Všechny recenze piv
< recenzce předchozího měsíce recenzce dalšího měsíce >Vinohradský American Pale Ale 12°
American pale ale („APA“)
Redaktor PanVrchni , 31.10.2015čepované (pivovarská restaurace Dvorce, Praha - Podolí)
American pale ale z Vinohrad - toť APA 12°, anebo - dle české legislativy - svrchně kvašený ležák "dvanáctka".
Mé čivy oblažil v pivovarské restauraci v Praze - Dvorcích a první oblažení se týkalo vůně. Ta byla krásně svěže ovocitá, citrusová i mandarinková.
Barva čirého piva pak odpovídala představě "zářivě slámové"; dobrý vizuální dojem doplňovala středně hustá jen pomalu klesající pěna.
A jako obvykle, i zde vnímaná vůně rezonuje v chuti. V prvním doušku se projeví hezky ovocitý slad, sušší, ale přitom "mandarinkově" nasládlý, svíraný zřetelnou hořkostí, která se po odeznění sladu protáhne zejména na patře (ale neulpí).
V dalších doušcích slad spolu s optimistickými aromatickými chmely upomene na svěže citrónovou chuť.
Pivo je hezky vyladěné, po vpití se velmi snadno pitelné (čemuž napomáhal i nižší říz), a odpovídající pivnímu stylu, tudíž je Vinohradśká APA hezké, harmonické a dosti dobré pitelné pivo typu American pale ale.
Jílovice - světlý ležák 12°
světlý ležák
Redaktor PanVrchni , 30.10.2015čepované (hospoda Zlý časy, Praha - Nusle)
Silnější podobou světlého ležáku z Jílovic je dvanáctka, jíž jsem taktéž ochutnal ve Zlejch časech.
V její nevýrazné vůni šlo při jisté snaze rozpoznat náznaky kvasnic, sladu i chmelu. A zatímco pěna byla hustší, než u Jílovické jedenáctky, říz byl naopak slabý; možná jsem měl pivo ze dna sudu.
Ovšem jakmile se Jílovická dvanáctka rozlila v ústech, všechny hříšky jsem jí odpustil. Rozvine se velmi příjemný harmonický slad s trochou chlebovosti a dokonale propojenou hořkostí slabší až střední intenzity. Tělo je středně plné a velmi ladné, nedá se však říct "oblé", spíše "plně hebké", čemuž napomáhá i stopička kvasnic.
Nikoho asi nepřekvapí, že pitelnost takto ladného ležáku označím za výbornou, opravdu do krku klouže sám a nechce se nechat zastavit.
Závěrečná slova o Jílovické dvanáctce se podobají těm, která jsem použil u jedenáctky: Neokázalý, avšak podařený světlý ležák bodující harmonickou plností a pitelností.
Ačkoliv 11ka, jedná se skutečně, jak říká povedená etiketa o výčepní pivo. Vodovitost je po chvíli patrná. Sice se snaží být maskována hořkostí chmelu, ale při pozorném ochutnávání za chvíli zjistíme, že jde o trošku lepší desítku. Takže nic moc.
Poměrně vodové výčepní pivo, o fous lepší než G. Jako nouzovka v letním horku ujde, ale pochutnání to rozhodně není.
Poctivý ležák s plným tělem a doznívající hořkostí. Chybí mu však skutečně osobitost, odlišující ho od jiných kvalitních ležáků, kterou jsem od piva pyšnícího se "třemi rmuty" očekával. Jinak ale dobré pivečko.
Jílovice - světlý ležák 11°
světlý ležák
Redaktor PanVrchni , 29.10.2015čepované (hospoda Zlý časy, Praha - Nusle)
Opět jsem objevil pivo z pivovaru, o jehož existenci jsem nebyl věděl, a to v pražské mnohopípové hospodě Zlý časy. Jde o světlý ležák - jedenáctku z pivovaru Jílovice.
Voněl kvasnicovou, mírně chmelovou vůní a přítomnost kvasnic byla znát i v zakalené, slámově-zlaté barvě piva. Pěna byla středně hustá, bílá, postupně (pomalu) opadávající.
V chuti mě hned uvítal hezky vyvážený jemný slad s harmonicky napojenou mírnější chmelovou hořkostí a znatelnou linkou kvasnic. V pozdějších doušcích se hořkost prosazuje o něco důrazněji a táhleji, než zpočátku.
Velmi dobré pitelnosti napomáhá i přirozený, jemný říz.
Vcelku bych tedy tento jílovický ležák popsal jako méně nápadnou, ale přesto dosti dobrou jedenáctku, jejíž hlavní přednosti vidím v ladné harmonii a pitelnosti.
Najlepsie pivo co u nas kupim, /SK/ perfekta chut farba pena vsetko, to pivo unika fyzikalnym zakonom totiž tečie samo do krku staci prilozit na pery pullitr :D skvelé pivko
Pivo na nudzove situacie ked je malo penez a velka chut sa opít :D
Klasické 12stupnove pivkona vsetky situácie, ma svojsku chut a po prekrocení väčšieho množstva navodzuje pocit skryty vo svojom názve.. inak pre mna najlepsie slovenske pivo
Staropramen Cool Grep
míchaný nápoj z piva
Štamgast Ogix , 26.10.2015Plechovka, trvandlivost ještě cca 6 měsíců
Staropramen byl průkopníkem radlerů u nás. Bohužel se mu stěžejní grepová "odrůda" moc nepovedla - Pěná ihned vyšumí, barva kalně červená. Hořkost zde chybí a limonádová složka má chemickou pachuť. Rozhodně doporučuji spíše radlery od Zlatopramenu.
Zlatopramen Radler Pomeranč a zázvor
míchaný nápoj z piva
Štamgast Ogix , 26.10.2015Plechovka, ještě půl roku
Dobrý radler. Sice v něm není cítit tolik pivo ale zase musím říct že limonádovou složku zvládl Zlatopramen na jedničku a rozhodně nechutná špatně. Pěna je bohužel šumivá a zmizí téměř ihned a na povrchu nezbyde vůbec nic. Barva je kalná, do oranžova. Škoda že plechovky jsou po Zlatopramenovsku menší - jen 0,4 litru. Jeden z těch lepších radlerů. Rozhodně zvolím raději než pachuť za Staropramenu.
Litovel Litovelský Gustav 13°
polotmavé speciální pivo
Štamgast strom , 25.10.2015Hotel Styl, Hlinsko
Litovelský speciál Gustav, který v běžném obchodě není k sehnání, se mi podařilo získat v restauraci/wellness hotelu Styl v Hlinsku, kde ho mají i v čepované podobě, což je záslužné v době standardizovaných europiv.
O známém zápasníkovi a silákovi Gustavu Frištenským jsem kdysi četl četl knihu, tak jsem byl zvědav, jak pivečko dostojí svému jménu.
Po přelití do kryglu se objevila pěkná hustá pěna, která vábí k přičichnutí, barva zajímavá hnědooranžová, příjemná pro oči. Vůně piva je moc pěkná, cítit je hlavně karamel, který pivu dodává příjemné aroma, lihovitost u této polotmavé 13ky není cítit vůbec, což je správné.
Po napití se na jazyku rozlije hutná plná chuť poctivého piva, zpočátku spíše sladší zakončená chmelovou hořkostí na konci doušku. Tato hořkost v sobě nese karamelový poddtón s náznakem kávy, jenž provází toto pivo po celou dobu degustace od začátku do konce.
Pitelnost je velmi dobrá. chtělo by to zkusit více kousků za sebou, abych prověřil, jaké následky bude mít přidaný cukr (nejspíše v karamelové podobě), abych věděl kolik ji lze bez následků za večer vypít.
Celkově mohu říci, že Gustav je povedený vyvážený speciál a řadím ho mezi nejlepší v této kategorii (František Bittner, Comenius, Kvasar,...), který se výborně pije, krásně klouže do krku a zanechává za sebou příjemnou chuť ja jazyku. Gustav by měl jistě z Gustava radost.
Permon P.A.P.A.
American pale ale („APA“)
Redaktor PanVrchni , 25.10.2015čepované (restaurace U Slovanské lípy, Praha - Žižkov)
Pivní styl American pale ale je aktuálně předmětem mého zájmu a "zkoumání", což mě ponouká napsat pár řádek o American pale ale - P.A.P.A. ze sokolovského pivovaru Permon, pitého v restauraci U Slovanské lípy v Praze.
Voněl příjemně, mírně ovocitě citrusovou vůní, pěna byla středně hustá bílá, pomalu opadávající a barva zlatá, jak říkávám "nečirá".
V chuti APA ze Sokolova se projeví vteřinka mírného sladu, záhy sevřeného zřetelným citrusovým aroma amerických chmelů, jež se rychle přehoupne do výrazně, až svíravě hořkého doznění. To se několik vteřin vcelku důrazně protáhne, ale neulpí. Za zmínku stojí též vcelku vysoká nasycenost neboli říz.
Permon APA mi na styl American pale ale nepřipadal nijak zvlášť suchý, což by myslím mohlo českému pivařovi zvyklému na spodně kvašené ležáky usnadnit vpití se do tohoto ejlu, byť ejly bývají spíše sušší. Permon P.A.P.A je ejl dobře pitelný a v delší konzumaci mi bránil prakticky jen onen vysoký říz - u stylu APA ovšem zcela běžný.
Stout od Primátora je příjemné pivečko s hutnou chutí a pěkným dozvukem chmelové hořkosti. Po nalití do půllitru zajímavě překvapí černo černá barva s hustou nahnědlou pěnou. Schválně jsem dal pivo proti podzimnímu slunci a slunečí paprsky přes ně vůbec nepronikly.
V chuti piva probleskují ovocné tóny typické pro kvalitní svrchně kvašená piva, nicméně u náchodského Stouta, abych řekl pravdu, bych na první napití nepoznal, že se jedná o svrchně kvašené pivo. To však nemění nic na tom, že bych si dokázal přdstavit večer s tímto pivem. Nižší množstvi alkoholu tomuto poctivému pivu sluší a rozhodně podle mne patří k nejlepší českým a moravským černým pivům.
Po poměrně značném zhoršení Perštejnů (11, 12) v posledních letech jsem byl zvědavý, jaký je pardubický světlý speciál Taxis. Na výčepu není moc vidět a sehnat lahváč není také snadné.
Každopádně mne příjemně překvapil, chuť plná, chmelem se nešetřilo, chmelový dozvuk na jazyku drží velmi dlouho a je harmonicky spojen se sladovou hutností.
Pěna drží dlouho a ač se jedná o 14ku (6%), alkohol není ve vůni vůbec cítit, a tak by to mělo být.
Krásně se pije, jeden malý doušek klouže do krku po druhém tak přirozeně, že si člověk ani nevšimne, že půllitr už je prázdný...
Lze říci, že pokud půjde pardubický pivovar cestou, jakou vyrábí Taxis, o štamgasty nouzi mít nebude. Přál bych si, aby šli do sebe a udělali něco se současnou dvanáctkou, její pitelnost u mne v poslední době klesla značně pod průměr.
Těším se, až si dám Taxise točeného.
Pivo Dačický mne zklamalo. Kdysi jsem je pil točené v Sázavě a pokud si pamatuju, chutnalo obstojně. Po letech se mi podřilo sehnat lahváč a čekal jsem, že si na rigionálním pivečku pochutnám. Když jsem zjistil, že teď patří pod Heinekem, začal jsem se trochu obávat... a bohuže obava byla na místě.
Pivo poněkud nevýrazné, s alkoholovou chutí, dozvuk minimální. Dokonce jsem chuti zaznamenal něco chemického, co tam nepatří. Pít se sice dá, ale od ležáku bych očekával trošku víc.
Uzené krumlovské pivo mne nenadchlo. Uzenost přebíjí pivní chuť a pokud jsem se snažil objevit za kouřem chmel, spíše mi přišlo do kysela. Stěží jsem je dopil.
Hrádek - Horehleď 12° nefiltrovaný
světlý ležák
Redaktor PanVrchni , 22.10.2015čepované (Café Mauro, Praha 1)
O nefiltrované variantě světlého ležáku Hrádek Horehleď se dají říct podobná slova, jako o filtrovaném Hrádku Horehleď. Samozřejmě s tím, že je pivo mírně zakalené a kvasnice činí chuťový vjem širším, jemně aromaticky bohatším i plnějším - což je pro chuťové buňky samozřejmě plus.
Pivo je rozpoznatelné, přesto chuťově čisté a pitelnost nefiltrované verze shledávám opravdu dobrou, čili - byl jsem spokojen.
Je to takový „ejlík“ pro mírně pokročilé. Chuťově ucházející a cenově přijatelný.
Eufemisticky řečeno - "dá sa" :) Stánek U Stočesů pochopitelně nemohl uniknout mému ostřížímu (byť mírně alkoholově devalvovanému) zraku na festivalu v červnu 2015 na Závodišti v Pardubicích. Vzpomínám si, že šlo o jednu možná z TOP 5 položek toho památného dne - příjemné hořké, příjemně dobré :)
Velice pitelný kousek, jen tu hořkost jsem až tak silně nepociťoval - dle mé zkušenosti, jakmile je pivo deklarováno jako "kvasnicové", hořkost hraje až druhé housle - čistě technicky asi úplně samozřejmá věc. Nicméně to vůbec nevadí, neboť jde o chlebnaté a nadprůměrné pivo z Posázaví, které do vás klouže samo.
Lobkowicz Premium kvasnicový
světlý ležák
Redaktor PanVrchni , 20.10.2015čepované (Klubovna, Praha - Dejvice)
Skupina pivovary Lobkowicz se rozhodla ke své vlajkové lodi, světlému ležáku Lobkowicz premium, přidat několik dalších plavidel. Mezi ně patří i kvasnicový Lobkowicz premium.
Že je v něm kvasnic požehnaně, prozrazuje už svěže kvasnicová, téměř květová vůně a velmi kalná barva připomínající květový med. Pěna byla hustá, bílá a stabilní.
V chuti se opět projevuje značná porce kvasnic, dodávajících jinak ladnému sladovému tělu Lobkowicze premium další, jakoby jemně “květinovo-medový” rozměr a projevujících se harmonickým rozšířením a vyplněním chuťového dojmu.
Hořkost je taktéž ladně napojena a její mírné ulpění, známé z filtrované varianty, dokázaly kvasnice téměř zahladit. Vše působilo plně, kompaktně a elegantně a pivo se mi tudíž pilo báječně.
Lobkowicz premium kvasnicový je tedy nejen velmi dobrým pivem, ale též zajímavým “dokumentem”, kolik chuti v pivu dělají kvasnice a jak moc dokáží chuť obohatit.
Bohemia Regent - Renegát
nealkoholické pivo
Redaktor PanVrchni , 17.10.2015lahev (potraviny Otava, Praha-Modřany)
Nealkoholické pivo, které se jmenuje Renegát, to zní trochu jako kdyby někdo dětskou tříkolku pojmenoval Highway killer. Ale co - přiléhavý název dobré pivo nedělá. I když je pravdou, že mě Bohemia Regent Renegát trochu zaskočil - po otevření lahve totiž došlo k vyprsknutí pěny a vyšumění části obsahu lahve ven, přičemž jsem si jistý, že jsem při dopravě či skladování neprovedl žádný prohřešek a pivo má uvedeno ještě 3/4 roku trvanlivosti.
Nu, pojďme okoštovat to, co se mi podařilo zachránit. Vůně piva byla klasicky mladinová a sladová, barva pěkně plně zlatá s rudnoucími odlesky a pěna (ta v půllitru) středně hustá, špinavě bílá. Rychle poklesla na polovinu, ale pak už držela.
Chuť nealkoholického Regenta - Renegáta je jemně sladovo-mladinová, o stopičku kyselejší, než je můj ideál, s velmi decentní hořkostí. Ta je sice nevýrazná, ale aspoň neutíká tělu piva, jak se to zhusta stává u levnějších nealkoholických piv dopovaných chmelovým extraktem. V pozdějších doušcích občas hořkost přeci jenom takřka neznatelně "uskočí", ale tohoto faktu si zřejmě všimnete jen, pokud ji budete pečlivě sledovat.
Pitelnost je v rámci nealkoholických piv poměrně dobrá, bez potíží si dovedu si představit vypití dvou tří kousků.
Nealkoholický Renegát z Třeboně je tedy na tuzemské poměru vcelku podařeným pivem, není neutrálně fádní jako Birell, a přesto se nesnaží dělat ze sebe "něco víc"; poměrně harmonický projev a neulpívající hořkost mu na české scéně nealkoholických piv stačí na slušné umístění.
Postřižinské tmavé z Nymburka jsem zakoupil v Tescu a ochutnal samozřejmě nikoliv mezi regály, ale doma.
Zde se po přelití do půllitru rozvinula karamelově sladová vůně se stopičkou tmavé marmelády, vyšuměla béžová, hustá pěna, stabilně trůnící na nápoji temně rudohnědé barvy (pivo je správně označeno jako tmavé).
Chuť Postřižinského tmavého uvozuje sladově karamelový a mírně chmelový nástup. Po vteřince dvou se chmel vytratí a sladovo-marmeládové tělo zůstane vteřinku osamoceno, než se k němu přidá kávové, velmi uměřeně pražené a trošku chmelové zakončení.
Sladové tělo navzdory své sladkosti nepůsobí těžkopádně, je poměrně tenčí, až "optimistické" a i díky tomu je pitelnost Postřižinského tmavého ležáku dobrá.
Celkově bych toto pivo z nymburského pivovaru označil za slušný, byť nepříliš překvapivý tmavý ležák, jehož charakteristickým znakem je patrně ono mírně sladovější a vcelku svěží tělo.
K velkému potěšení jsem na pivo narazil v děčínské Bille, kde je jinak nabídka piv chudochudá. Ve srovnání s Primátorem IPA, který je spíše karikaturou daného pivního stylu, jsem byl příjemně překvapen, a to jak chutí, tak cenou – 19,90 Kč.
S rozšiřováním pivních obzorů cítím potřebu se k některým pivům, která jsem již byl recenzoval, vracet, a ke svým původním recenzím něco doplnit.
Takovým případem je i má téměř 2 roky stará recenze na černé Krušovice. Pivo je chuťově prakticky stále stejné, proto se pustím do nové charakteristiky a ctění čtenáři mohou následně obě recenze porovnat a udělat si svůj vlastní závěr.
Po přivonění jsem cítil kávu s troškou chmelu, pěna byla béžová až světle hnědá, středně hustá a stabilní, velmi pomalu opadávající; barva pak temně černohnědá s rubínovými odlesky proti světlu - zde tedy v popisu není žádný zásadní rozdíl.
Ten přichází až s novým ochutnáním - v něm jsem vnímal trochu tmavé hořké čokolády, stopičku chmelového aroma, ale především kávu a praženost.
Pivo je vcelku krátké, chuť proběhne asi za 4 vteřiny, pak už následuje praženě nahořklé a mírně nakyslé doznívání.
Chuť se vcelku rychle se omrzí, čepovaných jsem přesto dokázal vypít i několik kusů aniž bych měl pocit, že můj chuťový vkus nějak utrpěl - pivo mě příliš nebavilo, ale ani se nezošklivilo.
Celkově bych černé Krušovice charakterizoval jako suché tmavé pivo bez vyložených chuťových "výstřelků", rozpoznatelné právě svou suchostí. Za větu, že černé Krušovice snesou nejpřísnější srovnání, bych se dnes už opravdu nepostavil - dnes pro mě toto pivo dlí v zóně "neurazí - nenadchne" a mám-li chuť na černé pivo, obvykle se v regálech poohlížím po onačejších kouscích.
Hubertus světlý ležák Medium 11°
světlý ležák
Redaktor PanVrchni , 12.10.2015čepované (kavárna kina Ponrepo, Praha 1)
Kácovský pivovar, známý svou značkou Hubertus a především velmi podařenou světlou dvanáctkou Hubertus, doplnil svůj sortinment o světlou jedenáctku. Vím, že je stále na čepu v místě zasvěceném spíše filmu, než pivu, v kavárně kina Ponrepo, a zde jde ji tedy také ochutnal.
Vůně jedenáctky Hubertus pro mě přesně odpovídá tomu, co si představím pod pojmem „pivní vůně“ - tedy jemně chmelová se zatlumeným sladem a také nepatrným náznakem jakési „stařinky“. Zlatá čirá barva a velmi hustá, bílá a stabilní piva pak dodávají takřka dokonalý vizuální dojem.
V chuti Hubertusu jedenáctky jsou přítomny všechny složky, které známé z dvanáctky - tedy oblý, lahodný slad dokonale propojený s příjemně a jemně aromatickou hořkostí střední intenzity. Pivo je chuťově čisté, řekl bych až „hebké“, ale přesto má svou tvář a každý doušek baví - pitelnost je tudíž výborná.
Zkrátka - světlá jedenáctka z Kácova si bere to nejlepší z tradice piv značky Hubertus - ladnou harmonii, osobitost i vysokou pitelnost, to vše navíc poskytuje za příznivou cenu. Kdo jednou umí, ten své řemeslo nezapomíná. Jen tak dál!
Pivo Kozel jsem nechával od učité doby bez povšimnutí... desítka bývala vždy hodně vodová. Nicméně poté co se kamarád rozplýval nad Kozlem 11kou jsem si jednoho lahváče koupil. Velké očekávání jsem neměl. Nicméně na masově vyráběné pivo mne příjemně překvapil. Chuť vyvážená, na slabší ležák dobrý říz, pitelnost dosti dobrá. Hořkostě není příliš výrazná, spíše trochu sladší pivo.
Lahvové pivo Kozel 11ku si klidně zase koupím, když v obchodě budou mit jen piva z velkých pivovarů.
Marně hledám, co bych na tomhle pivu zkritizoval...Což je v mých očích nesmírná pochvala pro Pernštejn, který jsem nikdy neměl rád, ale karta se zřejmě začíná obracet - ale to je dobře, člověk by obecně neměl ustrnout ve vývoji, a měl by umět uznat kvalitu i za cenu změny názoru.
Nuže, čepovaný Taxis mne skutečně velice příjemně překvapil sametově hebkou a uhlazenou chutí i krásnou barvou. Na to, že jde o 14°, je tohle pivo výborně pitelné, a alkohol vůbec není cítit. Stihl jsem bohužel jen 1 kousek. Určitě na něj ale zajdu zas!
Krčín - Sedlčanský Jantar 13°
polotmavé speciální pivo
Redaktor PanVrchni , 9.10.2015čepované (restaurace U Slovanské lípy, Praha)
Polotmavá piva mám rád a tak jsem se v hostinci U Slovanské lípy v Praze na Žižkově docela těšil na polotmavou třináctku Sedlčanský Jantar. Její nádherná rudo-jantarová barva značně navýšila má očekávání.
Pivo vonělo karamelovou vůní s troškou kávy, pěna byla hustší, okrová, velmi pomalu opadávající.
Chuti Sedlčanského Jantaru vládne středně plné karamelové tělo s dosti znatelnou stopou kávy. Jemná kyselinka spolu s kávovou linkou dohromady upomínají na chuť rozpustné kávy (či dokonce "Vitakávy"). Po odeznění těla se tento nádech rozpustné kávy proměňuje v jistou slabounce kyselou hořkost, která pomalu doznívá.
Po vpití se tato nepříjemná vlastnost zahlazuje, bohužel však zcela neodezní, pitelnost tudíž zůstává tak tak průměrná.
Sedlčanský Jantar je tedy polotmavým speciálem méně obvyklého projevu, což však v tomto případě není myšleno jako pochvala "Karamelová kyselinka" upomínající na rozpustnou kávu určitě neznamená chuťový bonus. Je možné, že čerstvější či lépe povedená várka by mi sedla více. U pitého exempláře jsem však kromě krásné barvy jen těžko hledal něco, co by ve mně dokázalo vzbudit nadšení.
Po dlouhém vyhlížení se na mě konečně štěstěna usmála a dopřála mi setkání se světlým ležákem Rychtář Rataj (což znamená rolník). Toto setkání se odehrálo v Café Mauro v Praze u Masarykova nádraží a hned přiznám, že šlo o lásku na první ochutnání.
Rychtář Rataj je čirým pivem zlaté barvy a voněl především po chmelu i trochu sladově. Hustá, bílá, stabilní a přirozeně působící pěna taktéž dává dobré naděje, které byly posléze v chuti i splněny:
V ústech se rozlije krásně plný a oblý slad s jemným aroma žateckého poloraného červeňáku a dokonale napojenou chmelovou hořkostí s jemňoučce chmelově štiplavým závěrem. Sladové tělo je plné, ale ladné a nezatěžkané.
Rataj má charakter, ale není příliš okázalý či extravagantní, což ovšem u českého ležáku snad nikdo nečeká. Slova, která mě při jeho pití napadala, jsou plnost a harmonie.
Celkově jde o nádherně vyvážený, plný, čistý, osobitý a uspokojivý český ležák s charakterem a mimořádnou pitelností.
Žatec 7. schod
polotmavé speciální pivo
Redaktor PanVrchni , 6.10.2015čepované (pivovarský klub na Florenci, Praha)
Polotmavou třináctku Sedmý schod uvařil Žatecký pivovar k příležitosti letošní dočesné. Já jsem ji ovšem ochutnal v Praze, v Pivovarském klubu na Florenci.
Voněla medově jemným sladem i trochou chmelu, čiré pivo se vyznačovalo barvou slabého čaje a vcelku stabilní, špinavě bílou, středně hustou pěnou s "koberečkem".
Chuti vládne pěkně oblý "žatecky" nasládlý mírně medový slad s hezkým aroma chmele, zjevujícím se později spolu s droboučkou praženou stopičkou. Chuť je zcela čistá, a přestože nenabízí žádný "odvaz", současně ani nepozbývá charakteristických znaků žateckého pivovaru - pěknou práci s jemným sladem a jeho bezchybné propojení s elegantní nepřehnanou chmelovou hořkostí.
Celkově je Sedmý schod velice čistý a pitelný, spíše než polotmavý bych řekl čtvrttmavý speciál, upomínající na to dobré z žatecké produkce i na fakt, že uvařit dobré pivo lidé nezapomínají, pouze jsou někdy nuceni činit nevítané kompromisy, jak se asi stalo v případě Žatecké baronky.
Poslední z "rodu" českých Argusů,co mě chyběl v mé ochutnávce.A opravdu asi platí: To nejlepší na konec.Chutná mě dokonce o trošku víc,než můj favorit Maestic.Škoda, že ho v Lidlu nemají běžně, ale jen při nějakých akcíc.Už po otevření lahve se na mě vyvanula krásně sladěná pivní vůně. Za cenu 9,90 nenajdete lepší poměr cena x výkon.Jediné nebezpečí tohoto piva tkví v tom, že v něm není na rozdíl od odstatních speciálů cítit vysoký obsah alkoholu a spolu s výbornou pitelností hrozí nebezpečí rychlého zrušení se :-)
Velice pitelný pivo, jistě nejlepší ze svijanské produkce.Po několika točených se taky začnu trošičku točit, ale to je tím, že je to pivečko trošičku silnější.
V lahvi prvotřídní produkt, vím-li, že mě poctí vzácná návštěva,koupím Knížata...
Holba Svatováclavský ležák
světlý ležák
Redaktor PanVrchni , 3.10.2015čepované (První pivní Tramway, Praha)
S mírným zpožděním po svátku sv. Václava recenzuji Svatováclavský kroužkovaný ležák z pivovaru Holba, kterýžto jsem okoštoval v klasické pražské vícepípové hospodě První pivní tramway.
Svatováclavská Holba je mírně zakaleným pivem medovo-zlaté barvy se středně hustou pěnou, která rychle spadla cca na půlku původní výše a pak už držela. Bohužel, žádné nadprůměrné kroužkování jsem v ní nezaznamenal.
Chuti vládne plné sladově tělo s dosti výraznou a ostřejší chmelovou hořkostí. Při dalším pití se chuť zaoblí a začne se projevovat též jemně aromatická linka chmele a kvasnic.
Říz piva byl vyšší a pitelnost mi v prvních doušcích připadala dobrá, ovšem po vpití se bych ji povýšil na velmi dobrou.
Celkově bych svatováclavský ležák z pivovaru Holba shrnul slovy: plnotučný český ležák, se kterým se dá strávit chuťově uspokojivý večer nejen na sv. Václava.
5,2% alc.
Velmi příjemný APA, přiměřeně ovocitý, hořký s krásnou linkou grepu, pomela a grepové kůry. V chuti mírná ananasová linka a také trochu citrónové máty.
Pivo suššího projevu, středně nasycené.
Pitelnost výborná.
Richter Ale 14°
amber ale
Redaktor PanVrchni , 1.10.2015čepované (pivovarská restaurace Dvorce, Praha)
Svrchní kvašení někdy dokáže divy. Znovu jsem se o tom přesvědčil při návštěvě Pivovarské pivnice Dvorce v Praze a ochutnávce místní jantarově zbarvené kalné čtrnáctky - podle barvy by tedy šlo o amber ale, ale zde byla prezentována prostě jako Richter ale.
Nad jeho hustou, špinavě bílou a stabilní pěnou se vznášela jemně ovocitá vůně s mírnou kyselinkou.
Chuť páně Richterova ejlu bych popsal slovy: koš plný povznášející jemné i šťavnaté ovocitosti meruněk, švestek, hrušek i jablek, dohromady s velmi jemnou hořkostí dokonale slitých v chuť, která je současně kompaktní, přesto jsou v ní všechny složky čitelné. Moje drahá nechtěla věřit, že toto pivo není dochucováno nějakou ovoconou šťávou a snad se nikdo neurazí, když uvedu, že mi pivo svou ovocitou živostí trochu připomnělo burčák.
Přitom tento ejl není vůbec sladký či plný, spíše lehký a takřka "suchý".
Mírná nasycenost přispívá k extrémní pitelnosti, 14% EPM vůbec necítím, první pivo jsem vypil téměř na ex, bezmála s pocitem, že piju nějaký suchý mošt či cider. A i další dva kousky ve mě zasyčely jak kapka vody na rozpálené plotně.
Pro jasné rozpoznání, jak obrovský je rozdíl přirozeně ovocité chuti oproti její "simulaci" pomocí jablečného extraktu můžete tento ejl porovnat se Staropramenem nefiltrovaným.
Svůj chvalozpěv shrnu slovy: Čtrnáctka Richter ale je neuvěřitelně svěží, optimistický a zcela mimořádně pitelný ejl. Nejste-li vysazeni na vysloveně hořká či sladově hutná piva, určitě vás nezklame.