HGB) a méně naředěný, než Argus Premium.
I přes neuvedení země původu či pivovaru se z různých náznaků (m.j. charakteristika "piwo jasne mocne" na plechovce) dá odhadnout, že se Argus Strong vyrábí v nějakém polském pivovaru.
"Mocný" Argus Strong rozhodně je, ale bohužel především obsahem alkoholu. Chcete-li se rychle a lacino opít, Argus Strong vás asi uspokojí. Pokud však raději poznáváte dobrá piva a pronikáte do tajemství jejich chuti, téměř každý speciál vám nabídne více.
Nástup chutí hořký (dalo by se říci až drsně hořký), sladovost prakticky nevnímatelná. Tělo piva plnější, dojezd opět chmelově hořký s ulpíváním, které ovšem není nijak zásadní. Říz vyšší, pitelnost poměrně dobrá. Prémiový ležák, který by měl být přímou konkurencí piva PU.
Vajgar 12°
světlý ležák
7
Redaktor
PanVrchni
,
13.3.2014
minipivovar Černý Orel, Grand hotel Černý Orel, nám.Míru 165/I, 37701 Jindřichův Hradec
Při návštěvě Jindřichova Hradce pro mě byl příjemným objevem "Grand Hotel" s minipivovarem Černý Orel přímo na hlavním náměstí.
V takových situacích není těžké podlehnout sladkému mámení hořkého moku a seznámit s ním svoje čivy.
Seznámení proběhlo přímo v příjemných prostorách hotelové restaurace, kde je k nahlédnutí i pivovarské zařízení.
Já jsem si ale více hleděl svého půllitru, v němž se skvěl světlý ležák Vajgar "dvanáctka".
A skvěl se nejen kalnou slámovou barvou a hustou bílou pěnou, ale především chutí.
Jde o klasický minipivovarský světlý ležák ve velmi zdařilém provedení. Vábí živou, kvasovou vůní, v chuti se pak projeví živá květovost a obilnost s mírnou chlebovostí až "jídlovostí". Vše je zakončenou jemnou, elegantní hořkostí. Pitelnost je, jak už to u minipivovarských ležáků často bývá, výborná.
Cena jindřichohradeckého Vajgara byla v době mé návštěvy velmi přijatelných 28 Kč - když si představím, že za téměř stejnou cenu se v místních hospodách prodávají průmyslově vyráběné břečky, divím se, že nemají v Grand Hotelu Černý Orel neustále natřískáno.
Jindřichův Hradec se může pochlubit mnoha krásami, zámkem, kostely, uličkami i rybníky. Milovníci dobrého piva mezi k nim mohou směle připočítat místní minipivovar Černý Orel.
Budweiser Budvar nealkoholické pivo
nealkoholické pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
8.3.2014
lahev (Albert)
Mezi nealkoholickými pivy bývá vysoko hodnocený Budějovický Budvar. Zakoupil jsem tedy v Albertu jeho lahev a pokusil jsem se zjistit, proč.
Po přelití z lahve ve sklenici zazářila jako slunce zlatá barva a kromě světla tato hvězda vyslala vstříc mému nosu krásně přirozenou vůni kvasu a mladého piva.
Na její povrch vyvěrá erupce středně husté bílé a poměrně trvanlivé pěny, která na mém jazyku pokračuje dobrým řízem a rozlévá se ve sladovější, budvarovsky optimistickou chuť. Souputníkem sladovosti je jemná hořkost, která má v ústech i poslední slovo.
Pivovar Budějovický Budvar je obecně řečeno charakteristický svými nadprůměrně harmonickými a pitelnými pivy a obě tyto charakteristiky jsou znát i na nealkoholické variantě.
Takže přestože tento "nealkáč" přirozeně není chuťově zdaleka tak plný jako alkoholická piva, máte při jeho pití pocit autenticity, neošizenosti a jakési jemné elegance. Řekl bych, že to u piva bez alkoholu není málo.
Bohemia Regent Premium 12°
světlý ležák
6
Redaktor
PanVrchni
,
7.3.2014
Hotel Alfa, Náměstí Míru, Slavonice
Bohemia Regent neboli zkráceně Regent je tradičním třeboňským pivem, které pod hrází rybníka Svět přežilo už několik režimů a vlastníků pivovaru.
Já jsem ochutnal třeboňský světlý ležák Regent Premium několik údolí, řek, kopců a rybníků od místa jeho vzniku, totiž v hotelu Alfa na nádherném náměstí ve Slavonicích.
Barva této "dvanáctky" je krásně zlatá, pěna bílá, středně hustá. Pěkný estetický dojem z piva podtrhuje povedený vlastní půllitr s logem třeboňského pivovaru.
Přisuneme-li k pěně svůj nos, ucítíme slabší kvasovo sladovou vůni a přidáme-li k nosu i svá ústa, zaperlí v nich dobrý říz.
Chuť Regenta je tradičně sladovější a nejinak tomu je u ležáku Premium. Sladovost je uzavřena mírně hořkým zakončením, které má ještě dohru na patře.
V těle se mi sladovost jeví jako jasně převládající složka chuti, ale přesto její dominance není rušivá a neodrazuje od delšího pití.
Možná to bylo částečně způsobeno mým rozpoložením, nicméně byť mám regionální piva rád a světlý ležák Regent určitě není špatné pivo, celkově na mě zapůsobil celkem standardně a žádné mimořádné nadšení či pocit vyjímečného zážitku ve mě neprobudil.
Další mrtvé pivo, které opticky žije, ale ve skutečnosti je to jen přelepená etiketa na Starobrnu Medium. Pivo bez tváře, které vás spíš odradí od konzumace, než naopak. S Hostanem vystavovaným přímo ve Znojmě to samozřejmě nemá vůbec nic společného.
Ostřejší sladově chmelový nástup, který doprovází plné tělo a mírně vyšší říz piva. Pitelnost výborná. Zkrátka hutný a tělnatý světlý speciál, který má i příjemnou chmelovou hořkost. Doslova vybízí k další konzumaci a tím je velmi nebezpečný neb má vyšší objem alkoholu :-).
Baltic porter z Pardubic. Po dominantně sladovém a robustním úvodu, který je pln kávy i čokolády se rozjíždí plné tělo, aby vše zakončil delikátní chmelově hořký závěr. Přes vysokou stupňovitost i objem alkoholu je pitelnost výborná. Říz střední - vhodně zvolený.
Ostrý sladový nástup s trochou karamele, kdy se po chvíli přidává chmelová hořkost o rostoucí intenzitě. Bohužel ulpívá a navíc, s přibývajícími doušky se pivo stává mírně únavným. Dle mě pokus o vzkříšení zašlé slávy legendárního Radegastu.
Radegast Temně hořký
polotmavé speciální pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
3.3.2014
Restaurace Černej Pták, Štítného 117, Jindřichův Hradec
U piv z velkých průmyslových pivovarů jsem už téměř rezignoval na očekávání zajímavého pivního zážitku či osobité chuti. O to větší bylo moje překvapení, když jsem v trošku zastrčené, ale jinak velmi příjemné jindřichohradecké restauraci "Černej pták" smočil rty v polotmavém temně hořkém Radegastu.
Vysloveně čajová barva tohoto piva (na fotce celkem odpovídá, i když barva pěny byla samozřejmě jiná) nepůsobí nijak zvlášť přitažlivě, více naděje budí velmi hustá krémově bílá pěna a jemně kvasová vůně.
Chuť pak vysoce předčila má očekávání. Za úvodní živou hořkostí se přelévají náznaky karamelovosti, ovocitosti i chlebovosti v nebývalé harmonii. Ona "temná hořkost" je znát hned od počátku chuti, ale "táhnout" začne hlavně ke konci, odchází elegantně a neulpívá.
Zároveň je polotmavý speciál z Nošovic i přes svou citelnou hořkost velmi dobře pitelný, čemuž napomáhá i dobrý, ale nepřehnaný říz.
V lahvi asi tohle pivo část svého kouzla ztratí, přesto je podle mého názoru polotmavý temně hořký Radegast (zvláště na průmyslový pivovar) vynikajícím počinem.