Všechny recenze piv
< recenzce předchozího měsíce recenzce dalšího měsíce >
Obecně - nealkoholická piva nejsou ničím, co bychom měli pít s nadšením. Když už je k tomu důvod, můžeme uvěřit testu nealkoholických piv časopisu Svět motorů a ochutnat Argus nealko, který v této kategorii zvítězil. Rozhodně se dobře vychlazená láhev, dvě nebo tři, dají vypít. Bez následků.
MMX red ale z pivovaru MMX v Letech u Dobřichovic jsem pil z poněkud ne-ejlového skla v oblíbené vícepípové restauraci U Šumavy v Praze. Přestože se jmenuje red ale, jeho barva mi připomínala spíše mírně narudlý černý čaj.
Přirozená, hustá pěna světle okrové barvy byla stabilní a trvanlivá.
Ve vůni MMX red ejlu bylo cítit kvasnice i ovocitost, v chuti potom rovněž příjemné ovocité (až s jahodovými tóny) sušší, ale ne příliš suché tělo. Následně se napojilo chmelové aroma, na chvilku překryté chutí kvasnic, načež opět převezme vládu chmelová hořkost a postará se o táhle hořké doznění střední intenzity.
Chutě jsou dobře propojené, nasycenost střední a pitelnost více než dobrá.
Vcelku je tedy MMX red ale slušný, příjemný, pitelný ejl, v němž v mém případě bylo požehnaně kvasnic. Téměř až moc požehnaně :-)
Celkem dobré a pitelné pivo, čekal jsem to o dost horší po přečtení některých recenzí. Stylovou čistotou zřejmě požadavkům na IPA nevyhoví, pokud se člověk oprostí od tohoto pohledu, nejde určitě o propadák. V porovnání s horšícím se Primátorem jasný vítěz.
Po dost specifickém Bernard Bohemian ale (který si ale nakonec své místo na trhu našel) přichází Bernard s dalším ejlem, prodávaným prostě jako Bernard IPA.
Po přelití do skleničky voněl nasládle ovocitou (ananas, banány, mango, citrusy) i velmi slabě třislovinně svíravou vůní (po opadnutí pěny a „vyvětrání“ jsou cítit hlavně ty třísloviny).
Bílá pěna byla řidší a rychle opadla na slabé zbytky, barva zcela čirá, světle zlato-slámová.
Po úvodní suše sladové (ani ne) vteřince se na nás zostra vyvalí chmely a vládnou průběhu chuti až do dlouhého, důrazného a poněkud trpknoucího zakončení.
V dalších doušcích se přeci jen projevuje i tělo – správně sušší či „suše nasládlé“ s linkou bílého pečiva (nebo snad sušenek), tříslovin (každý doušek mi upomněl na suché bílé víno) a velmi mírnou, snadno přehlédnutelnou „připálenou“ linkou.
Chutě jsou dobře propojené, pitelnost dobrá a jediným rušivým prvkem pro mě byla ta utíkající trpkost na konci chuti. Za hlavního podezřelého považuji chmelový extrakt, přestože ve složení není výslovně uveden.
Ovocitost či bohatost citrusů, tedy vjemy, které už jsme si téměř zvykli spojovat s pojmem „česká AIPA“, ovšem v Bernard IPA nenajdete. Na druhou stranu, chmelení je mnohem drsnější, než u ostrovních IPA. Zkrátka, Bernard jde opět „vlastní cestou“ a přišel tak s pivem, které určitě vzbudí aspoň mírný rozruch, které si s jiným ejlem jen tak nespletete, a které - aspoň mně – bude třeba si trochu „napít“.
Hasič polotmavý speciál 13°
polotmavé speciální pivo 
7
Redaktor
PanVrchni
,
22.12.2016
čepované (restaurace U Šumavy, Praha 1)
Polotmavým speciálem třináctkou z bruntálského pivovaru Hasič mě potěšili v restauraci U Šumavy v Praze.
Voněl nasládle karamelovou i trochu ovocitou vůní s náznakem chmelového aroma. Pěna světle okrové barvy byla poměrně hustá a trvanlivá, pivo bylo téměř čiré, hnědorudé barvy.
Chuť obstarává drobně pražený úvod, za nímž se rozvine moc pěkné, oble harmonicky plné, ale nezatěžkané tělo – karamelové s mírnou nasládle ovocitou linkou. Následně se znovupřipojí lehoulince pražená a pak i jemnější chmelová hořkost, které společně odezní.
Všechny chutě se pěkně prolínají a vzorně harmonicky spolupracují na výborné pitelnosti.
Nač chodit kolem horké kaše – polotmavá třináctka Hasič je čistým, chuťově bohatým a přitom pitelným speciálem českého typu, který bych velmi snadno a s chutí dokázal pít celý večer.
Knížecí pivovar Plasy - Metternich 12°
světlý ležák
8
Redaktor
PanVrchni
,
20.12.2016
čepované (restaurace U Šumavy, Praha 1)
Světlý ležák Metternich, pojmenovaný podle bývalého vlastníka úžasného klášterního komplexu v Plasech na Plzeňsku, říšského kancléře knížete Metternicha, jsem popil v restauraci U Šumavy v Praze.
Voněl příjemně nasládle sladovou vůní, pěna byla hustá a trvanlivá a mírně zakalené pivo se pyšnilo vyšší barvou připomínající lesní med.
Chuť uvozuje sladovější, „roztáhle“ (rozuměj plně a komplexně) nasládlé, ale přitom svěží a nezatěžkané tělo, přecházející až do tónů marmelády.
Během vteřiny se zjeví velmi mírná, ale v kontextu piva nerušivá (spíš charakter dodávající), „připálenůstka“, rychle se proměnivší v lahodnou hořkost, nejprve chmelově aromatickou, posléze pár vteřin nenásilně hořce doznívající.
Všechny chutě velice elegantně spolupracují a každý doušek se tak zdá přinášet něco nového, ovšem pokaždé harmonického a příjemného – pitelnost je zkrátka výborná.
Metternich z Plasů je tedy výborný ležák, který vás i při delším pití bude stále překvapovat a těšit – zkrátka přesně ten typ piva, pro který jsem ochoten zajet si kus cesty a dát za něj nějakou korunu navíc.
Mr. Dák
světlý ležák
6
Redaktor
PanVrchni
,
17.12.2016
lahev (potraviny roh ulic Těšnov a Na Poříčí, Praha)
Tajemný ležák s "vtipným" názvem Mr. Dák jsem zakoupil ve vietnamských potravinách v Praze na Florenci, resp. Těšnově.
Tajemný je tím, že se na obalu nikde nedozvíme, kde se vaří. Jedinou nápovědou je na čelní etiketě umístěný text "založeno 1876", který se jistě nevztahuje k Mr. Dákovi, ale spíše k nějakému středně velkému průmyslovému pivovaru.
Vedle piva Mr. Dák bylo v lednici i pivo WTF Czech beer, ve stejné lahvi, s jinou etiketou, ale chuťově hodně podobné - dodávané jiným "výrobcem", ale sídlícím na stejné adrese jako Mr. Dák. WTF Czech beer jsem ani nerecenzoval, pokud o něm hledáte informace, klidně čtěte dále, piva jsou si opravdu velmi podobná.
Světlý ležák Mr. Dák voněl sladovou (trošičku zatěžkaně) a jemně aromaticky chmelovou vůní, barva byla sytě zlatá, čirá; pomalu klesající pěna pak středně hustá, špinavě bílá.
Chuť uvozuje kultivovaný nástup nepříliš plného sladového těla s jemným chmelovým aroma Žateckého poloraného červeňáku a slabší hořkostí, která doznívá v konci doušku.
Pivo mi docela připomnělo piva vařená v Žatci, například Žatec Premium, je-li v dobré formě.
Říz byl střední a pitelnost velmi dobrá.
Pan Dák (omlouvám se, ale opakovaný vtip není vtipem) tedy rozhodně je vyladěný, pitelný, čistý, nijak zvlášť hořký ležák. Avšak sebevědomá prohlášení jeho patrona o tom, že "vaří nejlepší pivo", značně přehánějí. Navíc pivo nebylo zrovna laciné (cena lahvové třetinky se pohybovala zhruba v ceně velké točené Plzně v širším centru Prahy), takže důvod si jej koupit znovu už asi hned tak mít nebudu.
Novoměstský ležák tmavý
tmavý ležák
6
Redaktor
PanVrchni
,
14.12.2016
čepované (Novoměstský pivovar, Vodičkova ul, Praha 1)
V pražském Novoměstském pivovaru se vaří také Novoměstský ležák tmavý. I v něm, stejně jako v jeho světlém bráchovi, ve vůni převládají kvasnice, které tentokrát doplňuje stopička kávy.
Kvasnice se podílejí i na zakalenosti piva, jehož barva je jinak temně hnědá, proti světlu narudlá. Poměrně hustá pěna světle okrové barvy jen pomalu postupně opadávala.
Chuť se nese ve znamená příjemně nasládle mírně karamelového, nepříliš plného těla, doplňovaného kvasnicemi a troškou kávy. Mírná chmelová hořkost se ladně spojuje s jemňoučkou hořkostí praženou.
Pivo působí svěže, říz je jemný, přirozený, a chuti bezchybně spolupracují na velmi dobré pitelnosti.
Vcelku je tedy Novoměstský tmavý ležák sice nepřekvapivým, nicméně čistým, svěžím a pitelným tmavým ležákem. A ruku na srdce – kolik znáte tmavých ležáků, u nichž lze příjemně strávit celý večer?
Novoměstský ležák světlý
světlý ležák
6
Redaktor
PanVrchni
,
13.12.2016
čepované (Novoměstský pivovar, Vodičkova ul, Praha 1)
V centru Prahy ve Vodičkově ulici je stále úspěšně provozován jeden z nejstarších pražských minipivovarů, Novoměstský pivovar, jehož vlajkovou lodí je Novoměstský ležák, vařený na 11,4% EPM.
Voněl po kvasnicích a příjemně svěže sladově, barva kalného piva mi připomněla slámu či bukové dřevo, pěna byla bílá, středně hustá a poměrně trvanlivá.
Nástup chuti obstarává svěže působící, jemně nasládlý, až lehce medový slad, na který se ve vteřince ladně napojí chmelová hořkost střední až vyšší intenzity – zprvu aromatická (zřetelně rozpoznatelné aroma Žateckého poloraného červeňáku), poté táhle hořká (tipoval bych nějakou hořčí českou odrůdu). Jemná chuť kvasnic vše nenápadně zpestřuje.
Plnost byla mírně nižší a nasycenost naopak lehce nadprůměrná, pitelnost velmi dobrá.
Každopádně je Novoměstský ležák kvalitním reprezentantem minipivovarského řemesla z nenáhražkových surovin, jenž si svůj charakter a chuť drží už po více než 20 let.
Richter vánoční speciál
polotmavé speciální pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
12.12.2016
čepované (pivovarská restaurace, Praha - Dvorce)
Znovu ochutnávám a letos je Richterův Vánoční speciál vařen na 17° EPM a chuťová charakteristika je velmi podobná, jako loni:
krásný, ladný, harmonický a "klidný" převážně sladový (ale v žádném případě "zatěžkaně ulepený") speciál. Jen ještě plnější, harmoničtější a "usazenější", než loni.
I pitelnost je vzhledem ke stupňovitosti (17°) velmi dobrá.
Master Stout
stout
4
Redaktor
PanVrchni
,
12.12.2016
čepované (restaurace U Balbínů, Jungmanova ul., Praha 1)
V edici Volba sládků přišlel gigant Plzeňský prazdroj s pivem Master stout.
Jeho temně hnědá neprůsvitná barva a béžová, poměrně hustá a dosti trvanlivá pěna působí dobře a odpovídají stylu.
Pražená až spálená vůně naznačuje, co nás čeká v chuti: nejprve důrazně hořký nástup, pod nímž se na chvíli vynoří nepříliš sladké tělo s tóny hořké čokolády a trošičky marmelády z lesního ovoce.
Vše je ovšem cca za 2 – 3 vteřiny zadušeno velmi důraznou až spálenou hořkostí. Ta se, poté co tělo opustí scénu, sevře v protivnou, táhlou hořce praženou spálenost. Je tak drsná, nepříjemná a neodbytná, že bohužel snižuje pitelnost na velmi nízké hodnoty.
Na rozdíl např. od stoutu MMX je Master stout alespoň hoden zařazení do tohoto pivního stylu. Jen je škoda, že jeho potenciál byl zabit onou hořce praženou spáleninou, protože jinak by to byl slušný stout.
Zemské pivo - India brown ale
brown ale
6
Redaktor
PanVrchni
,
10.12.2016
čepované (café Kaldi, Vyšehradská 37, Praha)
Sklenici poměrně vzácného pivního stylu India brown ale (IBA) jsem ochutnal v útulném Kaldi café, kde mívají kromě Zemské desítky často ještě nějaký ten ejl či jiné zajímavé pivo, většinou od Zemského pivovaru.
Jejich India Brown ale voněl hezky bohatou vůní lesního ovoce (ostružiny), barva byla temně hnědá, pěna béžová, středně hustá, pomalu postupně klesající.
Chuti dominuje sušší plné tělo s tóny kvalitní („suché“) hořké čokolády, trošky mandlí a opět tmavého lesního ovoce, jmenovitě ostružin.
Během vteřiny se připojuje chmel, nejprve v aromatické podobě (která mi spojena s drobnou nasládlostí dokonce připomněla marcipán), ovšem záhy se svírající do čím dál důraznějšího, neskutečně dlouhého, „tvrdě“ hořkého doznění. To ve své konečné fázi jeví tendenci až příliš důrazně sevřít a ulpět na patře. Což je také jediným „vyčnívajícím“ vjemem z jinak velmi dobře sladěného piva (navíc po vpití se se ulpívání spíše vytrácí, což je samozřejmě dobře).
Už z délky popisu je jasné, že India Brown ale od Zemského pivovaru skýtá pro vaše chuťové pohárky dostatek zábavy na nejeden večer. Pil jsem ji mnohokrát a proto bych její pitelnost označil za velmi slušnou po vpití se (což bývá v mém případě tak jedno až dvě napití). Celkově jde tedy o ladný, suše hutný tmavý ejl. A pozor - slovy jednoho štamgasta "opravdu to pinká"!
Harrach světlý ležák
světlý ležák
7
Redaktor
PanVrchni
,
8.12.2016
čepované (restaurace U Slovanské lípy, Praha - Žižkov)
Světlý ležák Harrach (dvanáctka) vážil cestu do mého hrdla až z Velkého Meziříčí, s přestupem v restauraci U Šumavy v Praze.
Voněl převážně sladovou vůní, barva byla sytě zlatá (pivo s lehounkým zákalem), pěna pak středně hustá s lehkou krustičkou, bílá, pomalu postupně klesající.
A nyní k chuti: ležák Harrach se uvedl nasládle sladovým a dosti plným tělem s okamžitě se připojující poměrně dosti důraznou i mírně aromatickou chmelovou hořkostí. Ta se po doznění sladu mírně protáhne – až jsem se začal bát trpkého ulpění, k němuž ale nakonec nedošlo.
Říz byl spíše vyšší, chutě velmi dobře spolupracovaly a výsledkem tak je velmi dobrá pitelnost.
Světlá dvanáctka Harrach je tedy kvalitní kousek, v němž se velkoryse spojuje sladová tělnatost s důraznou hořkostí. Kdo má u ležáku rád „volume doprava“, ten by měl být s Harrachem po všech stránkách spokojen.
Další potvrzení, že pivo z minipivovaru nemusí nutně být kdovíjakým zážitkem...toto vpodstatě nemá čím zaujmout. Chuťově velice ploché, nedobře pitelné, nezajímavé.
Troufám si tvrdit, že některé průmyslové koncerny (Březňák, Krakonoš, Rebel a další) už dnes vaří lepší piva než někteří minipivovarští ztroskotanci...No jo, holt kyvadlo se po jistém boomu a nekritickém uctívání minipiv opět vychýlilo druhým směrem. Což je ovšem přirozený vývoj a pro konkurenci a spotřebitele jedině vítaný.
Po roce jsem si opět koupil 2 lahvové, abych prověřil aktuální stav. Doufal jsem trošku, že pivo doladili, nicméně musím konstatovat, že chuť je stejná jako před rokem. Tedy nic moc ALE.
Starobrno Drak extra chmelený ležák
světlý ležák
8
Štamgast
Erika
,
6.12.2016
Byla jsem zařazena do projektu Trnd na testování piva Starobrno Drak extra chmelený
K pivu Drak jsem přistupovala s mírným despektem, protože piva od Starobrna už nejsou do bývala. Byla jsem víc než příjemně překvapená. Chutnalo mi, nejlepší pivo od STarobrna.
Valášek - Rye IPA 14°
India pale ale („IPA“)
6
Redaktor
PanVrchni
,
5.12.2016
čepované (restaurace a pivovar Veselka, Litomyšl)
Valášek Rye IPA, tedy žitná IPA (s 20% žitného sladu) byla na čepu v litomyšlském pivovaru s restaurací Veselka, což mě přimělo k jejímu ochutnání.
Voněla nasládle ovocitou, až bonbónovou a mírně citrusově chmelovou vůní.
Špinavě bílé, nepravidelné pěně vysloveně sluší pojmenování „čepice”, pivo bylo mírně zakalené, narudle měděné barvy.
Chuť se uvede plně ovocitě nasládlou vteřinkou, rychle sevřenou velmi důrazně citrusovou hořkostí amerických aromatických chmelů. Ta se posléze nenápadně prolne do zemitějšího projevu žitného sladu.
Jím je lehce tlumena i sladkost těla, která mi při dalších doušcích nepřipadala tak přehnaná, jako při prvním napití.
Vcelku je tedy Valáškova Rye IPA pivem příjemným, poctivě chmeleným, čitelným a pitelným, byť zřejmě sladovějším, než by styl vyžadoval.
Konrád Vejr
míchaný nápoj z nealkoholického piva
4
Redaktor
PanVrchni
,
4.12.2016
lahev (hypermarket Albert, Praha - OC Nové Butovice)
Ochutnal jsem "Vejr", tedy mix nealkoholického piva s energetickým nápojem, barvy velmi světlého odstínu "sláma-seno".
Ta zde však není příliš důležitá, steně tak jako řídká pěna, rychle opadnuvší na nízký kobereček, který už zůstal.
Bezprostředněji na smysly působí výrazně mladinová, až lehounce zelenínová vůně - tedy nic moc.
Ale o vůni tady asi úplně nejde, zrovna jako o chuť - zde potkáme prázdné, vodové - téměř nepřítomné - slabě mladinové tělo, následně podivně ustřelující hořkost a trpkost, obojí sice naštěstí slabé, ale přesto mírně ulpívající na patře.
A určitě nejde ani o pitelnost, která je nepřekvapivě slabší.
Vejr je tedy další pokus spojit nealko pivo s energy drinkem. Výsledek je sice víceméně poživatelný, ale chuti piva moc nepobral. Jablková varianta by na tom asi byla trochu lépe.
A co se týká povzbuzujícího efektu, Vejr mi pomohl probrat se z poobědové letargie, takže v tomto směru zřejmě funguje.
Chodovar zimní speciál Mr. Albi 13°
světlé speciální pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
3.12.2016
lahev (zakoupena v Pivovarském klubu na Florenci, Praha)
Lahev zimního zimního speciálu z Chodovaru, nazvaného Mr. Albi, jsem zakoupil v Pivovarském klubu v Praze na Florenci.
Voněl sladovou, jen mírně chmelovou vůní a pěna krémově bílé barvy vypěnila tak bohatá a tvrdošíjně držící, že trvalo pár minut, než se mi podařilo dolít celý půllitr.
Pivo bylo čiré, zlaté barvy.
Chuť přichází v podobě ladně plného, harmonického a lehounce - téměř medově - nasládlého sladového těla, které se s chmelovým aroma dohromady složí v jemně chlebovou linku. Ta se posléze změní v nepřehnané, decentně hořké doznění.
Chutě jsou dokonale propojeny - jemných chutí je zde dost a přitom žádná nevyčnívá; pitelnost excelentní, říz přiměřený (což mě také potěšilo, protože mnou dosud pité Chodovary měly říz často ostrý, až rušivý).
Chodovar Mr. Albi je tedy chuťově zprvu nenápadný, po vpití se však opravdu velmi dobrý světlý speciál, dosti připomínající světlou třináctku Chodovar, jen s ještě vyladěnějším chmelením.
Skvělá chuť, hořké tak akorát. Dá se jich zvládnout i víc, protože se toho člověk po třetím pivu nepřepije
Litovel Medový speciál 14°
světlé speciální pivo
5
Redaktor
PanVrchni
,
1.12.2016
lahev (zakoupena v Pivovarském klubu na Florenci, Praha)
Lahev Medového speciálu „čtrnáctky“ z Litovle není běžně k dostání; já jsem ji zakoupil v Pivovarském klubu v Praze na Florenci.
Po přelití do půllitru voněl nasládlou, malinko chmelovou vůní, barva byla zatlumeně sytě zlatá, pěna krémově bílá, spíše řidší, s velkými bublinami, ale poměrně stabilní.
Jakožto medový speciál má tento kousek velmi hustou konzistenci, ve složení je med zastoupen dosti velkoryse (5% je snad nejvyšší hodnota, kterou jsem kdy u průmyslově vařených piv zaznamenal), což se projevuje i v chuti.
Zde nás nenechá na pochybách velmi výrazná sladká vlna, v níž samozřemě hrají prim medové tóny - vše ve velmi sladkém provedení, která však na mě nepůsobilo těžkopádně, chuťový projev se spíše blíží medovině.
Následuje slabší aroma chmele, bohužel doprovázené také nevábným a na pivo takovéhoto typu takřka nedůstojným tupým sevřením nekvalitního chmelového extraktu.
Ten naštěstí nedokáže vzdorovat dominantní sladovosti a lze jej relativně úspěšně přehlížet.
Pitelnost přese vše výše řečené není úplně zlá – jak už jsem řekl, sladovost nepůsobí ulepeně či únavně, spíše medovinově, takže máte-li rádi medovinu i pivo, zde to máte v balení „dvě v jednom“.
Nu – já mám sladší speciály českého typu rád, proto jsem byl vlastně docela dost spokojen. Ale chápu, že Litovel Medový speciál nemusí být pro každého tím pravým kalíškem medoviny. Opravdová škoda je snad jen toho neobratně použitého chmelového extraktu.