Všechny recenze piv
< recenzce předchozího měsíce recenzce dalšího měsíce >
Jak tmavá piva nemusím, tak toto je velmi pitelné. Lehounká stopa připálenosti/karamelovosti zde je pochopitelně přítomna též, ale nijak konzumenta, nenavyklého na tmavá piva, neruší. Vyzkoušeno v rámci multipacku Bakalářů, "dobrovolně" bych si ho asi nedal, ale nelituji... :)
Dosti delikátní záležitost, jemnější chuť oproti standardnímu ležáku, nádherná měděná barva. Pokud můžu porovnat s Mordýřem vídeňským ležákem, tak Kounic je asi elegantnější a uhlazenější.
Pět jich člověk asi nedá, ale pro zpestření "jídelníčku" určitě doporučuji!
Dobrá desítka příjemné chuti, byť mírně vodová, ale to je v této kategorii zvykem. Oproti eurosplaškům je to však samozřejmě jako nebe a dudy, toto se dá v pohodě pít celý večer, a neomrzí. Znovu musím vyzvednout u Bakaláře (možná subjektivní) chuťovou podobnost s žateckými pivy.
Bobr polotmavý speciál 13°
polotmavé speciální pivo 
6
Redaktor
PanVrchni
,
30.3.2015
Pivovarský klub na Florenci, Křižíkova 272/17, 186 00 Praha 8-Karlín
Pivo oblíbené u dam, sdělila mi obsluha pivovarského klubu na Florenci k polotmavé třináctce Bobr. A následně jeho slova potvrdilo několik objednávek od okolních stolů, doprovázených potutelným hihňáním přítomných.
Nuže, i já jsem si Bobra objednal, zvěvav, jaký zážitek mi přinese.
Vizuálně jde o pivo rudohnědé barvy s hustou a stabilní pěnou okrové barvy, nad níž se vznáší sladová a jemně chmelová vůně.
Bobr ze Zadní Třebáně se v chuti uvede troškou sušší nakouřenosti, pod níž se rychle otevře středně plné karamelové tělo. V něm se další drobek "připálenosti" plynule proměňuje v chmelové přiměřeně hořké zakončení, jež se v pozdějších doušcích celkem příjemně protahuje.
V chuti lze sledovat také mírnou stopu kvasnic. Pitelnost je dobrá, nicméně chutě nejsou úplně dokonale soudržné a chce to dát Bobrovi trochu více příležitostí ke vpití se.
Celkově jde o slušný minipivovarský polotmavý speciál s charakterem, byť by jej šlo možná ještě o kousek vyladit. Pro množství žíznivých turistů z Prahy, kteří zvláště v teplých měsících berou okolí Berouna a Karlštejna útokem, je však Bobr jistě vítaným zpestřením jejich cesty.
Recenzi dvanáctky Bernard jsem před časem vzal trochu zkrátka, tak se to pokusím napravit, jelikož minout tento specifický ležák by byla škoda.
Jeho vůně je po přelití z lahve typicky bernardovsky pryskyčičně aromaticky chmelová se stopou kvasnic, barva čirá, řekl bych medovo-dřevitá a pivo ve sklenici slušně pění.
Uvede se dobrým řízem a důraznou chmelovou hořkostí, zalévající oblý až medový slad rychle (po cca 2 vteřinách) překrytý chmelovou hořkostí s aromatickými, opět typicky bernardovsky svíravě "dřevitými" tóny, které se přehoupnou v klasicky hořké zakončení. To se hezky protáhne, ale neulpí.
Ležák Bernard (ostatně jako každé dobré pivo) doporučuji přelévat přes jazyk a ne je tak chlemtat, pak si teprve vychutnáte jeho chmelově říznou osobitost. Jeho pitelnost je dobrá, po vpití se velmi dobrá.
Celkově bych Bernard 12° doporučil pivařům, kteří mají rádi "něco extra", méně obvyklého, přesto však v klasickém střihu. Na tvrzení, že jde o jeden z nejlepších masově dostupných ležáků, stále trvám. Takovová dvanáctka jak poleno, navíc s charakterem, vždycky potěší a spolehlivě vydrží bavit celý večer.
Bohemia Regent Prezident 14°
světlé speciální pivo
7
Štamgast
Fuji
,
26.3.2015
Albert - Olympia Brno - lahvové
Není co dodat,prostě lahoda pro oko i jazyk.Pro mě osobně velice dobré.
No ochutnal jsem jeden kousek a asi mě to stačí.Pěna po nalití do půlitru byla pryč během chvilky a co se týká chuti tak mě nijak nezaujalo.Asi to není můj model.
V mých očích mírně nadprůměrný ležák z velkosériové produkce. Chuť je ovšem trochu specifická, řada lidí vnímá lihovost či alkoholovost - no, něco na tom je. Následky po požití většího množství pak nejsou úplně ok. Kladem je určitě poměr cena/výkon, a to zejména v PET provedení, kdy lze v akci pořídit 1,5l za 29,90 Kč. Což už je hranice skutečného low-costu. I když o tom pivní kultura určitě není :)
Nebudu skrývat svůj odpor ke Starobrnu, ale i tak jsem po dlouhé době udělal vyjímku a jedno na test koupil.No udělal jsem chybu a půl lahve vylil.Kde jsou ty časy co jsem vozil klukům na vojnu lahvové Starobrno.No jsem původem z Brna, ale tohle pivo nemusím.
Pěna skoro hned zmizí,barva standard.Z mého pohledu bych to přirovnal k octové vodě.Takže pro mě houby model.
Asi pře 25 lety jsem měl tu čest si dát Krakonoše v Horním Maršově na hotelu,tenkrát jsem myslel že snad piju jehličí.Nedávno jsem si nechal jako vzpomínku dovést dva kousky od synovce co byl v Peci na dovolené.Dal jsem synovci otevřený lahváč a čekal co řekne.No nepřekvapil mě,řekl "Strýcu co je to za sračku?"Takže na dálších pár let si dám pokoj s testem.
Klostermann - polotmavý ležák
polotmavý ležák
7
Štamgast
Fuji
,
25.3.2015
Pivnice Van Morrison - Brno-Židenice(Táborská)
Nejsem vyznavačem řezáků, ale tohle pivo stejně jako Král Šumavy 13 mě hodně oslovili.Lahodná chuť a i po sadě 8 kousků bezproblémový návrat donů.Takže velmi dobré.
Někdy v roce 1993 až 1995 jsem chodil v Brně na Mendláku do Krušovické hospody,Krušovice byli vinikající, ale postupem doby se zhoršovali a zhoršovali.Proč to píšu - dostal mě slogan "Jako tenkrát" a koupil jsem si na zkoušku Krušovickou 12.No byl jsem docela zklamaný,asi je to tím, že když si člověk zvykne na nějakou chuť a výrobce ji změní tak je to problém.Z mého pohledu je to pro mě patok.
Jedenáctka Klášter je tak dostupná, že mi paradoxně unikala v recenzování. Ale rozhodně jsem za její dostupnost rád, což snad vyplyne z následujících řádků.
Její vůně je po přelití sladová s trochou kvasnic (pivo je nepasterované) a jemným aroma chmele, pěna hustá, bílá a trvanlivá a barva klasicky zlatá, čirá.
V chuti se rozlévá pěkně plné a oblé, harmonicky sladové tělo s troškou "jídlovosti" a dokonale propojenou chmelovou hořkostí, příjemnou, mírně aromatickou a neulpívající.
Chuť Klášteru je opravdu nesmírně ladně vyvážená, nic z ní "netrčí" a všechny chuti "táhnou za jeden provaz". I díky tomu je ležák Klášter pivem skvěle pitelným.
Jedenáctka Klášter je tedy neokázalý, přitom však výborný ležák, jehož se po vpití (záležitost několika doušků) nebudete moct nabažit. Nadto je poměr "cena : výkon" (tím výkonem myslím kvalitu, nikoliv obsah alkoholu) u piv z Kláštera nad Jizerou jeden z nejlepších na trhu. Zkrátka - Klášter ležák je důkazem, že dobré pivo nemusí být drahé a naznačuje, kolik si kupujete v půllitrech z průmyslových gigantů reklamy namísto kvalitních surovin a poctivé práce.
Víceméně souhlas s panem Vrchním, obecně mě spíš zneklidňuje přítomnost sladila v nealko pivu. To je prostě hrůza, jak to teď cpou do všeho, třeba sehnat okurky bez sladidla je už dost problém, a i jiné potraviny překypují těmito náhražkami. Omlouvám se za odbočku.
Jinak na nealko pivo mi přijde celkem chutné a pitelné, jen to sladidlo mě od něj odrazuje.
Nealkoholický Platan je dlouho vyráběným a poměrně rozšířeným nealko pivem a je k dostání ve většině větších obchodů, což mě pohnulo si na tohoto veterána konečně také posvítit.
Jeho vůně je po přelití do sklenice nasládle mladinová, typická pro nealkoholická piva. Platan vypěnil řidší, poměrně rychle padající pěnou, z níž po chvíli zbyly jen chuchvalce; barvu bych označil za "zlatavě-dřevovou".
Říz je po napití zcela v pořádku, spíše vyšší a chuťově jde o takovou nealko klasiku: ozve se mladinová sladovost, obtažená velmi mírnou hořkostí, jež "vyšumí" v neurčitě nakysle-lehounce ulpívacím zakončení. Tělo je bohužel dosti prázdné a vodové.
Zpočátku mi nealko Platan připadal dost fádní, ale po vypití asi půlky půllitru jsem se přeci jen jakž takž vpil a docela jsem se s ním snesl. Nicméně i tak bych pitelnost v rámci nealko piv označil spíše za průměrnou.
Ve složení se nalézá umělé sladidlo E954 (sacharin), ovšem v chuti jsem jeho táhlou nasládlost ani necítil.
Jak bych tedy recenzi Platanu Nealko shrnul? Asi takto - za cenu okolo 10 Kč zde máme nealkoholické pivo, jež sice má o něco více charakteru, než sterilní a všudypřítomný Birell, nicméně jinak jde podle mě o vcelku průměrný počin.
Merlin Strong - mladší a silnější bratr Merlina černého, který vznikl jako přímá konkurence stoutu Guinness. Ojedinělý pivovarnický počin z ranku průmyslových pivovarů.
Černočerná barva, pivo takřka neprůhledné, dominantní vůně i chuť kávy. Pivo tělnaté o středním řízu s tmavě hnědou pěnou, notnou porcí sušších kávových tónů a příjemnou "připáleností". Pokud z jakéhokoli důvodu neholdujete kávě, pak vás toto pivo pravděpodobně neosloví, my ostatní litujeme, že je v Protivíně vařen jen občasně.
Světák, toť v pojetí pivovaru Holba levné marketové pivo o obsahu 3,5% alkoholu. Čili opravdu odpovídající spíše hrdinům filmu Světáci, než člověku světem protřelému.
Vůně tohoto Světáka z Hanušovic je prostě sladová; dobře působí zlatá barva a bílá, středně hustá, poměrně dosti stabilní pěna.
Tělo Světáka rozhodně víc odpovídá střídmému Vlastimilu Brodskému, než opuletnímu Janu Libíčkovi - je slabší, až vodové. V chuti je cítit slad, trocha "jídlovosti" a mírná hořkost, jež v závěru poněkud (nepříliš) ulpí.
Nicméně vůbec nejde o katastrofu (jíž jsem se trochu obával), pivo je celkem harmonické a pitelné a v rámci dané kategorie nejlevnějších marketových piv okolo 6 Kč jde jistě o to lepší.
Světák tedy není žádnou branou do velkého světa, jak by název napovídal, spíše jde o nekomplikované pivo k fyzické práci či po ní. Pokud nemáte přehnaná očekávání a dokážete mu "tolerovat" jeho jistou vodovost a slabé uplívání hořkosti, dokáže i v delším časovém úseku osvěžovat na těle i na duchu a přitom příliš neopít. Poslání levného lehkého piva tedy Světák bez větších obtíží plní.
Samson světlý ležák 12°
světlý ležák
3
Štamgast
Fuji
,
21.3.2015
Albert - Olympia Brno - lahvové v regálu
Pěna opadne hned po nalítí do půlitru.Chuťově nevýrazné až bych řekl mdlé.Z mého pohledu stejné jako Kozel 11 takže akorát tak na podlévání masa na grilu.
Řekl bych podobnost na Chotěboř 12, ale medovější chuť.Nemám nic proti, ale že by mě nadchlo to taky říct nemůžu.
Elegantní, vyladěné a harmonicky skvělé pivo, spíše sladovějšího charakteru, kdy ale ani hořkost není úplně vyřazena ze hry. Dost mi připomíná piva z Žatce, která obecně vykazují podobné charakteristiky.
Šnajdr - Žitovec 13°
polotmavé speciální pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
20.3.2015
čepované (restaurace U Slovanské lípy, Koněvova 288/1, Praha 3 - Žižkov)
Žitný slad v pivu je pro mě stále obestřen jistým tajemstvím a jeho chuť bude jistě předmětem dalších zkoumání; proto jsem byl na polotmavou třináctku Žitovec z černokosteleckého pivovaru Šnajdr zvědavý nad obvyklou míru.
Pozoruhodně působila již zcela kalná světle hnědá barva, jíž lze nejvíce připodobnit ke karamelkám. Pěna okrové barvy byla hustá a stabilní.
Ve vůni piva dominoval slad, ale samozřejmě se ozýval i karamel a troška chmelu.
Plné tělo Žitovce ovládá velmi hutný, přesto však nezatěžkaný "mazlavě" karamelový slad, jež projevem své měkce táhlé nasládlosti opravdu připomínal karamely. Tělo dotvarovává jakási zvláštní "jídlová" hutnost (že by způsobena oním žitným sladem?). Na ni navazuje spíše jemnější a velmi příjemná chmelová hořkost.
Vše je mimořádně harmonické, plnost neobtěžuje, ale spíše osvěžuje a pije se to báječně.
Ač tedy nejsem znalcem projevu žitného sladu, dovoluji si polotmavou třináctku Žitovec z Černého Kostelce prohlásit za velmi povedené pivo, jež je navzdory netradiční barvě chuťově velmi vstřícné a zábavné.
Znatelně slabší sourozenec vynikajícího Otakara, na nějž pochopitelně nemá. V Hradebním je navíc přítomna pro desítku typická vodovost, která (pro mě) ubírá na pitelnosti i typické "návykovosti" poličské produkce. V porovnání s Otakarem a Závišem je to zkrátka příliš slabé kafe. Měl jsem ho jednou, a víckrát si ho už asi nekoupím. Nicméně v širším kontextu patokových desítek na trhu určitě nadprůměr!
Dost dobrá jedenáctka, která se sice tváří jako hradecko-fotbalová záležitost, ale ve skutečnosti jde o typický produkt pivovaru Rebel. Což je ovšem jedině dobře :)
Slušná hořkost a říz, a na pozadí opět onen typický drsný pozdrav z Vysočiny. Měl jsem ho zatím jen jednou, ale určitě ne naposled.
Starokladno pšeničné
pšeničné pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
18.3.2015
čepované (restaurace U Slovanské lípy, Koněvova 288/1, Praha 3 - Žižkov)
Z bohatého klasu pšeničných piv jsem vytáhl další zrnko v podobě pšeničné dvanáctky Starokladno, jíž jsem ochutnal v krásné restauraci U Slovanské lípy v Praze na Žižkově.
Ta (pšeničná dvanáctka Starokladno) se mohla pochlubit svěže ovocitou vůní s nádechem hřebíčku a též kalně slámovou barvou. Pěna byla středně hustá, bílá, a postupně pomalu opadávala.
Ve velmi zdařilé chuti se za perlením silnějšího řízu projeví vlna jemného pšeničného sladu s tóny hřebíčku a za ní trocha ovocitosti, stále doprovázené slabou nasladlostí sladu. Od středu chuti se také projevuje velmi jemná hořkost, jež také zůstane v závěru o vteřinku déle.
Ovocitost ve středu chuti působí svěže a čerstvě (nikoliv "bonbónově"), vše je velmi kompaktní, na pšenici plné až bezmála hutné, bez jediné stopičky vodovosti, přitom bezchybně harmonické. Též pitelnost je samozřejmě - až na ten o čárečku vyšší říz - výborná.
Pšeničná dvanáctka Starokladno pozoruhodně spojuje chuťovou lehkost (pšenicím vlastní) s relativní komplexností (jež jim naopak často chybí). Dle mého soudu jde o velice vydařený počin.
11% EPM; 4,6 % alc.
Barva - zlatavě žlutá, pivo čiré.
Pěna - bílá, jemná, stabilní.
Vůně - chmelová se sladem v pozadí.
Úvod dominantně chmelově hořký, kdy po chvíli se přece jen přidává sladová složka. Dalo by se říci, že dominantnost chmele je atribut, který nás provází po celou dobu konzumace. Tělo plné, střední říz, pitelnost výborná. Zkrátka - dobře nachmelený nepasterovaný ležák, který se dá pořídit za velmi slušný peníz a v pohodě "to natře" spoustě jiných prémiových ležáků.
Deklarováno jako "desítka s vyšší hořkostí", což plně potvrzuji. Ta drsnost je prostě pro Rebela typická, nemusí každému sedět a může v sobě skrývat i určitou následkovost. Já osobně jsem těchto piv nikdy nevypil tolik, abych to mohl potvrdit či vyvrátit, protože jde do jisté míry o exotickou značku v mém působišti.
Obecné resumé k tomuto pivu: desítka, ke které mohou nadnárodní chemičky vzhlížet.
V havlíčkobordském pivovaru vaří více druhů desítek a jednou z nich je i Haškův C. K. Rebel. Já jsem ji zakoupil v prodejně Norma v Jílovém u Prahy.
Po přelití do sklenice se rozvinula spíše sladová vůně s troškou chmele. Pivo vyniká na desítku velmi tmavou, medovou, čirou barvou. Středně hustá bílá pěna se rychle roztrhala, ale pak už držela.
V chuti Haškova C. K. Rebela se zprvu uvede příjemná hutnější (na desítku) sladovost s rychle se napojující chmelovou hořkostí. Její zakončení zprvu nenápadně, v dalších doušcích však o něco znatelněji ulpívá na patře.
I zde je patrná jakási "drsnost", pro Rebely tak typická, jíž lze ovšem během pár doušku přepít.
Slad je na desítku příjemně "rozprostraněný" (a není fádní) a pod sladem se jemně ozývají pryskyřičné tóny chmele.
Pitelnost mi zprvu připadala velmi dobrá a pár prvních doušků ve mně zasyčelo jak hrudka sněhu na plotně. V udržení stejného tempa mi však zabránilo ono suše ulpívající zakončení a snad i chvění v hlavě, jež u mě obvykle doprovází piva obsahující cukr a na něž jsem velmi citlivý.
Další doušky mi také připadaly o čárečku kyselejší, než by bylo žádoucí a velmi jemná kyselinka do chuti promlouvala způsobem, který autoři Haškova C. K. Rebela jistě nezamýšleli.
Celkově bych jej přesto označil za obstojnou českou desítku s charakterem, jíž trochu škodí jisté ulpívání hořkosti i cukr ve složení. Její příbuzný Rebel Tudor mi sedl podstatně víc.
Úvod chutí chmelový, po chvíli se přidává sladová složka. Chmelová hořkost je ostřejšího rázu. Jako skoro každá desítka, i tato je mírně vodová, což je u výčepního piva akceptovatelné. Říz střední. Pitelnost slušná. Dojezd o rychlém odeznívání sladu a pozvolnějším ústupu chmele.
Není to špatný pivní počin, leč prozatím mi v Kyjovském pivovaru chybí vyšší stabilita - vyrovnanost jednotlivých várek.
Velmi příjemný a dobře vyladěný světlý ležák. Sladová složka velmi umně spojena s hořkostí chmelů, tělo piva plnější, říz střední až mírně vyšší. Lehounká linka kvasnic. Pitelnost výborná.
Zkrátka ležák, který umí splnit i vysoké nároky konzumenta.
Konečně jsem se včera dostal i k točené verzi, tak si dovolím zhodnotit i tu.
Oproti lahvové verzi zde skutečně med pociťuji, a to dost výrazně. Čepovaná verze mi přišla o dost sladší a hutnější, nicméně to není vada, pivo je dobře pitelné, i když jich asi nedáte 5.
Prostě dobře vyladěný hutný speciál s nepřehlédnutelným medovým podtónem.
Gajdoš světlý speciál 13°
světlé speciální pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
15.3.2015
Pivovarský klub na Florenci, Křižíkova 272/17, 186 00 Praha 8-Karlín
Český světlý spodně kvašený speciál o 13° neboli 13% extraktu původní mladiny, to je vlastně takový "vytuněný" ležák. Myslím, že přesně to se dá říci o světlé třináctce Gajdoš, jíž jsem měl tu čest ochutnat v pivovarském klubu v Praze na Florenci.
Nápoj hezké, lákavě zlaté, čiré barvy pokrytý hustou, špinavě bílou a stabilní pěnou voněl hezkou čerstvě působící vůní sladu a chmele.
Po napití "říznul" trochu víc, než je obvyklé, načež se na jazyku rozvinula chuť medově bohatého, kulatého sladu a záhy též čerstvě působící chmelová hořkost na patře.
Slad je lahodný, chuťově čistý, plný a nezatěžkaný a s chmelem bezchybně propojený.
Tento Gajdoš je pivem velice uspokojivým a pitelným, ale je pravdou je, že další doušky už nabízejí víceméně stále stejný - byť příjemný - vjem a po prvotním nadšení se mi pivo poměrně rychle "okoukalo".
Celkově bych světlou třináctku Gajdoš z Biskupic označil za kultivovaný a chuťově čistý český světlý speciál s charakterem, jemuž dle mého názoru chybí jen trocha nápaditosti - rád bych třeba ochutnal kvasnicovou variantu, protože kvasnice by do jeho uhlazeného projevu mohly vnést patřičnou živost.
Příjemná chuť a bohatá pěna.Není problém dát i více kousků a ještě odjet domů na kole.Prostě kvalita.
Na žízeň je docela dobré.Mám vždycky pouze problém s tím než ho v sezóně začnu konzumovat - po první várce trošku průjem, ale při další konzumaci už v pohodě.Jak říká jeden můj kolega je dobré, ale občas prožene.
Velkopopovický Kozel 11°
světlý ležák
3
Štamgast
Fuji
,
15.3.2015
Kdekoliv - třeba Penny Židlochovice
Tuhle jedenáctku používám při grilování na podlévání masa.Z mého pohledu se na nic jiného nehodí.Takže když je v akci tak ho koupím a uplatním na grilu.
Nevím jak ostatní, ale pro mě Plzeň už není Plzeň.Jednak cena nenadchne a chuťově za tu dobu co ho piju je taky jinde.Pokud bych chtěl za tuto cenu pivní zážitek tak rozhodně nezvolím Plzeň.
Svijanský Kníže 13°
světlé speciální pivo
6
Štamgast
Fuji
,
15.3.2015
Japo - velkoobchod - Brno - Masná
Jak jsem již psal u 11,asi před rokem a půl docela pitelné pivo.Momentálně mě stejně jako 11 příjde kyselé a celkem nevýrazné.
Před rokem a půl jsem ho docela prožíval, ale teď mě příjde mírně nakyslé a za normálních okolností si ho nedám.
Král Šumavy - světlý ležák
světlý ležák
8
Štamgast
Fuji
,
15.3.2015
Sklad piva Holasice(Brno-venkov)
Dost dobrý ležák se specifickou chutí.Rozhodně dobrá volba na dlouhé večery u táboráku.
Čepované jsem nepil. Občas si koupím lahvové, když na něj narazím. Dávám si ho spíše k sobotnímu či nedělnímu obědu. Je trochu silnější. Ale za to je to pro mě skvělý zážitek. Pivo je hutné, má zrzavou barvu. Proti světlu vidíte plno živin. Voní po medu. Chuť medu je také trochu cítit, ale jen zjemňuje hořkost piva. Není nějaké přeslazené.
Vše vyvážené a velmi mi chutná
Gambrinus Nepasterizovaný
světlé výčepní pivo
8
Štamgast
Brabi
,
13.3.2015
Ústí nad Labem - Sportbar Krijcos
Tak oproti klasické nepitelné, vodnaté a hnusné desítce, G 10° nepasterizovný mě hodně překvapil. Kolikrát si ho dám po fotbálku a úplně tam klouže samo. Sice ho točí do 0,4 půllitrů, ale zase je pod 20 Kč. Což jde. Skvěle zažene žízeň, osvěží. Má světlejší barvu. Chuť plnou živitn. Jsou cítit lehce kvasnice, není to samá voda. Desítku moc nepiji, ale když jsem v ÚL, tak si nepasterizovanou 10 rád na žízeň dám.
Březňák světlý ležák
světlý ležák
7
Štamgast
Brabi
,
13.3.2015
lahvové jsem snad nikdy nepil, ale točené ano. A nejlepší mají v Ústí nad Labem restaurace U Lípy na Střekově. Dříve se točilo
Lahvové jsem snad nikdy nepil, ale točené ano. A nejlepší mají v Ústí nad Labem restaurace U Lípy na Střekově. Dříve se točilo z tanků a to byla lahoda. A teď tam mají 12 nepasterovanou ve výstavních tancích přímo před výčepem. Nejlepší 12 co jsem kdy pil. Doporučuji opravdu ochutnat.
Klasická 12 Březno je pro mě jedna z nejlepších 12. Ano, žil jsem 32 let v Ústí, v Lípě dokonce pracoval a chodil tam na pivo. 12 má hořčí chuť, která zůstává déle v hrdle. Je trochu sladší. A následky po vypití více piv nejsou nejlepší, je to bolehlav. Zato si pochutnáte.
Co se týká 12 nepasterované. Nejlepší pivo co jsem kdy pil. Točené. Opravdu. U Lípy. Chodíme tam občas po fotbálku a prvním dám skoro na ex. Úplně do vás zapluje. Krásně ochladí, proteče hrdlem a zažene žízeň. A pak v klidu můžete popíjet další. Ale doporučuji tak u 6. skončit.
Nepasterované má barvu trochu do červena, plnou chuť.
Březňák světlé výčepní
světlé výčepní pivo
6
Štamgast
Brabi
,
13.3.2015
točené dříve, nyní spíše v lahvi
Pro mě jedna z nejlepších 10. I když ji tolik nepiju, ale když není zbytí, tak si ji dám a koupím. Vyrůstal jsem v Ústí, takže jsem Březňákem 10 odkojený. Chuť trochu sladší a ke konci hořký. Hořkost zůstává déle na jazyku, v ústech a v hrdle. Žízeň uhasí.
Kvalita šla za poslední leta dolů, ale pivo je stále pitelné a chutná mi.
Rád piju pivo od 11 výše. Většinu 10 mám za obarvenou rezavou špinavou vodu. A tzv. vodu na chcaní. Braník 11 si kupuji velmi často domů lahvové. Po tréninku když přijdu domů, v létě, když mám žízeň. Braník 11 mě skvěle schladí. Sice není chuť taková plná, barva standard. Ale Braník 11 má říz a zvláštní typ hořkosti. Tyto chutě mi skvěle zaženou žížu.
Ještě jsem nepil točené, zatím jsem se s ním nesetkal
Tak tohle byl úlet. V dárkovém balení byly 2 kousky. Ani to jedno jsem nedopil. Hořký hnus, nadýchaný borůvkou. Vůbec jsem si nepochutnal. Druhé pivo jsem vylil. Už nikdy více
Gambrinus originál 10°
světlé výčepní pivo
2
Štamgast
Brabi
,
13.3.2015
v marketech, čepované už jsem nepil hodně dlouho
Gambrinus 10° již není co bývalo. Dříve to bylo opravdu jedno z nejlepších piv, cca tak 15 - 20 let zpět. Já osobně pokud nemusím, tak si toto pivo v restauraci či v hospodě nedávám. Pivo má hodně světlou barvu. Žádný říz ani chuť. Je hodně mdlé. Bez vůně.
Já hodně často říkám obarvená rezavá voda. Hnusné europivo. V lahvi je to hodně špatné pivo.
Vinohradský Jantar 13°
polotmavé speciální pivo
8
Redaktor
PanVrchni
,
13.3.2015
čepované (pivovarská restaurace Dvorce, Praha - Podolí)
Pivovarská restaurace v Praze - Podolí u Dvorců, donedávna nabízející jen piva od pana Richtera, začala zřejmě spolupracovat s Vinohradským pivovarem, neb se zde v poslední době objevilo několik kousků z Vinohrad.
K nim patří i polotmavá třináctka Vinohradský Jantar, pivo vskutku jantarové až mírně roibosové barvy, svěže karamelovo-kvasnicové vůně a husté, špinavě bílé pěny.
Po napití se činí výborný, až osvěžující říz. Chuť Jantaru se opírá o klasicky nasládle "karamelizovaný" lahodný slad. Slad má moc hezký, vstřícný projev, jež pozoruhodně spojuje chuťovou srozumitelnost s bohatostí. Pod středně plným tělem "drnkají" chmelové pryskyřice.
Vše je mimořádně harmonicky propojeno: elegantní hra sladů s jakousi velmi decentní "šťavnatostí" a nepřehnanou chmelovou hořkostí. Ta začíná "hrát" od druhé třetí vteřiny, moc hezky, neokázale, ale přitom důsledně a nakonec převezme vládu. Ovšem i toto "převzetí vlády" je demokratické a roli sladu respektující.
I přes protažení hořkosti na několik vteřín tato ani na okamžik neulpívá.
Dlouho jsem nepil pivo, v němž by slad byl tak skvěle vyvážený s chmelovou hořkostí. Záleží jen na vás, na kterou z chuťových složek se soustředíte, protože každá z nich dokáže vzbudit dojem, že "o ni tady jde".
Jak vyplývá z výše řečeného, pitelnost Vinohradského Jantaru je velmi dobrá.
Celkově jde o pivo stylově čisté a přitom osobité a zábavné, nad nímž zaplesá i srdce ortodoxního milovníka světlých ležáků.
Hanušovickou vlajkovou lodí není kupodivu tato Holba Premium, ale slabší kolega Šerák. Nic proti, taková je asi strategie pivovaru. nicméně jde o dvě troufnu si říct diametrálně odlišná piva - určitá analogie jako u Staropramenu, kde silně vybočuje (v pozitivním slova smyslu) z řady 11° ležák. Tady je to ovšem opačně, a ze "standardního" (kromě speciálů) portfolia Holby je zdaleka nejlepší Holba Premium. Pivo má doslova vynikající pitelnost, je přátelské a srozumitelné, navíc slušně hořké. Prémiové položky celé skupiny PMS mám zkrátka moc rád a nikdy nezklamou!
Hauskrecht - Brněnská 12°
světlý ležák
5
Znalec
Moro
,
12.3.2015
Minipivovarská pivnice (OPBH) Hodonín
Ve složení navíc pšeničný slad (stylově to není košér, ale přidává se většinou pro vylepšení pěnivosti piva).
Světlý ležák zlaté barvy, s vydatnou a jemnou bílou pěnou, vůně chmelová a kvasnicová.
Prokvašenější a hořčí pivo s průměrně plným tělem, mírně ulpívací hořkostí a výraznou kvasnicovou linkou, která je přítomna během celé doby konzumace. Pitelnost je slušná. Není to zlé pivo, ale přiznám se, že jsem čekal mnohem víc.
Po závozu do obchodního řetězce Kaufland jsem neváhal,znám toto pivo z krabicového programu v Lídlu a tak to byla jasná volba.14 mi velice sedí,dobře se pije a velmi dobře chutná.Doporučuji.
Jihlavský Altbier
pšeničné pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
11.3.2015
čepované, Café Mauro, Havlíčkova ul, Praha 1
Není altbier jako altbier. Zatímco tradiční düsseldorfský altbier je pivem tmavým, Jihlavský Altbier (údajně opravdu vařený podle starých receptur) svou světlou, slámovou, kalnou barvou naznačuje, že s klasickým "altbierem" má společné jen ono označení "staré pivo". Údajně je někdy též prodáván jako Svatomartinský speciál.
Vůně Jihlavského altbieru byla svěže ovocitá, až decentně citrusová a pěna hustá, bílá a stabilní.
Silnější říz (v jinak sympatickém Café Mauro bohužel ne uplně řídký jev) pořádně rozpumpuje chuť piva. Říkám si - tohle chutná jako pšenice a ejhle - dotazem u obsluhy zjišťuji, že opravdu jde o pšeničné pivo, dokonce s 55% pšeničného sladu.
Je tedy cítit sladová až sladká, výrazně ovocitá chuť s minimální hořkostí a na pšenici poměrně plným tělem. Jak je u pšeničných piv obvyklé, i toto z Jihlavy je velmi dobře pitelné.
Jak už bylo naznačeno, Jihlavský altbier je v podstatě pšeničné pivo a v této kategorii si dle mého názoru vede velmi dobře. Jen by mi více seděl do letních dnů, než do zimních měsíců.
Velkopopovický Kozel 11° nefiltrovaný
světlý ležák
7
Redaktor
PanVrchni
,
10.3.2015
čepované (Kozlovna, Lidická, Praha - Smíchov)
Ve smíchovské Kozlovně v Praze v Lidické ulici jsem se dostal k příležitosti ochutnat nefiltrovanou verzi Velkopopovického Kozla jedenáctky.
V její vůni jsem opravdu cítil kvasnice i trochu chmelu, mírně kalná barva mi pak ze všeho nejvíc připomněla citrónový čaj (promiň, Kozle :-)).
Ústa si prorážejí cestu závějí husté bílé pěny a lačně nechávají zaplavit jazyk mokem příjemného, středně intenzivního řízu.
A navzdory poněkud pošramocené pověsti Kozla jazyk tentokrát není zklamán. V chuti se ozývá vyvážený středně plný slad, kvasnice, obilí, trocha chleba též stopička aroma chmelu. Slad s kombinaci s kvasnicemi a chmelem dodává mírný a příjemný dojem lipové květové voňavosti.
Středně plné tělo přiměřené českému ležáku o 11% EPM je "obaleno" harmonicky navazující hořkostí slabší až střední intenzity s velmi slabým a prakticky nerušivým ulpíváním na patře.
Pitelnost nefiltrované jedenáctky z Velkých Popovic je velmi dobrá.
Na pivo vařené průmyslově v jednom z největších konglomerátů jde o dosti podařený kus, dle mého mínění s náskokem nejlepší z rodiny Kozlů.
Ferdinand - světlý ležák Premium 12°
světlý ležák
7
Redaktor
PanVrchni
,
9.3.2015
lahev (Tesco, Praha - Smíchov, Anděl)
Díky diskusi o Ferdinandu dvanáctce jsem si uvědomil, že mi jeho ochutnávka zatím unikla. Naštěstí v Tescu v Praze na Smíchově mají benešovská piva dlouhodobě v sortimentu, takže náprava tohoto stavu byla velmi snadná.
Nuže, po zakoupení lahve a přelití jejího obsahu do sklenice se rozvinula příjemná, bohatě, až jakoby připečeně sladová vůně a v půllitru lákala čirá, zlato-medová barva.
Středně hustá, špinavě bílá pěna pomalu postupně opadávala.
Po napití se v ústech se rozvinula chuť velmi plného sladu, až medově lahodného, taktéž s decentním tónem jakési "pečeností" (připomínal mi pečená až karamelizovaná jablka) a lehkým náznakem jakoby bylinné šťavnatosti. Vnímám, že při rychlém polknutí se právě na ni napojuje poměrně důrazná chmelová hořkost, zatímco nechám-li světlý ležák Ferdinand po jazyku poválet a rozvinout tak všechny vnady sladu, napojuje se hořkost zprvu méně nápadně, ovšem i tak spolehlivě převezme v závěru doušku vládu.
Podobně intenzivní projev sladu jsem zvyklý vnímat spíše u speciálů.
Pitelnost je dosti dobrá, ale přeci jen těžší hutnost sladu i důraznější závěrečná hořkost z ležáku Ferdinand činí spíše pivo na pomalejší popíjení, než na hašení žízně.
A jak bych hodnocení světlé dvanáctky z Benešova shrnul? Asi takto: jde o pořádný český ležák s charakterem. Kdo má rád tělnaté borce, přijde si zde na své.
Velmi uklidňující a příjemné pivo! Výrazně sladová vůně i počáteční chuť, následovaná hořkým dozvukem. Tytéž rysy vykazuje i lahvová verze, na domácí popíjení naprosto ideální pivko, lahodné, povedené.
Rohozec Třináctka 13°
světlé speciální pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
6.3.2015
Lahev (potraviny Jablonec n. Nisou)
Pokud je mi známo, je světlý speciál Rohozec Skalák třináctka, vařený v turnovském pivovaru Malý Rohozec, nejsilnějším z rodu Skaláků.
Po jeho otevření a přelití do lahve se rozvinula sladovo-chlebovo-chmelová vůně, velmi příjemná a na spodně kvašené pivo i dost intenzivní.
Rovněž tak zlatá, čirá barva a hustá, špinavě bílá pěna je dobrou vizitkou práce pivovarníků z Turnova.
Po napití se v ústech kromě o fous vyššího řízu rozvíjí především silně sladová chuť vyvažovaná chmelem a záhy přecházející elegantním způsobem v dosti hořké zakončení. Plné, vyvážené, sladově kulaté "hladké" tělo rohozecké třináctky působí potěšujícím, na mě dokonce až uklidňujícím dojmem.
Vše je harmonicky sladěné a i v lahvové podobě dobře pitelné, nicméně je cítit, že čepovaný by tento speciál nabídl o dost více.
Celkově bych světlou třináctku Rohozec označil za dobrý průmyslově vařený světlý speciál za příznivou cenu. Do chladných dnů uspokojující a příjemné pití.
Konrád 10°
světlé výčepní pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
5.3.2015
čepované (restaurace Barbucha, Praha 4 - Modřany)
První recenzi Konráda desítky jsem před časem trochu (trochu dost) odbyl, nyní tedy přispěchám s nápravou, jež mi byla umožňěna díky otevření restaurace Barbucha v Praze - Modřanech, kde nyní čepují vratislavické pivo.
Ve vůni jsem cítil obvyklou kombinaci sladu, chmele a trošičky kvasnic. Moc dobře působila hustá, bílá trvanlivá pěna, zlatá barva i dobrý říz.
Chuť desítky z Vratislavic není nijak komplikovaná - uvede se klasicky jemný "konrádovský" lahodný slad s příjemně napojenou hořkostí, "ozdobenou" decentně pryskyřičným projevem.
Hořkost je spíše nižší intenzity, ale přirozená a neulpívající.
Desítka Konrád se chuťově velmi podobá pivu Konrád classic light, jež jsem zde recenzoval nedávno.
Celkově jde o nekomplikované, vyladěné, harmonické a prudce pitelné pivo za rozumný peníz - tedy přesně to, k čemu byla česká světlá desítka stvořena.
Magnát světlý ležák medový 12°
světlý ležák ochucený
8
Redaktor
PanVrchni
,
4.3.2015
Stiřínská stodola, Želivecká 707, Kamenice - Štiřín
Druhým pivem, které jsem si dopřál ve Štiřínské stodole, byl medový ležák Magnát dvanáctka.
Vedle klasického závanu sladu a trošky kvasnic mu aromatická vůně chmele dodala netradiční nádech grepů. Barva pak byla klasičtější, zhruba odstínu tmavšího bukového dřeva, mírně zakalená.
Hustá, bílá, trvanlivá pěna a dobrý říz jsou slibnou pozvánkou k ochutnání.
V chuti mě oslovilo medově hebké kulaté tělo. Med mi se sladem připadal velmi dobře propojený, nenásilný, ale přitom rozpoznatelný. Po obohacení sladu vábnou decentní sladkostí dodává med i jemnou voničku lučních květů.
Ke sladu se rychle připojuje nenásilná aromatičnost chmele.
Kombinace chuti sladu s medem a chmelem by šlo interpretovat jako decentní a příjemnou ovocitost, konkrétně tóny grepu a ananasu.
Příběh chuti medového Magnátu končí jemně hořkým, chmelově aromatickým závěrem se stopičkou kopřiv. Zajímalo by mě, který chmel byl použit, neboť jeho lehounké aroma se s "květovostí" medu skvěle doplňuje.
Jak je z výše napsaného zřejmé, obě chuťové složky (slad i chmel) zajišťují svou hravostí medovému Magnátu výbornou pitelnost. I tento Magnát mi tedy sedl a už teď se těším na další návštěvu Štiřínské stodoly.
Magnát světlý ležák 11°
světlý ležák
8
Redaktor
PanVrchni
,
3.3.2015
Stiřínská stodola, Želivecká 707, Kamenice - Štiřín
U kouzelného Štiřínského zámku, kde i stěny mají uši, v kraji Velkopopovického Kozla, stojí restaurace s pivovarem Štiřínská stodola, v níž se vaří pivo Magnát.
Zde jsem ochutnal klasiku všech klasik - světlý ležák Magnát o 11% EPM. Jde o poměrně kalné pivo meruňkové, až jantarové barvy, nad jehož špinavě bílou, hustou, trvanlivou pěnou se vznáší slibná vůně, v níž je cítit aroma chmele, trocha sladovosti a drobek ovocitosti.
V chuti se ozývá oblý slad s mírnou, ale příjemnou oživující ovocnou linkou, jež mi připomínala meruňky. Ke slovu se dostala též jemná chlebovost a velmi slaboučký náznak máslovosti (diacetylu), nepatrný a dokonce chuťově funkční. Tělo je "obtaženo" jemnějším chmelovým aroma, jež se později protáhne v decentní, ale poměrně táhlé hořké zakončení.
Magnátovo středně plné tělo baví svými chuťovými proměnami - toto není žádná kvasnicovo-obilná prázdnota, se kterou se u minipivovarů občas můžeme setkat.
Světlý ležák Magnát je pivem harmonickým, ladným a ukrutně pitelným. Jedinou drobnou vadičkou na kráse byl poněkud slabší říz.
Celkově mě tedy světlý ležák Magnát velmi uspokojil, zkrátka je to parádní, zábavný a minipivovarsky optimistický světlý ležák, který dokáže vaše chuťové buňky těšit, dokud udržíte půllitr v ruce.
Pivo téměř nepitelné, po 3 kouscích už není díky bublinkám místo kam to nalít (CO2 dělá říz, takže ten se mu nedá vytknout). Rychlovka v podání plzeňských pivovarů, kde uvaří tank 15°, a pak si z jedné a té samé várky naředí, dosytí CO2 a dobarví to co zrovna potřebují (Gambrinus, Plzeň, Primus, Kozel...). A tak vlastně ani nevíte co pijete. Milovníci Pilsner Urquel pijí pořád jedno a to samé, takže poznat rozdíl mezi Primusem, Plzní nebo Gambrihnusem je velký problém.
Bernard polotmavý ležák Jantar 11°
polotmavý ležák
6
Redaktor
PanVrchni
,
1.3.2015
Restaurace Pod vinicí, Chuchelská 6, Praha 4 - Modřany
V nenápadné restauraci Pod vinicí (jež se skutečně nachází pod modřanskou vinicí) čepují Bernard a obvykle také jeden speciál z pivovarů Lobkowicz.
Já jsem se se pustil do polotmavé jedenáctky, nazývané též Jantar.
V její vůni jsem cítil kvasnice, karamel i chmel a pod hustou, béžovou, stabilní pěnou lákala k napití hlubina rudohnědé barvy.
Velmi příjemný, jemnější, ale vytrvalý říz uvádí chuť. V ní se nás ihned osloví chmelově hořký nástup spolu s chutí karamelového sladu, jež je pěkně sladěný se závěrečnou vlnou hořkosti, v níž lze vnímat i stopičku praženosti či kávičky.
Aromatičtější tóny chmele se za sladem ozývají v každém doušku a jen tak neomrzí.
Polotmavá jedenáctka Bernard Jantar místo chuťové extravagance předvádí spíše vzorně vyvážené slady a chmel propojené ve velmi dobrou pitelnost. Tělo je středně plné, za nadstandardní bych označil výraznější chmelově aromatickou hořkost.
Celkově je tento Bernad pěkně vyladěná pitelná polotmavá jedenáctka s charakterem, u níž se dá bez potíží strávit celý večer.