Všechny recenze piv
< recenzce předchozího měsíce recenzce dalšího měsíce >Uherský Brod - Comenius
světlé speciální pivo 
8
Redaktor
PanVrchni
,
30.11.2014
Café bar Relax, Nuselská 98, Praha 4
Včera jsem pil Comenius v čepované podobě (je v "Cestě pivního znalce" na přelom listopadu a prosince) a byl jsem nadmíru spokojen. Krásná barva medu a rudnoucího zlata, extrémně hustá krémová pěna, částečně tvořící "laviny" a příjemná sladově ovocitá vůně byly dostatečně lákavou upoutávkou.
Na jazyku pak se pak za jemnějším řízem rozlévala krásná kombinace lahodného plného, medově kulatého sladu s dokonale napojenou táhlou hořkostí, které se tentokrát nestydím dát přízvisko "sametová".
Comenius je pivo plné, ladné, bezchybně harmonické a nebezpečně pitelné - zkrátka český světlý speciál, jak má být.
Včera jsem si po odpolední vysloveně pochutnal......krásné, polotmavé pivíčko, karamelové, příjemně hořké, velmi slušně vyladěná sladovost s hořkostí.......jen pěnivost byla trochu menší........moc pěkné pivo
Sortiment tmavých speciálních piv v portfoliu Plzeňského Prazdroje představuje pivo Master 18° tmavý. To je pivem kávové barvy a lepkavě karamelové vůně doprovázené troškou chmelu.
Po přelití do skleničky se vyšňoří středně hustou, béžovou, pomalu opadávající pěnou a chystá nás tak na své tajemně speciální chuťové představení.
V něm se od začátku projevuje velmi plný karamelový slad s nahořkle karamelovým koncem, ve kterém jsou cítit i náznaky suché nakouřenosti a chmelu až do hořkosti.
Chuťově je tmavý Master osmnáctka bezpochyby hutným pivem. Není ploché, ale dojem z něj přesně vystihl Moro slovem "únavné". Ano, je tu plnost chuti, ale jakoby samoúčelná, nezábavná, až dusivá - jako ošoupaný samet a třista zlato-černých andělíčků ve vydýchané divadelní lóži. Přitom by dle mého laického názoru možná stačilo jen ubrat EPM a přidat chmele a pivu by to velice prospělo na pitelnosti a poživatelnosti. Nyní je pitelnost tmavého Masteru s přimhouřením obou očí podprůměrná, bez přimhouření očí jej lze použít jako příklad piva, kde to "přepálili". Právě zde by našla uplatnění známá moudrost: "méně je někdy více".
Konzumovat Master tmavý má tedy smysl snad jedině pokud opravdu milujete jakákoliv tmavá piva, pokud si hodláte dáte jednu skleničku, případně potřebujete-li "dohnat" kamarády, kteří přišli do hospody dřív.
Bělečská carevna - tmavá 13°
tmavé speciální pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
26.11.2014
PET lahev (pivotéka Pivo a párek, Praha - Vinohrady)
Jeden z nejstarších českých minipivovarů U Hušků v Bělči nad Orlicí v blízkosti Třebechovic pod Orebem vaří tři druhy piv. Mně se poštěstilo zakoupit tmavou třináctku "Carevna" a to ve pražské pivotéce Pivo a Párek na Vinohradech.
Tento speciál jsem z PET lahve samozřejmě přeléval do sklenice, v níž jsem v poměrně husté a pomalu opadávající béžově pěně zprvu cítil hutně karamelovou vůni s trochou kávy. Po opadnutí pěny pak byla cítit spíše obilnost. Barva tohoto speciálu je temně hnědá.
Silnější říz téměř poškrábe jazyk, ale chuti naštěstí neublíží. Je cítit příjemný plný slad s hutně násládle ovocitými, jakoby marmeládovými tóny, rychle následovaný jemnější, ale dostatečně vyvažující chmelovou hořkostí. Až za ní se rozjede hořkost pražená, která se postará o delší, decentní, praženě sušší doznění.
Pitelnost je velmi dobrá, zvláště pro mě (pro tento druh plných tmavých piv mám momentálně trochu slabost), po vpití se vám snadno unikne, jak silné pivo pijete, přitom jde samozřejmě celkem do hlavy, proto pijte s rozvahou.
Pivo je tedy velmi dobré, jinou kapitolou je ovšem jeho obal. Proč se tmavé pivo z Bělče nad Orlicí jmenuje Carevna, ví asi jen děda Mráz. Ale budiž. Nicméně ten vzhled... medailonek šlechtičny obrostlé obřími listy a hlávkami chmele jak ve dni Trifidů má celkem ránu, ale korunu carevně dodává sklenice tmavého piva, kterou na její nebohou ruku ve Photoshopu (nebo v čem) přimontoval autor etikety. A kdyby nám náhodou nedošlo, které že pivo šlechtična třímá ve své ručce, tak na sklenici pro jistotu šikmo dopsal "Carevna". Brrrr, to si snad malíř původního obrazu nezasloužil. Dílo zkázy dokončuje neohrabaná sazba v rudo-červeno-bílém provedení.
Celý vzhled zavání "home made" prácičkou. Inu, i doma se dá dělat dobrá grafika, ale jsem přesvědčen, že naučit se dělat design dobře je minimálně stejně složité jako naučit se vařit dobré pivo.
Člověka může napadnout, že to je jedno, jde nám přeci o kvalitu piva, nicméně stará pravda "obal prodává" platí i zde. Byla by škoda, kdyby povedené tmavé třináctce Carevna amatérsky vyhlížející vzhled uškodil.
Tato jedenáctka z benešovského pivovaru Ferdinand je tmavým, nikoliv černým ležákem a tomu označení také odpovídá velmi tmavě hnědá barva s rubínovými odlesky proti světlu.
Vůně piva je po přelití do sklenice karamelově silná, zemitá, až jakoby "hlínovitá", pěna pak velmi hustá, béžová, poměrně trvanlivá.
Tmavý Ferdinand vstupuje na jazyk středním řízem a rozvíjí svou chuť. V ní je hned zpočátku cítit velmi hutná karamelová sladovost opět s tím náznakem jakoby "hlíny", ale též příjemné hořké čokolády, postupně přechází v jemně nahořklé zakončení. Delikátnost hořkého zakončení se opravdu víc než chmelu podobá hořké čokoládě, tohoto efektu však bylo dosaženo bez jakýchkoliv chuťových přídavků. Přesto je v chuti cítit i chmel.
Tělo je na jedenáctku velmi plné a zajímavé s poměrně dlouhým chuťovým průběhem a svou plností dle mého názoru už může konkurovat mnohému speciálu. Přitom má pivo jen 4,5 procenta alkoholu a dobrou pitelnost. Poměr hutnost chuti vůči obsahu alkoholu je zde tedy vyjímečně vysoký ve prospěch chuti.
U piv z Benešova se mi také líbí tradiční, na počátek 20. století odkazující vzhled lahví. Co se mi líbí méně je složení. Cukr v tmavém pivu - no budiž, ale proč barvivo?
Chuťově je však tmavý ležák Ferdinand vyjímečným kouskem vhodným pro všechny, kdo mají rádi hutná, plná, sladší tmavá piva.
Na Klášter jsem koukal už v Albertu, kde mají myslím 3 druhy. Desítka byla přibalená v multipacku s dalšími pivky a tak jsem výhodně nakoupil multipack.
Po nalití piva na mě vykoukla nezvykle světlá barva a veliké množství bublinek. Obával jsem se, že pivo bude přesycené, ale nikoli. Bublinky jsou chuťově akorát a navíc drží delší dobu pěnu, takže pivo nemá tendenci moc zvětrávat.
Po přivonění jsem necítil skoro nic. Nevýrazná, téměř žádná vůně mě spolu se světloučkou bavou mírně odradila. Po napití jsem však zjistil, že pivo vůbec není tak špatné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jedná se o mírně nadprůměrnou desítku s mírně hořkou a vyváženou chutí.
Těhle piv si dokážu představit dát 10 za večer a ráno nemít bolehlav.
Skvělé nefiltrované pivo, hořké, vyvážené, s krásnou vůní...Velmi se blíží mému ideálu piva!
Nejsilnějším pivem, vařeným v třeboňském pivovaru Regent, je šestnáctka Kníže, tedy světlé speciální pivo, na které lze natrefit v obchodech Tesco (můj případ) a občas i jinde.
Zvědavost mnou cloumá a tak nedočkavě přelévám pivo do skleničky (tvarově sice není nejvhodnější, ale jinou po ruce nemám) a vnímám silnou, sladovo - květovo - medovou vůni a též trochu těžší sladový nádech jakoby "opečenosti".
Pěna v mé skleničce vyšuměla středně hustá, bílá, v prvním nalití spíše opadla, ale trocha v podobě bílého "lišeje" zůstala. Ve druhém nalití se držela mnohem déle. Pivo je téměř čiré a má jantarovou barvu.
Slušný říz rozradostní jazk, na němž se rozvíjí velmi, velmi plně, lahodně, přitom však bohatě sladová, takřka vínová chuť, ovšem současně rychle doplňovaná silnou chmelovou hořkostí. Hořkost i přes vydatnost sladu udrží svou převahu do konce chuti a postará se o dosti důrazné i táhle hořké zakončení.
Pitelnost je vzhledem k velké "síle" (EPM 16%, 7,2% alkoholu) bezpochyby nadprůměrná, přesto je Kníže 16 díky výše zmíněným parametrům přímo stvořen pro to, aby čekal na svou příležitost, kdy už všechny ležáky omrzely, a potom teprve ukázal svoje přednosti. Pokus o celovečerní pití Knížete by takový večer mohl rychle a ne zrovna příjemně zakončit.
Celkově bych řekl, že je šestnáctka Regent z Třeboně podařeným, hutným a vyváženým spodně kvašeným světlým speciálem, v němž i přes sladovou plnost slad brutálně nedominuje, jak se to v českých světlých speciálech zhusta stává.
Pivo jsem koupil v multipacku několika druhů piv z různých pivovarů. Sklepní mě už od začátku lákalo asi nejvíc, tak jsem se po něm vrhnul.
Jedná se o pivo nefiltrované, což je u spodně kvašeného piva bez pšenice docela rarita.
Barva velice potěší a láká. Vůně je zvláštní, pivo je cítit kvasnicemi a jakousi mírnou vůní, kterou se mi nepodařilo přesně identifikovat, ale je příjemná. Chuťově je pivo dobré, zajímavé a chutná mi. Osobně si myslím, že by zasloužilo alespoň 11°, protože takhle jako desítka je mírně vodové a chuť, ač je dobrá, nemůže správně vyniknout.
Rozhodně příjemná je pěna, která drží a pivo nezvětrává moc rychle.
Za mě ano, pivo mi chutná a rád si ho dám někdy znovu a vyzkoušet určitě doporučuji, jedná se o velice zajímavý zážitek.
Bernard Bohemian Ale
Belgian strong ale
5
Štamgast
Ganimoth
,
21.11.2014
Čáslav, prodejna piv u vlakového nádraží
Pivo tmavší zlaté barvy. Vůně alkoholová, koriandrová. Pěna řídká, nestabilní.
Pivo je plnější s nižším, až jemným řízem, hutnější, sladké, trochu karamelové a lihové, dopředu se po většinu doby neurvale žene koriandr, za ním v dáli trochu kulhá lehká ovocnost, hořkost jen slabší.
Zajimavé pivo, nicméně toho koriandru je tam na mě až moc a je nepříjemně lihové.
Prakticky jen mírně silnější a dražší bráška už tak vynikajícího Otakara, rozdíl v chuti subjektivně úplně nepociťuji. Všechny atributy poličského piva zachovány, nasládlost je velice příjemná i zde.
Pozor: Toto pivo je vysoce návykové! :)
Myslím, že prvním dostupnějším pšeničným pivem, a celkově průkopníkem tohoto stylu v českém pivním rybníku, byl Primátor Weizenbier.
Nyní je v lahvovém provedení k zakoupení prakticky ve všech supermarketech, což je samozřejmě pozvánkou k jeho ochutnání.
Zakoupil jsem jej tedy a přelil do sklenice. Ve vůni jsem po přelití cítil kvasnice, ovocitost (ale jen málo ve weizenu očekávané banánové vůně), a též trošku alkoholu, řekl bych plus mínus standard své třídy.
Více odpovídala očekáváním banánově žlutobílá kalná barva a středně hustá bílá, trvanlivá pěna.
Pšeničné pivo z Náchoda se uvede silným řízem a projeví svou chuť - v úvodu je cítit trocha banánů, následně se rozvine vyvážené, "mazlavě" sladové středně plné (v rámci pšenic) tělo. Hořkost je v Primátoru Weizen, jak se na správnou pšenici sluší, minimální, zato do chuti občas promluví lehká kyselinka. Pitelnost bych označil za velmi dobrou.
Celkově považuji Primátor Weizebier za slušnou "pšenici", nicméně nemohu se zbavit dojmu, že před udělením ceny za nejlepší pšeničné pivo na světě (2013) a následným masovým rozšířením byla chuťově bohatší a nápaditější.
Je to vynikající pivo, kupuju jen v lahvi, v Praze čepují, pokud jsem dobře zjistil, na Staroměstském náměstí (u Týna - nebo tak nějak se to jmenuje), ale 80 kč za půllitr je tedy síla....pokud na něj narazím v obchodě (Globus Č.Most, Kaufland v Libni nebo na Proseku, tak ihned kupuji.
Připojuji se k mr. Kvíčalovi, který to přesně vyjádřil, jak já neumím. Nejsem schopen téměř nikdy ukončit konzumaci tohoto piva!
Z multipacku pivovaru Pernštejn jsem měl už všechna piva (polotmavá 10°, granát 13°, Vilém a světlý ležák). Vilém z nich byl dle mého názoru nejhorší a to o hodně.
Pivo je velice světlé, vůně nezajímavá chuť nevalná. Jako jediné pivo z daného pivovaru, které jsem měl mi vyloženě nechutnalo.
Pivo mi připadalo zvláštním způsobem nakyslé (ale bylo to zřejmě úmyslně).
Nu, sto lidí, sto chutí. Multipack se dal sehnat za 89 (8 kousků) a už jenom kvůli těm ostatním pivům ho můžu doporučit. A třeba někomu zachutná i Vilém. Já to ale nebudu. :)
Konečně došlo i na poslední kousek z multipacku Pernštejn.
Nejprve mě velice nadchla tmavší piva Pernštejn, ovšem Vilém (11°) mě velice zklamal.
Před načnutím ležáku jsem se trochu bál, že světlá piva v Pardubicích neumí.
Po prvním napití jsem byl nucen přehodnotit. Pivo je světlé, ale je v něm cítit (jak vůní, tak chutí) i jiný, než Plzeňský slad (Bavorský?). To pivu dodává vyjímečnou chuť, která mě velice potěšila. Barvu má pivo krásně zlatavou a celkově hodnotím kladně. Příjemná hořkost a chuť tmavšího chmele je velice zajímavá.
Jako tradičně u Pernštejnu mi hodně rychle spadla pěna. Asi pivo nevhodně chladím. (Ale u ostatních piv nepadá...)
Pivko určitě doporučuji vyzkoušet, stojí za to.
Tak toto je přátelé pivečko! Ta jeho nasládlost je přímo návyková, je diametrálně odlišná od všech jiných piv s podobnou charakteristikou. Pije se úplně samo, jsem prakticky NESCHOPEN ukončit včas konzumaci.
Sice jde o úplně jiný styl, než jsou piva např. z potfolia K-Brewery (Lobkowicz), kde dominuje silná hořkost, nicméně styl velice sympatický, chutný, a zabalený v "naivistickém" hávu v nejlepším slova smyslu.
Dost ulepené a těžkopádné, druhé jsem už nedopil. Začátek se vyvíjí slibně, to je pravda, držení pěny je úžasné, vůně dost dobrá, ale s postupujícím časem pitelnost klesá na bod mrazu.
Tlamolep.
Velmi zajímavá a koriandrem jemně navoněná chuť zůstává dlouho na jazyku. Pivo je příjemně hořké a silné, Celý večer by se pít nedalo, na to je jeho chuť příliš neobvyklá. Lahev za 28 Kč je vhodná pro občasné sváteční příležitosti. Škoda méně výrazné vůně.
Starokladno ležák starosty Pavla
světlý ležák
7
Redaktor
PanVrchni
,
15.11.2014
čepované (restaurace U Slovanské lípy, Koněvova 288/1, Praha 3 - Žižkov)
Pivovar Starokladno vaří světlý ležák starosty Pavla. Jsem rád, že jsem jej mohl ochutnat v době, která je i přes sbíhající se tmavé mraky stále podstatně příznivěji nakloněna pití piva, něž časy jedné z prvních obětí nacistické okupace v Kladně, tedy starého starosty Františka Pavla.
Světlý ležák po něm pojmenovaný má pěknou, medovo-zlatou, mírně zakalenou barvu, hustou, bílou a dosti stabilní pěnu a voní po obilí a chmelu.
Pivo vysloveně "řízne" středním až vyšším řízem a pak už se nám na jazyku rozvalí krásně medově sladové plné, kulaté a harmonické tělo s jemně hořkým zakončením. V mimořádně oblém, hlaďoučkém sladovém těle jsou cítit lipové tóny. Někdy vám sladovost přijde ulepená, těžkopádná, tuhá či nudná. Nikoli zde - díky medové bohatosti se mi její báječně vstřícná, dobromyslná, bezmála osvěžující. Pan starosta František Pavel měl údajně ke konci života svoje tělo "horizontálně vypracované" a hebce plné tělo piva po něm pojmenovaného lze tedy chápat i jako poetický sládkův kompliment.
Pitelnost piva je výborná, pro mě v kategorii "skoro se nedá přestat pít" (což se mi také reálně stalo :-)).
Ležák starosty Pavla bych tedy charakterizoval jako sladovější, plný a velmi pitelný český ležák. S charakterem a přesto velmi vstřícný - asi takový, jak bychom si představovali dobrého starostu.
Jsem rád, že na otázku "že by konečně nějaké Staro- pivo, které nestojí za starou belu?", kterou tady před časem položil štamgast Ganimoth, mohu odpovědět: ano, minimálně v případu Ležáku starosty Pavla to platí.
Tmavý ležák z Českých Budějovic se po přejmenování jmenuje Budweiser B:DARK. Myslím si ale, že jde jen o estetickou / marketingovou změnu bez dopadu na recepturu, tmavý Budvar je totiž solidním reprezentantem tohoto pivního stylu.
Pěna piva je po přelití z lahve do sklenice béžová, středně hustá, poměrně stabilní (opadla až po několika minutách), barva velmi tmavě hnědá či černo-hnědá. V nose je hezky cítit chmelem a karamelem i trochou kvasnic.
Zalévám s tmavým Budvarem svá ústa a už v nich šumí energický, příjemný, ale nepřehnaný říz a rozlévá se sladově karamelová chuť, z níž se vynoří praženost jdoucí až do slabounké nakouřenosti, a tyto chutě spolu připomenou dojem z hořké čokolády. Vše je doprovázeno jemnou chmelovou pryskyřičnou hořkostí.
Praženost spolu s chmelovou hořkostí se pak starají o nenápadné doznívání.
"Černoch" z Budějovic splňuje dobře parametry tmavého piva a přidává i něco navíc, a byť na mě po delším pití působil méně hutně (snad až malinko vodově), stále jde o pivo mnohem zajímavější, než je například masově rozšířený Černý Kozel.
Celkově bych Budweiser B:DARK označil za výborně sladěné, harmonické a dobře pitelné tmavé pivo, které je navíc poměrně snadno dostupné.
Výtečný světlý ležák, čepovaný v příjemném prostředí s nádechem nostalgie. Nepasterované pivo s bohatou pěnou a hodně příjemnou kvasovou chutí. Snad jen vůně by mohla být výraznější. Za půllitr zaplatíte 32 Kč ale rozhodně nebudete litovat. Po jednom půllitru se nechce pokračovat pokračovat v cestě k rybníku Vajgar, tohle pivo se opravdu dobře pije a láká k delšímu posezení. Dobrý zážitek.
Echtovní Pardál poskytuje plnější chuťový zážitek proti přece jen poněkud příliš letnímu (rozuměj lehkému) klasickému Pardálu a v lahvovém provedení je dosti dobře dostupný, navíc ve stálé kvalitě.
Po otevření lahve a přelití Pardálu Echt do sklenice se za chmelovo-sladovou vůní táhne svěží nádech jako od mladiny, která nás u tohoto piva už neopustí.
Dobrý dojem ze zlaté barvy s rudnoucími odlesky doplňuje hustá, bílá, trvanlivá pěna.
V chuti se ozve plně kulatý slad s troškou květových tónů, ovšem od začátku zlehčovaný i v chuti jemným "budvarovským" nádechem mladiny a rámovaný výraznější, až trochu "připálenou" či "zemitou" a lehounce natrpklou chmelovou hořkostí, která sladu trochu utíká a posléze zůstává v ústech osamocena.
Slad bývá v Budvarech lahodný až do zmiňovaných květinových tónů a jakousi vzdálenou připomínku tohoto faktu nám přináší i Pardál Echt.
Průběh chuti bych vyjádřil takto: mladina - pěkný slad - přípálenost - chmelová hořkost - drsnější až pichlavá hořkost.
Pardál Echt je pivem slušně pitelným, především poté, co se do něj vpijeme. Je v něm znát rukopis budějovického Budvaru, má tedy charakter, odlišující ho od ploché velkoprůmyslové produkce, nicméně v porovnání s opravdu dobrými pivy zřetelně ztrácí zejména v harmonii.
Celkově mi Echt připadá hutnější, méně sladký, drsnější a v dobrém slova smyslu "lidovější", než výčepní Budvar.
Pivo jsem koupil v lahvi v sadě osmi kusů piv Pernštejn.
Polotmavé mám rád a tak padla první ochutnávka na tohle.
Dvě věci mě zaujaly hned po nalití do půlitru:
- Velice, velice příjemná barva, která mě úplně přitahovala k sobě - Milášek, můj Milášek.
- Opravdu rychle mizející pěna. Pivo bylo perfektně vychlazené a nalité řekl bych ukázkově. Do půl minuty ovšem pěna klesla a do dvou minut zmizela i tenká vrstva chránící pivo proti zvětrání.
Vůně mě nijak nezaujala, nevýrazná, nezajímavá.
Sacharin v pivě cítit málo sice je, ale nepřijde mi to výrazné. Chuť je dobrá, na desítku výrazná a příjemná, spíš sladší. Pivo nebylo příliš nasycené (vlastně skoro vůbec), což mi ale nevadí a na chuti to neubralo.
Vítám, že existuje polotmavá desítka, ne moc silná, dobře to do člověka padá a dá se tak pít i ve větších množstvích, což většina mých oblíbených tmavých a polotmavých piv nejde.
Jenom by nemuselo pivo tak rychle zvětrávat, takhle jsem nucen ho tam kopnout dost rychle... Bohužel nevím, kde ho do další akce v nějakém obchoďáku sehnat, ale až na něj narazím, určitě si ho koupím.
Koupil jsem v PET lahvi 1,5 litru. Vychladil a něco tak skvostného jsem dlouho nepil. Koupil jsem v Kolíně a pokaždé, když tam jedu koupím 2 až 3 lahve. Asi to na mne působí návykově. Ale je to skutečně skvost.
Tmavou 11° považuji za nejvydařenější dílo Benešovského pivovaru. Světla piva mi od nich moc nejedou, ovšem ta tmavá, to je jiná liga. Pivo mírně voní po bylinkách a má velice specifickou chuť, která mi nepřipomíná žádné jiné pivo. Tato specifická chuť určitě nesedne každému.
Osobně pokud mám volit lahvové pivo na chuť (nikoli na množství!), zvolím si právě Ferdinanda. Cena taky přiměřená (11-12).
Tohle pivo určitě stojí za zkoušku.
Na pivo jsem narazil v několika obchoďákách ve Vlašimi. Voní i chutná po bylinách a chuť bych označil za velice vydařenou - jeden z nejlepších lahváčů, jaké jsem pil. Pivo je docela sladké. Vzhledem k povaze piva bych řekl, že to bude solidní bolehlav.
Pokud to má být jeden kousek k obědu, vřele doporučuji. Kupovat celou basu na večerní pitku dobrý nápad není.
Pivo jsem viděl v Benešově, ve Vlašimi a okolí. (lahváče)
Vedle Argusů polského původu (vesměs v plechovkách) Lidl rozvíjí i řadu Argusů českých, lahvových. Zatím posledním členem této rodiny je polotmavý Argus Granát jedenáctka. I já jsem byl po velmi podařeném černém Argusu zvědav, co předvede jeho polotmavý sourozenec.
Vůně je velmi příjemná, je cítit chmel, karamelový slad a trošku chlebovosti. Pivo rudohnědé barvy (až roibos) po přelití do sklenice vypění světle béžovou, hustou, stabilní pěnou.
Při napití zaperlí příjemný, střední říz ze spíše jemnějších bublinek. V úvodu chuti Argusu Granát lze vnímat trochu karamelu, pak několik chutí vesměs dosti jemně zastoupených: kyselinku nepatrně ovocitou, krapet másla, drobek chleba, a trošku napraženosti, která rychle přechází v jemně až středně hořké chmelové zakončení.
Tělo mi připadá trochu prázdnější až k vodovitosti, ale jinak jde o pivo harmonické a pitelné.
Určitě to není žádná chuťová extravagance, ale na druhou stranu jde o slušný a pitelný, byť malinko vodový polotmavý ležák.
Stín černého Argusu 12 tedy polotmavá jedenáctka nepřekročila, nicméně špatná volba to není a pokud zrovna neběží v Lidlu pivní akce s nějakými podařenými speciály, můžete po Argusu Granát bez obav sáhnout. Nebudete-li čekat nestřídmé chuťové hody, měl by vás uspokojit.
Starobrno tradiční nepasterizované
světlé výčepní pivo
5
Redaktor
PanVrchni
,
7.11.2014
lahev (Albert)
Brněnské pivo "Tradiční Starobrno" považuji za pivo, které někteří pivaři (bez ohledu na to, zda jsou z Brna nebo odjinud) milují a jiní nenávidí a málokdo k němu má neutrální vztah.
Já jsem se o něco podobného musel pokusit - vždy se snažím hodnotit nezaujatě (a ne vždy se mi to daří). Nuže: vůně Starobrna "desítky" je chmelovo-sladová, pěna velmi, či spíše mimořádně hustá (pivo dokonce pěnilo tak, že nešlo do "škopku" nalít najednou), bílá a trvanlivá a opadla až po několika minutách.
Taktéž zlatá, čirá barva láká k napití.
V úvodu chuti se zpočátku projeví výrazný a plný slad se spíše upozaděnou chmelovou hořkostí, která ke konci trochu "píchne" bezmála k ulpívání. Slad dominuje "objemu" chuti, nicméně zajímavější jsou pryskyřičné tóny v hořkosti, které se projevují, až když pivo necháte chvilku poválet na jazyku.
Tak tedy vypadá zhruba první "půlpivo" tradičního Starobrna. Při dalších doušcích se však projeví i jeho slabiny - mně tělo (Starobrna!) zvodovatělo, začala z něj vykukovat mírná kyselinka, která se později bohužel začala ozývat čím dál zřejměji, pivo ztratilo kouzlo, kterým mě zaujalo v počátku a celkový dojem byl jako z nové politické strany: v počátku bezmála nadšení, následované nenaplněným očekáváním, které přechází v rozpaky a končí ve zklamání.
Na konci půllitru už jsem průběh chuti vnímal zhruba takto: úvod - příjemný, střed - nevýrazný, závěr - protivný.
Pitelnost bych tedy označil za ztěží průměrnou.
Jak to shrnout? Na první ochutnání je Tradiční Starobrno slušná desítka, po dalším napití však začne padat do průměru až podprůměru jako kometa v písni Jarka Nohavici. Na celovečerní pití bych se tedy snažil najít poněkud onačejší kousky.
Pokud se dobře vychladí, dá se to pít na žízeň. Ale že bychom si pochutnali, to nečekejme. Chuť nevalná, je to řídké.
Richard pšeničná 11°
pšeničné pivo
4
Znalec
Moro
,
6.11.2014
Pivovarská restaurace U Richarda, Brno - Žebětín
Lehký letní pšeničný ležák - ano ležák, protože tato pšenice je kvašena spodně. Takže v ní rozhodně nehledejte banánové či hřebíčkové tóny.
Převládá tedy sladová příchuť se slušnou porcí kvasnic, chmelení spíše jemnější. Říz střední - osvěžující. Prostě nenáročné lehké pití, kdy automaticky (bohužel) do piva dostanete i plátek citrónu.
Medový ležák od pana Jelínka ze Sentic.
Po naprosto dominantním sladovém úvodu se přidává trocha příjemného medu - je to příjemné i nevtíravé. Hořkost chmele je méně nápadná a dobře propojena s tělem piva. Tělo plné jen průměrně, říz nižší. Pitelnost velmi dobrá.
Máte-li tedy "potřebu" ochutnat světlý ležák s přídavkem medu, pak je pivo ze Sentic dobrou volbou.
Snad jen drobná poznámka - na trhu existuje ještě jeden Kvasar - z Pivovaru Černá Hora. Vše vzniklo tak, že se v Černé Hoře prostě dohodli s Pivovarem v Senticích a smluvně si zajistili používání označení Kvasar.
Steiger 10°
světlé výčepní pivo 
7
Redaktor
PanVrchni
,
5.11.2014
čepované (pivotéka Pivo a párek, Korunní, Praha 2 - Vinohrady)
Klasickou slovenskou desítkou je Steiger 10 z pivovaru Vyhne. Na Slovensku je toto pivo k vidění poměrně běžně, v české kotlině je však samozřejmě téměř nedostupné. Já jsem jej ochutnal v čepované variantě ve vinohradské pivotéce Pivo a párek.
Pivo téměř září světle zlatavou barvou a dobrý vizuální dojem doplňuje krémově bílá, hustá, trvanlivá pěna. Voní po chmelu s troškou ovocitosti.
Umírněný říz drobných bublinek škádlí jazyk a pomáhá rozvinout chuť jemného sladu s lehounkým nádechem obilnosti a mimořádně elegantně napojenou hořkostí. Ta je středně intenzivní, ale táhlá, přirozená a příjemná.
Z vyladěné harmonie, chuťové vstřícnosti a přiměřeného řízu vychází výborná pitelnost.
Samozřejmě, v případě Steigera desítky nejde o nic extravagantního a nemá-li člověk srovnání, mohl by říct "obyčejná dobrá desítka". Já bych však dodal: osvěžující, pitelná, s příjemným projevem hořkosti a charakterem. Na to, že pochází z průmyslového pivovaru, jde o velmi zdařilý počin a její chuťová ne-plochost se i neškolenému jazyku projeví prostě tak, že jej chuťově jen tak neomrzí.
Světlý výčepní Steiger v mém žebříčku s přehledem poráží i mnohé české desítky, zejména ty z největších průmyslových pivovarů.
Richter tmavý speciál 14°
tmavé speciální pivo
8
Redaktor
PanVrchni
,
3.11.2014
čepované (pivovarská restaurace Dvorce, Praha - Podolí)
V běžné nabídce minipivovarské restaurace Dvorce v Praze - Podolí je také tmavá čtrnáctka od pražského pivovarníka pana Richtera. Toto pivo jsem si za několik návštěv místního podniku již stačil značně oblíbit pro jeho lahodnou hutnost, až sytost.
Je cítit jemně kávovou vůní, doplněnou karamelem a kvasnicemi. Nad velmi tmavě hnědým nápojem s rubínovými odlesky leží krémově hustá pěna, držící "jak helvítská víra" - za celou dobu pití prakticky neopadla, měl jsem již dopito, a přesto na dně půllitru zůstaly skoro 2 cm kompaktního hustého krému.
Říz jsem u tohoto piva zažil různý, někdy byl jemnější, jindy dosti výrazný, vždy však v pivu "fungoval" a oživoval jej.
V úvodu chuti se ozve kávička, pak drnkne živá kyselinka a vzápětí se rozvine krásně sladové plnější tělo, v němž jsem cítil karamel, marmeládu z lesního ovoce i hořkou čokoládu - současně je však doplňováno mírnou, pěkně chmelovou hořkostí s nádechem pryskyřice. Chmel je se sladem chuťově prakticky dokonale propojený.
Chuť po odeznění sladu uzavirá zase lehký tón kávy s spolu s jemně živou chmelovou hořkostí. Obě hořké složky (káva a chmel) jsou v zakončení víceméně rovnocenné, s mírným přehoupnutím se na tu či onu stranu v závislosti na várce a okolnostech pití. U totoho tmavého speciálu záleží i na tom, na kterou část jazyka při pití soustředíte svoje pozornost (špička jazyka, střed, kraje kořen a patro), jako by měnilo svoji "tvář" podle způsobu, jak jej pijete.
Slad je v černé čtrnáctce Richter o něco silnější než hořkost, ale neválcuje ji, ze všeho je cítit vyladěná a harmonická práce někoho, kdo přesně vědel, co dělá.
Pitelnost tohoto černého piva je na "čtrnáctku" výborná - zkrátka jde o jedno z mých nejoblíbenějších tmavých piv a zejména za nadcházejících studených a dlouhých večerů mi svou přívětivou plností dokáže spolehlivě zlepšit náladu.
Postřižinské - Něžný barbar 13°
polotmavé speciální pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
1.11.2014
čepované (restaurace Zlý časy, Praha - Nusle)
Před několika dny jsem pil Něžného barbara ve známé pražské mnohopípové hospodě Zlý časy a musím říct, že čepovaný mi hodně sednul.
Nyní bych řekl - klasický, dobře provedený český polotmavý speciál se sladovým, karamelovým tělem s nádechem lesního ovoce. Hořkost byla vůči sladu spíše v opozici, ale ladně napojená a žádnou drsnost či ulpívání jsem tentokrát nezaznamenal, říz byl vyšší a pitelnost dosti dobrá (s potěšením jsem zvládnul několik kousků).
Nikoho tedy asi nepřekvapí, že čepovaná varianta opět zvítězila nad lahvovou.