Všechny recenze piv
< recenzce předchozího měsíce recenzce dalšího měsíce >
Tady si dovolím nesouhlasit - toto pivo je dost propadák. Stručně = káva + bublinky + voda. To je vše, co vám může poskytnout. Celý dojem je opravdu o spojení kávy a vody a na konec nenápadná hořkost chmele. V mojí láhvi navíc lehká a přesto znatelná kyselost, pravděpodobně od příliš upraženého sladu. Pitelnost hrozná - doslova.
Novějším pivem vařeným v pardubickém pivovaru Pernštejn je jedenáctka Vilém, pojmenovaný s největší pravděpodobností po významném šlechtici přelomu 15. a 16. století, Vilémovi II. z Pernštejna. Já jsem jeho pivní odkaz zakoupil za příznivou cenu v multipacku piv Pernštejn v Bille.
Po odzátkování se z lahve vine sladovo pivní vůně. Přelévám Viléma do sklenice a pozoruji šumění husté bílé pěny a stoupající hladinu piva pěkné, až tmavě medové barvy.
Jeho chuť je sladově plná s podtónem jakési zemitosti. Tělo je kulatější, díky sladovosti hutnější, ale i mírně lepivé. Přiměřená hořkost pak chuť dobře zakončuje. Vpít se do Viléma dá celkem rychle a taktéž i pokračovat v pití delší dobu lze bez úhony a obav z nudy.
Dá se říci, že jedenáctka Vilém nese všechny znaky světlých piv Pernštejn, tedy trochu sladovější tělo a náznak oné "zemitosti", která mu dává cosi charakteristického a odlišuje jej od uhlazené (což často znamená fádní) produkce největších pivovarů. Myslím, že koncept "pitelného ležáku" se pardubickému pivovaru ve Vilémovi celkem vydařil.
Uherský Brod - Premium 12°
světlý ležák 
6
Znalec
Moro
,
29.4.2014
OPBH - Ochutnávkový Pivní Bar Hodonín
Na úvod sladový závan spojený s chmelovou hořkostí. Pivo je lehce nasládlé a hořkost je velmi příjemně napojena na sladové tělo, které je plnější. Závěr chmelově ostřejší, ale krátký a v ústech je brzy nahrazen déle trvající sladovou tečkou. Říz piva vyšší.
Občas možno narazit na provedení kvasnicové, kdy je chuťový zážitek ještě vyšší.
Světlý ležák s hutnějším sladovým tělem a decentnějším chmelením. Pitelnost piva dobrá. Bohužel - v Břeclavi mají problémy s udržením stabilní kvality, která kolísá a někdy velmi podstatně. Největším problémem jsou piva v PET prodávaná v síti ENAPO - netuším, zda mají problém na stáčecí lince, ale pivo občasně bývá prosto řízu, což jsem nezaznamenal jen u Kance, ale i vícestupňových speciálů. Někdy se přidává i přespřílišné množství kvasinek v láhvi. Pivovar nezačal špatně, ale tyto skutečnosti mu kazí pověst a dobré jméno piva.
Pořád dobrý světlý ležák z Velkého Března. Po hořce chmelovém úvodu na nás vykoukne příjemně chlebovité sladové tělo. Dojezd je o odeznívání sladu i chmelové hořkosti. Říz vyšší.
Světlý ležák, který v případě dobrého ošetření má co nabídnout a vybízí k další konzumaci. Nepočítám-li výčepní variantu stejné značky (což jsou prakticky jen převlečené výčepní Krušovice), pak všechny ostatní položky jsou velmi dobře pitelné a chlapci od rudé hvězdy je zatím nestačili až tak zásadně zdevastovat, jako ostatní své portfolio.
Výborná záležitost, takhle má vypadat správný český ležák! Hořkost nádherně propojena se sladovostí, skvělá pěnivost a říz. Pil jsem ho bohužel jen jednou v točené podobě, ve východních Čechách je to exotické pivo :)
Opět potvrzení toho, že nejlepší piva se vyrábějí na Vysočině.
V lednu t.r. jsem navštívil Ostravu... a moje očekávání na Ostravar bylo veliké! Zklamání sice tak velké nebylo, ale nadšení taky ne. Po několika půllitrech mi došlo, že to je skutečně jen převlečený, o trochu lepší Staropramen. Ta hořkost tam je opravdu velmi neznatelná, nasládlost naopak až nepříjemná (ve větším množství než malém...). Pilo se to sice celkem dobře, ale už konec 2. piva začal být velmi nezajímavý až fádní.
Takže žádná bomba to není, staropramenské portfolio prostě svůj stín nepřekročilo.
Permon Extra Premium světlý 17°
světlé speciální pivo
5
Znalec
Moro
,
28.4.2014
Pivotéka Pod Ořechem, Petrov
Tento světlý speciál by se dal nejspíše označit jako světlý bock - po hutném sladovém úvodu s lehkými tóny medu se přidává mírně zatlumená chmelová hořkost. Tělo plní, říz střední, spíše však nižší. Dojezd dlouhý.
Pivo rozhodně není zlé, ale v konkurenci dalších piv této kategorie bude spíš upadat mezi průměrnou šeď.
Světlý prémiový ležák, kdy nejprve zaznamenáte chmelovou hořkost - slad je utlačen do opozice a projeví se v ústní dutině až po několikerém napití se. Zajímavé. Říz vyšší. Pitelnost vcelku dobrá.
V pivovaru Ostravar používají otevřené spilky, což je na pivu rozhodně znát. Pokud hostinský není čuně a umí se o pivo postarat, pak si dovoluji tvrdit, že Ostravar v pohodě "strčí do kapsy" nejen Staropramen, pod který patří, ale taky Radegast Premium, na který jsou patrioti tamního regionu náležitě a taky zbytečně pyšní.
Spíše než ležák bych toto pivo označil speciálem. Jedná se o polotmavou položku vyráběnou v Ostravaru. Pivo je při čepování tlačeno dusíkem, což mu dodává efektní lavinový efekt. Jinak se jedná o vcelku průměrnou záležitost, kterou si ovšem, když na ní narazím (což se mi už velmi dlouho nestalo) rád dopřeji. Dříve se Velvet dal pořídit i v plechovkové verzi, která obsahovala nitridovou kapsli a také ve skle. Bohužel, obě tyto varianty odvál čas.
Karamel s trochou kávy + závěrečná mírná a ulpívací hořkost. Vyšší říz a průměrné tělo. Chybí obligátní maltózový sirup, zato v pivu nalezneme chmelový izoextrakt (tetrahop), který dle nové legislativy už nemusí být na etiketě vysloveně uváděn.
Další nudná položka z pivovaru na Smíchově, která sice není až tak nudná, jako její světlé varianty, ale i tak - žádný zázrak.
Toto pivo jsem měl zatím jen asi třikrát, u nás je téměř nesehnatelné, tehdy to bylo díky nějaké akci v Penny. Musím říci, že mi teda chutnalo hodně, etiketa s nápisy o "chmelenosti" vstkutku nelže! Na desítku rozhodně skvělá pitelnost a zajímavost chuti, která je neobvyklá. Za mě rozhodně ANO!
Mezi lepší piva ze smíchovského pivovaru Staropramen patří "vybroušené pivo" Granát, takto polotmavý ležák čajové barvy, který jsem ochutnal v místě pivu nezaslíbeném, totiž v bowling baru Celnice v centru Prahy.
Z husté špinavě bílé pěny čpí kvasovo ovocná vůně, která ovšem byla v mém případě trochu nakyslá; když jsem však viděl většinu ostatního osazenstva lemtat "Starouše desítku", bylo mi jasné, že to není ani tak vina piva, jako spíše slabé výtoče Granátu způsobené nedostatkem pivního vkusu návštěvníků kuželny.
Já tedy dávám před katastrofou v podobě výčepního Staropramenu přednost téméř jakémukoliv pivu, a polotmavý Granát určitě lepší volbou je.
V jeho chuti se ihned představí ovocitá plně zakulacená sladovost spolu s hořkostí, která má jen o kousek delší doznění, než tělo. Dobrou zprávou je, že se hořkost vůči sladovosti houževnatě drží i v dalších locích a pivo tak úplně neupadne do fádní chuťové plochosti, kterýžto jev je u průmyslově vyráběných piv nepříjemně častý.
Slogan "vybroušené pivo" je částečně naplněn i obstojnou harmonií a pitelností.
Snad je to těžší kulatostí těla, ale jako by mi Staropramen Granát připomínal dobrý černý čaj nejen barvou, ale i čímsi z chuti.
Když svůj dojem ze Staropramenu Granát shrnu, jistě jde o to zajímavější, co se na Smíchově vaří a mrzí mě, že se právě těm lepším pivům ze Smíchova (Černý, Granát, Jedenáctka) dostává malé marketingové podpory, zatímco protežovaný "střední proud" tohoto pivovaru naopak tvoří to horší z jeho produkce (Světlý, Ležák, Nefiltrovaný).
Rambousek - Kaštánek 13°
polotmavé speciální pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
24.4.2014
Pivovarský klub na Florenci, Křižíkova 272/17, 186 00 Praha 8-Karlín
...and now something completely different! (a nyní něco, co tu ještě nebylo)!
Těmito slavnými slovy z Monty Python Flying Circus by šel uvést "kaštanomedový speciál" z pivovaru Rambousek v Hradci Králové.
Tento pivovar s oblibou vytváří variace na medová piva, "kaštanomedový speciál" je jednou z nich a dosti se liší od toho, co jsem zvyklý pívat.
Nos vábí sladkou velmi zivě květinovou vůní, a tentokrát to není lichotící eufemismus, opravdu se cítíte jak po přičichnutí ke květu. Kterému přesně, to nedokážu určit, neb se v květeně příliš nevyznám... Snad jde právě o vůni kaštanů?
Kalná jantarová barva krytá nákypem krémově husté pěny naznačuje chuťovou hutnost, které se záhy opravdu dočkáme.
Velmi hutné až mazlavé tělo je napěchováno ovocně nasládlou plností, ozdoba medové až téměř květové voňavosti mu však dodává patřičnou grácii, a přiměřeně hořký fráček je dost pevný na to, aby sladové tělo udrželo společensky přijatelný tvar.
Jak už to bývá i u lidí, kulatější tělo není na překážku žoviální přátelskosti, která se u kaštano medového speciálu projevuje jistou pitelností. Přesto se tento speciál určitě hodí podstatně víc k pomalejšímu cucání při společenských příležitostech, než k hašení žízně.
To je také příležitost, ke které jej mohu plně doporučit, a to zvláště milovníkům sladších, plnějších, či jinak zajímavých speciálů.
Nástup sladový s přídavkem chmelové hořkosti, která je dominantně výrazná, ne však unavující. Toto extra chmelené pivo má opravdu vysokou pitelnost a je neúnavné - dá se na něm vydržet nejeden večer. Pokud na něj narazím - vždy skončí pár kousků v mém nákupním košíku.
Pivovar v Broumově, známý značkou Olivětínský Opat, vsadil na velkou nabídku ochucených piv. Jelikož se do tohoto segmentu příliš nehrnu, rozhodl jsem se z jejich nabídky ochutnat pivo Opat Bitter extra chmelený, které jsem lahvové zakoupil v Tescu.
Opat Bitter okouzlí hned v úvodu nádherou květovo- či lipovo- chmelovou, velmi svěží, téměř osvěžující, vůní.
Povzbuzen tímto představením přelévám do sklenice nápoj zlato-slámové barvy, pozoruji, kterak z jeho hlubin vyvěrá středně hustá bílá pěna a těším se, co předvede na jazyku.
Za dobrým řízem se zjeví vyvážené, čitelné, spíše lehčí, dobře pitelné, ovšem chuťově celkem jednoduché pivo. Nemá žádné chuťové vady, ale ani není nijak zvlášť zajímavé a "extra chmelený" v jeho podání rozhodně neznamená "extra hořký"; hořkost je spíše průměrná. Přeci jen jde prostě o světlé výčepní pivo a nikoliv o hutný plný ležák.
Pokud svoje poznatky o olivětínskem Opatu Bitter shrnu do jedné stručné věty, řekl bych, že za vyjímečnou vůní skrývá jen mírně nadprůměrné pivo.
Hubertus světlý ležák Premium 12°
světlý ležák
9
Redaktor
PanVrchni
,
22.4.2014
lahev v multibalení (Billa)
O kácovském světlém ležáku Hubertus jsem slyšel samou chválu, kterou potvrdilo ochutnání jeho kvasnicové varianty.
Proto na mě hnědá krabice multipacku v Bille s nápisem "Hubertus" zapůsobila jako dvanácterák na vášnivého lovce, ihned jsem použil svoje zbraně (nákupní vozík a peněženku) a spěchal se svým úlovkem domů, kde jsem jej vyvrhl za pomoci otvíráku a půllitru.
Z něj na mě zavanula nádherná živě pivní chmelová vůně a z krásně medové barvy vykynula velmi hustá, špinavě bílá pěna.
Střední říz v ústech otevírá lahodnou, harmonickou, chlebově hořkou chuť. Hořkost je přirozená, ladná a dokonale propojená s ostatním chutěmi, které též elegantně zakončuje.
Později lze v zakulaceném těle pocítit sladovost i náznaky jemné ovocnosti. Hubertus dokázal na výbornou složit obtížnou rovnici chuťová bohatost + harmonie = vysoká pitelnost.
Lahodnost v ústech ještě doznívá a pomalu se mění v celkovou spokojenou těla. Svatý Hubert, patron lovců, mi tentokrát dopřál opravdu skvostnou kořist.
Jsem moc rád, že zprávy o něm nepřeháněly a Hubertus "dvanáctka" je opravdu prvotřídní český ležák plzeňského typu, kvalitativně srovnatelný s pivy z minipivovarů.
Jedna z mála položek od nadnárodních gigantů, která se dá nejen pít, ale nabídne i jakýsi pivní zážitek.
Po dominantně sladovém úvodu nastupuje ostrá hořkost, která mírně ulpívá. Tělo plnější, říz střední. Kvasnice vnímatelné v chuti i vůni. Pěna nehezká, chuchvalcovitá.
Není to špatné pivo, ale bohužel za svým zenitem.
Jako většina piv velkých pivovarů prošel i Radegast pod vládou Plzeňského Prazdroje v předchozích letech několika výkyvy. Před dvěma lety mi při pobytu v Beskydech (a tedy hojném ochutnávání tohoto piva) Radegast desítka připadala jako další odepsaný kus - vodová nijaká chuť, uťápnutá slabá hořkost, nic, co by mě oslovilo (naštěstí byl tehdy blízko Rožnovský pivovar).
Lahev Radegastu Originál jsem si tedy nedávno koupil spíš z povinnosti ("ochutnat se to musí").
Po jejím otevření se rozvinula sladovo kvasová vůně a v půllitru zašuměl slámovo zlatě zbarvený mok a vypěnil nepříliš hustou bílou pěnou, která začala poměrně rychle opadávat. To zrovna není dobré znamení, říkám si a nechávám mok vtéct do úst.
A ejhle! Poměrně znatelná hořkost v úvodu, následuje jemnější sladovost a po ní mírná chlebovost. Po záchvěvu kyselinky se vrátí hořkost a chuť uzavře. Hořkost se k mému příjemnému překvapení nenechala odstavit a i po mnoha locích je ostatním chutím důstojným partnerem.
Chuť Radegastu Originál je hezky vyvážená, prosta podezřelých složek, a pivo je dobře pitelné.
Tak vida, nakonec mi lahev, které jsem se vyhýbal, abych si nepřipomněl všeobecný úpadek českých desítek vyráběných průmyslovými pivovary, přinesla celkem fajn zážitek.
Dokonce mi připadalo, že má nošovický Radegast Originál z desítek vyráběných koncernem Plzeňský Prazdroj nejvíc charakteru. A myslím si, že moje spokojenost nebyla způsobena jen velmi nízkým očekáváním.
Bašta - světlý ležák 12°
světlý ležák
10
Štamgast
truver
,
20.4.2014
Sousedský pivovar Bašta, Táborská, Praha 4 (nekuřácký, tudíž příjemný a neustále plná hospůdka)
Jak už jsem psal, všechna piva z Bašty (i medové či nakuřované atd.) jsou vynikajici a u nich je i cena 30,- az 39,-Kc omluvitelná, ne-li pochopitelná. Nutno ještě dodat, že Sousedský pivovar Bašta je zcela nekuřácká hospoda, tudíž je v ní příjemné prostředí a mají neustále narváno (ačkoli již 2x rozšiřovali prostory) - přes den bez problému volné místo najdete, ale na večer je nutné si vytvořit rezervaci, pro větší skupiny je nutné rezervovat min. 2 týdny předem. Výborná je i kuchyně, jakož i interiér.
Svijanský Vozka
nealkoholické pivo
3
Štamgast
truver
,
20.4.2014
Hypermarket Albert (dříve Hypernova)
Tohle je jediné, co se ve Svijanech nepovedlo... "vždyť křiví ústa, láme vaz..."! Ale s chutí piva to nemá nic společného. Určitě hvězdička za nápad s názvem a grafické zpracování etikety, ale k Birellu to má asi tak daleko, jako dítě v mateřské škole k vysokoškolskému diplomu.
Svijany Kvasničák 13°
světlé speciální pivo
10
Štamgast
truver
,
20.4.2014
Košíře, Strašnice, Liberec atd.
Jedno z nelepších piv v Čechách a určitě nejlepší ze Svijan. Kdysi bylo velmi vzácné najít hospody, kde se čepuje, dnes už v Praze běžně a na svijanskou hospodu jsem narazil dokonce v Horní Suché u Havířova.
Vzácné je narazit na lahvovou verzi Kvasničáku.
Bašta - polotmavý ležák 12°
polotmavý ležák
9
Štamgast
truver
,
20.4.2014
Sousedský pivovar Bašta, Táborská, Praha 4
Vsechna piva z basty (medove, nakurovane atd.) jsou vynikajici a u nich je i cena 30,- az 39,-Kc omluvitelna, ne-li pochopitelna.
Novopacké pivo Ginger Beer zázvorové
světlé ochucené pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
18.4.2014
lahev (Tesco)
Předesílám, že nejsem znalcem zázvorových piv, takže se nebudu pokoušet Gingers beer z Nové Paky srovnávat s nějakým "standardním" zázvorovým pivem. Ostatně Gingers beer je dle etikety současně "světlé výčepní pivo" a současně "pivo s příchutí zázvoru", kterýmžto označením se dané problematice šikovně vyhýbá. Ovšem já nejsem evropský úředník, a proto si mohu dovolit i nadále používat pojem "zázvorové pivo", byť je třeba nepřesný.
Naším cílem je však koštovat a ne řečnit o zázvoru, takže s chutí do toho. Vůně Gingers beer je svěže zázvorovo-citrónová, až téměř limonádová, pro našince velmi netradiční. Barva pak světlejší, zlato slámová, pěna hustá, špinavě bílá.
Silný říz energicky proráží cestu kratičkému vteřinovému sladovějšímu úvodu, za nímž se rozvine výrazná štiplavost zázvoru, která záhy začne zápasit se znovu se objevivší sladovostí. Po celou dobu má ovšem zázvor v tomto zápasu navrch. Posléze dle rčení "dva se perou, třetí se směje" zázvor přepustí své místo zprvu nenápadné, ale posléze znatelné táhlejší hořkosti. Ta udrží svou vládu dlouho za závěrem všech chutí a snad i malinko ulpí.
Jak už jsem naznačil, zázvorová piva nemám vůbec "opita" a Gingers beer z Nové Paky bylo vlastně vůbec první zázvorové pivo, které jsem kdy pil, takže nemám žádné srovnání. Přesto se odvážím ohodnotit pitelnost jako mírně nadprůměrnou.
Celkově na mě novopacký Gingers beer působí jako vítané zpestření české pivní mapy a pro českého pivaře může znamenat minimálně zajímavý a chuťově přístupný experiment.
Po sladovém úvodu, který je dlouhý, vydatný i dominantní zvolna přichází chmelová hořkost, nejprve nenápadně, ale postupně nabírá na intenzitě. Pivo je harmonické, vše je umně spojeno. Tělo plné, říz střední, pitelnost doslova ukrutná - prostě nehodláte vůbec končit.
Pivo, které se velmi špatně shání a proto je opravdu nejlepší navštívit přímo sídlo minipivovaru - bývalou raketovou základnu v Leskovci.
V rakovnickém pivovaru Bakalář se před milionem ochucených speciálů rozhodli dělat „českou klasiku”, zato pořádně. Přesto se mohou pochlubit jedním poměrně dostupným speciálním pivem, jímž je Medový speciál.
Kvasová pivně vyzrálá vůně, velmi hustá světle béžová pěna, ale především nádherná meruňkovo medová barva, házející zlatavě rudé odlesky jak zlato v záři zapadajícího slunce, jsou tím pravým pozváním k urychlenému ochutnání.
Už v úvodu chuti přichází současně hořkost ihned následovaná sladovostí, velmi harmonickou (jak už je u Bakalářů zvykem) a plnou.
Med je cítit jemně, žádné ulepené cukrbliky nečekejte, pivovar Bakalář vaří pivo a ne cukrovou vatu a medové pivo v jeho pojetí neznamená, že vám půlka obsahu půllitru zůstane přilepena na jeho stěnách.
Med nás nenápadně provází celým průběhem chuti a abyste jej cítili, musíte se na něj trošku naladit. Ovšem citlivým jazýčkům jeho průvodcovství jistě neunikne.
Velmi plné a vyvážené tělo se důstojně loučí výrazně hořkým zakončením, ale hořkost neutíká ostatním chutím a je s nimi krásně propojená až do konce.
Neměli bychom ovšem zapomínat, že medový Bakalář je přeci jenom speciál obsahující bezmála 6 procent alkoholu, takže pitelnost je spíše průměrná - ovšem to je asi jediná (dost relativní) slabina tohoto jinak velmi povedeného piva.
Po ochutnání medového speciálu z Rakovníka (tedy téměř zakončení ochutnávky piv Bakalář) si troufám prohlásit, že s pivem této značky se prostě nemůžete napálit, a že značka Bakalář zřetelně převyšuje standard největších českých průmyslových pivovarů.
Lehké pivo - vhodné jako doplnění tekutin při sportu nebo práci. Po lehce sladovém úvodu vás přepadne lehká příchuť mladiny (tolik typická pro nealkoholická piva). Střed prázdnější. Dojezd o jemné chmelové hořkosti, kdy je dobře rozpoznatelný chmelový extrakt. Pokud od piva víc neočekáváte, pak by mohlo vyhovovat.
Bohužel, pivovar v Českém Krumlově se dlouhodobě potýká s výkyvy kvality, snad pomůže změna vlastníka.
Platan 11 vůbec není špatné pivo, jedná se o značně sladovou záležitost s hořkým dozvukem. Uznávám, že je dost specifické a nemusí oslovit každého, nicméně milovnímům hořčích piv by měl vyhovovat.
Cenově jde o low cost položku nákupního košíku, nicméně po zasyčení zátky čeká na konzumenty velice dobrý poměr cena/výkon. Za mě určitě ANO!
Musím se tohoto piva zastat - stylově je to doppelbock - spodně kvašené pivo, kde je předpokládáno právě silné sladové tělo, nižší říz a s tím související nižší chmelová hořkost. Prostě silák pro speciální příležitosti, který se nedá "pít na výkon".
Mykotoxiny a dTest bych nerad řešil - je to na jinou diskusi - pokud nezveřejní onu laboratoř, která testy provedla (protože testy udělané jinde na stejných šaržích piva dopadly zcela jinak), pak se dTest posunuje do role bulváru. A pak - celé to smrdí, že je to objednáno na zakázku a lze si jen domýšlet kým.
Musím přiznat, že toto byla na mě až příliš sladová bomba. Pivo je trošku tlamolep :) Určitě to není na případné vypití víc jak jednoho kousku.
A do toho nedávný výsledek dTestu, který velmi nemile dopadl právě pro značku Primátor, a tuším, že právě tento "rytířský" počin byl jedním z úplně nejhorších v obsahu mykotoxinů. Primátor se profiluje jako "specialista na speciály", ale možná by mu prospělo méně řečí a více používat neplesnivý ječmen...
Na desítku skutečně paráda, není to žádná obarvená voda! Velice solidní hořkost a výborná pitelnost, opět musím smeknout před pivovarem Janáček.
Delikatesa! Velmi hořké pivo lahodné chuti, harmonické, připomíná mi chuťově něco z Rychtáře Premium. Když jedu přes Olomouc, kupuji si Comenia v Globusu, neb v našich končinách ho mají pouze v obchodech se speciály nebo v multibaleních Pivovarů Lobkowicz.
Jedno z nejlepších piv!
Severní vítr z Polska mi přivál další nálož světlého speciálu v plechovce, tentokráte potištěné nápisy "Tesco Strong Lager - Full bodied beer" a výraznou značkou 7% alkoholu.
Co jsem čekal, se i naplnilo: kvasovo alkoholově nakyslá vůně, slámovo zlatá barva a po přelití do sklenice zašumění velmi řídké a rychle opadávající pěny, to věru nebývají úvodní známky kvalitního piva.
Velké bubliny téměř limonádového řízu rozsekávají sladovou... plnost? Spíše koncentrovanost chuti v ulepeném těle, které si těsně před ochodem co nejnenápadněji uprdne pšoukem zubožené hořkosti.
Sladovost válcuje vše, pivo je sice bez pachutí, ale také bez jakéhokoliv překvapení. Dá se pít jen vychlazené, po zteplání je Tesco Strong Lager až nesnesitelně sladký.
Platí o něm prakticky totéž, co jsem napsal o Argusu Strong. Spolu s (o něco lepším) Ambrosiem Strong je tedy Tesco Strong Lager pouze další variantou na téma "piwo jasne mocne" v plechovce. Za cenu jen nepatrně nižší, než o několik tříd lepší a v Tescu také dostupné české speciály, dává jeho koupě smysl snad jen anglicky hovořícím cizincům, kteří se na toto silně podprůměrné pivo nechají nalákat slovy "strong lager" a "7%".
Plný souhlas s hodnocením Pana Vrchního.
Krušovice 10 jsou pivem řekněme "nižší střední třídy" v dobrém slova smyslu. Určitý požitek z chuti se v nich dá nalézt v každém případě, na rozdíl od patoků konkurenčních velkovýroben.
Heineken zkrátka umí vtisknout svůj rukopis, a to je asi dobře.
Tk Březňák je typickým zástupcem plastových piv. Neznám nikoho, kdo by si ho kupoval ve skle, i když i v tom je dostupný.
Bohužel ten přídavek cukru je v chuti zatraceně znát. Jinak by to asi až tak katastrofální pivo nebylo, ale tato skutečnost ho degraduje na samý konec pelotonu...A co se týká následků, plně věřím Panu Vrchnímu. Já se nikdy naštěstí tak daleko nedostal :) a přerušil jsem řádění pana Cibricha něčím opravdu pivním... :)
A co je jako na tomhle patoku excelentního?!... Ten název sám o sobě je parodie.
Pivo o málo lepší než jeho slabší bratříček - totiž 4. výplach sudů Plzně (G-10). Točený jsem měl všeho všudy jednou - cca před 2 lety při sledování MS v hokeji. Tam jsem se asi nějak nepochopitelně zabral do sledování hry natolik, že jsem zvládl 5 kousků. Druhý den - čisté utrpení, bolehlav budvarovských parametrů!
Takže ne, díky, plzeňské portfolio mne skutečně neoslovuje, zůstanu věrný menším pivovarům nebo speciálům.
Ouuuu...toto je průšvih! Nejzprofanovanější pivo zřejmě v celých Čechách, etalon nevkusu a buranství. Když vidím ty upocené strejce, co nakládají u hypermarketů celé přepravky tohoto "pokladu" do kufrů svých fábií, je mi smutno!
Něco tak odporného se stěží nelezne i mezi např. německými vodovými pivy... a přitom to zřejmě půlka národa českého miluje...Tady je asi něco špatně!
Sice to bude znít jako fráze, ale prakticky cokoliv z pivovaru Černá Hora je dobré a pitelné.
Výjimkou není ani tento tmavý ležák, který právě dopíjím v rámci koupě "Jarní kolekce speciálů" od Pivovarů Lobkowicz. Na tmavé pivo je říz skutečně hodně nadstandardní, karamelovost potom zcela v mezích snesitelnosti.
Velmi zajímavý i chutný kousek!
V mém regionu dostupné výhradně v multibaleních speciálů K Brewery jako jedna z položek. Každopádně dosti povedený polotmavý ležák, který musí chutnat i nám, kdož polotmavá piva právě neuctíváme :)
Pěkně vyvážená hořkost i sladovost, toto se prostě dá pít klidně i celý večer.
Asi nejvíc pitelná položka Staropramen - sice je to trochu úlet, že do českého světlého ležáku přidali karamelový slad, ale budiž. Poměrně pitelné pivo, které se dá v případě nouze i pít.
Jedno z neotřesnějších průmyslových výčepních piv. Moderní technologie se na něm podepsaly a zdevastovaly jej velmi zásadním způsobem. Velmi se přiblížilo tomu, čemu se občas hanlivě říká "krkavá rezavá voda". Bohužel.
Stejně jako Pan Vrchní jsem tohle pivo ochutnal naposledy v Potrefené Huse (v Pardubicích). A musím říct, že na rozdíl od desítky, jsem tedy byl dost mile překvapen. A to zejména zcela evidentní změnou chuti - dříve v tom byl cítit ten jejich karamelový slad - nyní (cca 02/2014) ani památky. Pivo dosti povedené, slušná hořkost, a pilo se nad očekává dobře.
Skutečně nemá nic společného s desítkou a dvanáctkou, což je o to zajímavější.
Takže nezbývá než si přát, aby zase pan sládek (nebo management) nezměnil složení resp. chuť tohoto piva. Takto je zcela vyhovující a pitelné!
Slaboučké europivo nasládlé chuti. Kdysi jsem celkem býval zastáncem Staropramenu, ale přičítám to mladické nerozvážnosti a nezkušenosti. Jedná se o silně vodovou záležitost, zřejmě pátý výplach sudů po dvanáctce.
Dobré tak maximálně na rychlé zahnání žízně v létě, pak od toho honem pryč.
Ano, ano, toto je pivní delikatesa... Mimořádně silné pivo z již tak hořkého portfolia Rychtářů, zde navíc doplněno silným sladovým tělem piva, a vše harmonicky sladěno k úplné spokojenosti konzumenta.
Samozřejmě leze do hlavy s velikou rychlostí, ale není to pivo na celovečerní popíjení, já sám jsem zvládl max.2 kousky podle hesla "Dobrého pomálu"...nebo "pomalu"??? :) Tak nevím, jak je to s tím heslem přesně, každopádně s Rychtářem 15 raději opatrně. Zážitek je pak o to silnější ;)
S recenzí Pana Vrchního nelze než souhlasit! Cenově sice budí dojem "low costu", ale kvalitativně je opak pravdou. Toto pivo je stejně jako jeho bratříčci 10 a 12 někde jinde, než patoky provařených chemiček "velké trojky", která momentálně (bohužel) ovládá český trh.
Následkovost Rychtářů všeobecně je navíc skutečně zanedbatelná (mnohokrát osobně vyzkoušeno), což potvrzuje teze o mimořádně povedené značce Rychtář jako celku.
Rychtář 11 sice není točený tak častý, ale chybu neuděláte ani s lahvovým kouskem, jehož modrá etiketa působí uklidňujícím dojmem... :)
Hodně slušná dvanáctka příjemně hořké chuti s dobrým řízem. Opět jen povzdechnu, že na východě Čech sehnatelné pouze v prodejnách speciálů, ačkoliv reálně o žádný speciál nejde, pouze regionálně vzdálené pivo.
Předesílám, že nejsem milovníkem pšeničných piv. Obecně mi nevyhovuje jejich ovocný podtón a nízká hořkost. Nicméně po přečtení několika velmi pochvalných recenzí na Herolda jsem jeden kus pšeničného zakoupil (v obchodu s pivními speciály, jinde se u nás nedá sehnat).
Po vypití se ztotožňuji se zdejšími i jinými recenzemi - pšeničný Herold skutečně je velice dobře udělané pivo, které musí chutnat i těm, kdo pšeničná piva nepreferují. Vše je krásně harmonicky propojeno, a i ta hořkost je zde na velmi slušné úrovni.
Herold světlý kvasnicový pšeničný ležák
pšeničné pivo
8
Redaktor
PanVrchni
,
13.4.2014
lahev (Tesco)
Březnický Herold je poměrně dobře dostupné pivo a i pšeničný kvanicový ležák jsem koupil normálně v Tescu. Po Morově pochvale jsem se těšil na příjemný pivní zážitek a nezklamal jsem se. Rozkošnou banánovo ovocnou vůni v mém případě malinko kazila slabá nakyslost, ale to byla snad jediná vada na kráse březnické "pšenice".
Po přelití do sklenice v ní vykypí krémově bílá, hustá pěna ustupující dřevově matnému oparu nápoje pod ní.
Chuť pšeničného Herolda je skvěle nasládle plná (na pšeničné pivo dost plná) bez vodovosti či prázdnoty, které občas vnímáme v jiných pšeničných pivech. Vedle obvyklých jemných tónů ovoce se objeví i náznaky obilnosti a bylin. Hořkost je, jak už bývá u pšeničných piv zvykem, mírná.
Vysoký říz překvapivě vykypí až v ústech a ne hned na jazyku (mluvím o lahvové variantě, u čepované by se pochopitelně říz mohl projevovat jinak).
Chuťově je Herold určitě jednou z nejbohatších pšenic, které jsem kdy pil. Zvláště pro Čechy, navyklé ležákům plzeňského typu, by mohl pšeničný Herold z Březnice díky své vydatnosti představovat vhodný úvod k ochutnávání pšeničných piv. Chuť působí velice uspokojivě a zdůraznil bych, že na rozdíl od mnoha jiných "pšenic" se chuťově nevyprázdní po vypití půlky sklenice.
Pšeničná piva jsou obecně velmi pitelná, ale Herold svou pitelností vyniká i mezi nimi.
Byl jsem velice spokojen a plně souhlasím s Morem, zatím jde pro mě o jednoznačně nejlepší pšeničné pivo z většího pivovaru, které jsem kdy pil.
Nelze než souhlasit s Panem Vrchním! :) Skutečně poctivá česká dvanáctka z Vysočiny, která si na nic nehraje, a hořkostí a plností válcuje všechno široko daleko.
Je pravda, že všechny 3 základní Rychtáři (10, 11, 12) jsou si v točené podobě velmi podobné, a liší se prakticky jen obsahem alkoholu, který je velice umně skryt v chuti. Z hlediska vodovosti jsou na tom taky všechny podobně, patří totiž mezi "nevodová" piva se silným řízem.
Rychtář obecně je prostě velice povedená záležitost pro milovníky hořkých a neošizených piv, díky za ni!
Nejlepší točená desítka na světě!!! To říkám bez kajékoliv nadsázky nebo zaslepenosti. Vše je absolutně nádherně vyváženo, vynikající hořkost, která strčí do kapsy leckterou dvanáctku, skvělý říz a pitelnost. Navíc Rychtáře mívají v drtivé většině hospod dobře ošetřeného, takže toto je skutečně na desítku bomba!
Celkově skupinu pivovary Lobkowicz považuju za momentálně nejsilnějšího hráče na trhu z hlediska poměru cena/výkon i hořkosti většiny jejich piv. Jen tak dál!
Měl jsem čepované i lahvové, obě velmi podobné. Velice lahodně propojena chmelovost se sladovostí, tohle se prostě povedlo. Nechci se opakovat, ale další skvělé pivo z Vysočiny - kraje zřejmě pivům zaslíbeného nejvíc!
V Pardubicích ho mají ve standardní nabídce na čepu v Beer Baru, takže určitě doporučuji se tam vydat i jen kvůli němu.
Zde bych nebyl tak kritický...Znám toto pivo sice pouze v té nejpodřadnější variantě - totiž z plastu v Bille - nicméně pořád je to mezi plastovými pivy jedna z jasných voleb. Je pravda, že chuťově dost specifické - určitá "zatuchlost" nebo nevím přesně, jak to nazvat - ale po chvíli si člověk zvykne. A hořkost má toto desetistupňové pivo nadstandardní.
Kdo touží v záplavě unifikovaných chutí plastových piv po změně, je to jasná volba. Nic víc, nic míň :)
Vpodstatě o trochu slabší bratříček Jihlavského Granda, který je naštěstí často k dostání v multibaleních K Brewery (Pivovary Lobkowicz). Jinak většinu charakteristik typických pro Granda lze použít i pro hodnocení Zachariáše. I toto pivo v sobě skrývá určitou drsnost, tak typickou pro všechna piva z Vysočiny. Pitelnost je velice slušná, a v točené podobě to musí být lahůdka!
Mimořádně povedené, extra silné pivo z Jihlavy. Již barva - skutečně rudozlatá - slibuje velice zajímavý zážitek. I přes vysoké % alkoholu je pivo velmi dobře pitelné, ale zároveň je i trochu "zrádné"...ještě před dopitím lahve člověk začíná pociťovat, že leze do hlavy. Při jeho pití jsem pociťoval nádhernou hřejivost. Klobouk dolů, Jihlavský Ježek umí!
Lobkowicz Nealko
nealkoholické pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
10.4.2014
Restaurace U Černínů, Mladoboleslavská 224, Praha 9 - Vinoř, 19017
Šlechtic mezi pivy Lobkowicz má ve svém rodu prince Drsoně (takto světlý ležák Lobkowicz Premium) a také Jasoně, tedy nealkoholické pivo Lobkowicz Nealko.
S Jasoněm aka Lobkowicz Premium jsem se už byl seznámil a nyní jsem si podal ruku s jeho bratříčkem. Jeho čepovaná inkarnace mne uvítala v restauraci přiznačně šlechtického názvu "U Černínů" na okraji Prahy ve Vinoři.
Poměrně hustá bílá pěna a pěkná zlatá barva v originální sklenici naznačují nadstandardní zážitek. Odpovídá chuť dobře zvládnuté estetické stránce?
Nikoho asi nepřekvapí, že nealkoholická varianta piva Lobkowicz působí proti výraznému ležáku téměř jako zženštilé princátko. Po sladovém entrée v nose provede přiměřený říz na jazyku vybroušené pukrle, za nímž se rozvine sladovější chuť s mírnou chlebovostí a jemně hořkým zakončením. Pivo je harmonicky zakulacené a hořkost přirozeného, živějšího charakteru.
Málokteré nealko pivo je náhradou plně srovnatelnou s alkoholickými variantami a ani Lobkowicz nepřekročil stín daný omezením procesu kvašení, při němž vzniká alkohol.
Nicméně já ho určitě považuji za to lepší mezi nealko pivy, zejména díky jeho harmonii a jisté delikátnosti. Ta do určité míry naplňuje očekávání plynoucí z použití šlechtického rodu v názvu piva.
A santé!
Uvedu zde svůj názor na piva obecně: NEJLEPŠÍ PIVA POCHÁZEJÍ Z VYSOČINY!
Jen si to shrňme - Rychtář, Rebel, Chotěboř, Bernard, Poutník, Ježek a další - co značka, to pojem, to synonymum kvalitního a zejména HOŘKÉHO piva.
Takže samozřejmě i Rebel Premium splňuje vše, co by měl náročnější konzument od piva očekávat - atributy jako výrazná hořkost, příjemná sladovost a výborný říz jsou zde samozřejmostí.
Piva z Vysočiny navíc přidávají i určitou drsnost v chuti, což vnímám jako další bonus. Takže maximální spokojenost!
Primus - výčepní pivo o objemu alkoholu 4,2%. Sladový nástup, který působí lehce vodově, což v tomto segmentu moc nevadí. Hořkost je jemnější a spíše utlačena do pozadí. Říz středním, vhodně volený. Pitelnost velmi dobrá. Za velmi příznivou cenu - velmi slušné pivo.
Pivo, které ne trhu neexistuje v čepované podobě.
Bakalář světlý ležák za studena chmelený
světlý ležák
8
Redaktor
PanVrchni
,
7.4.2014
lahev (Albert)
Konečně jsem se dostal k okoštování vysoce ceněného za studena chmeleného ležáku Bakalář z Rakovníka. Asi jsem měl kliku, protože jsem ho koupil normálně v Albertu a byť tedy šlo jen o lahvové provedení, pořád lituji, že mě tohle štěstí nepotkalo dřív.
Jeho krásně živá, chmelovo-pivní vůně, a lákavá zlato-medová barva již naznačuje plnost, jež na nás čeká pod bohatou, tmavě bílou pěnou.
A už se v ústech rozlévá úžasně lahodné a harmonické pivo, které hrdě předvádí své plné tělo, v němž lze kromě hořkosti cítit sladovost i mírnou chlebovost.
Už v onom těle začínáme též cítit přirozenou hořkost. Ta se posléze přes laškovnou droboulince nakyslou fázi protáhne do sebevědomého závěru, na patře výrazně hořkého, ale přesto ne ulpívajícího.
Za studena chmelený ležák Bakalář je pivem chuťově čistým, přitom však bohatým a charakteristickým.
I přes plnost je díky lahodnosti, harmonii a nepřehnanému řízu pitelnost výtečná.
Asi bych neměl přiznávat, že jsem v dětství pivo vůbec pil, ale aťsi: tohle je chuť piva, jakou si ze svých mladých let pamatuji - chuť, která mě na jedné straně odrazovala svou chmelovou hořkostí, a na druhé straně mocně lákala svou živou chlebovostí.
Suma sumárum, světlý za studena chmelený ležák Bakalář je pro mě jedním z nejlepších českých ležáků, kvalitativně srovnatelných s Chotěboří Prémium. Perfektní poctivá práce a jeden vděčný dík do Rakovníka!
Konrád Svatopavelské
polotmavé speciální pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
6.4.2014
Pivovarský klub na Florenci, Křižíkova 272/17, 186 00 Praha 8-Karlín
Svatý Pavel zřejmě nechtěl, abych na něj zapomněl, a proto se mi připomněl se značným předstihem před svým svátkem (29. června) a připomněl se mi způsobem mně nejmilejším, tedy pivem.
Svatopavelské z pivovaru Konrád v Liberci - Vratislavicích je uváděno jako polotmavý speciál, ale můj kousek byl tmavý jak bota (tmavě rubínová bota).
Obvykle snad bývá světlejší, ale dle obsluhy v pivovarském klubu v Praze na Florenci sládkovi pravděpodobně "ujel" pražený karamelový slad - nevadí, aspoň jsem měl "speciální" várku tohoto speciálu.
Čerstvá kvasovo kávová vůně vznášející se nad hustou béžovou pěnou podráždila moje čichové buňky a uvedla silnou sladovo - kávovou chuť.
Svatopavelské má velmi plné tělo, v němž poněkud převažuje sladovost, ale nevládne zcela, protože hořkost je také citelná, je znát rychle po nástupu sladovosti a dokáže ji ukrotit.
Svatý Pavel mě nezklamal - jeho pivo je onen typ hustého speciálu, který je záhodno cucat po malých locích. Jednak by byla škoda nenechat každý doušek jeho výrazné chuti rozvinout své kvality na vašem jazyku. A za druhé, žízeň byste tímto pivem stejně asi nezahnali.
Takže jsem vlastně rád, že jsem svatopavelské ochutnal na jaře a ne v letním horku, kdy si žízeň říká o hašení poněkud lehčími pivy.
Velmi pestré pivo (baltic porter) - chuťově i čichově - silák, který umí hezky uzemnit. Přítomna káva, karamel tóny ovoce, ořechy, trocha anýzu, rozinky. Sladké. Bohužel dosti vysilující a únavné pití.
Výtečný na vaření - buřty na černém pivu jsou v tomto provedení naprosto skvělé.
Nevím proč, ale občas je konzumován jako tzv. Holanův mix - 50% Primátor Double + 50% Primátor Weizenbier.
Primátor Exclusiv 16°
světlé speciální pivo
8
Znalec
Moro
,
4.4.2014
Zájezdní hostinec U zajíce, Mikulov
Úvod harmonicky sladový a chmelový, tělo piva hutné a robustní, říz střední - delikátní. Dojezd o odeznívání jemné chmelové hořkosti a dominantní nasládlosti sladu. Nebezpečně pitelné pivo - dle mě jeden z nejlepších světlých bocků uvařený průmyslovým pivovarem v ČR.
Zboží snažícího se navodit dojem tradiční české značky, se poslední dobou vyrojilo porůznu a jedním z těchto případů je světlé výčepní pivo Staročech prodávané (pokud vím) výhradně v obchodech Penny Market a vařené v nymburském pivovaru.
Cena 6 Kč jasně určuje, ve které pivní lize se budeme pohybovat - ano, dnes to bude soutěž zhruba na úrovni krajského přeboru. O jaké pozice tam Staročech bojuje a jak si ve svém zápasu vede?
V nose není cítit příliš silně, vnímat lze nasládlou kvasovost s jakýmsi těžko identifikovatelným pachem. Barva je zlatá, poměrně lákavá, pěna pak středně hustá, bílá a poměrně rychle opadává.
Za středním řízem na naše chuťové pohárky číhá slabší, mírně nakysle sladová chuť následovaná nepříliš silnou, oddělenou a silně ulpívající hořkostí ke konci. I přes slabší chuť pivo nepůsobí moc harmonicky a pitelnost se mi tím pádem špatně hodnotí; troufl bych si ji označit za podprůměrnou, ale hádat se o to s nikým nebudu.
To je zhruba vše, žádné chuťové rafinovanosti v lahvi Staročecha nehledejte a - ruku na srdce - kdo z nás by je za cenu 6 Kč za lahev hledal.
Staročech dozajista nemá nic společného s pivy, která vařili "staří Čechové" a jakž takž zřejmě uspokojí jen pivně méně náročné konzumenty, nicméně subjektivně se mi nezdá o nic horší, než třeba současný Braník světlý (desítka). Vzhledem k tomu, že je navíc Staročech zhruba o 2 Kč levnější, má svou pozici u spotřebitelů hledících na nízkou cenu piva nejspíš zajištěnu.
Harrach - Kouřák 14°
světlé speciální pivo
8
Redaktor
PanVrchni
,
2.4.2014
Pivovarský klub na Florenci, Křižíkova 272/17, 186 00 Praha 8-Karlín
Pivo Harrach jsem poznal před několika lety na jednom vandru, jehož trasa procházela i Velkým Meziříčím (a tehdy jsem se stal jeho fanouškem). Také vůně "Kouřáka" připomíná vandry a dlouhé večery u ohně a je sladově uzená jak přezky na "teleti".
Na moku husté konzistence a vysloveně medové, jen mírně zakalené barvy, se pevně drží hustá, tmavě bílá až krémová pěna a pivo na první pohled láká k napití.
Poté, co tomuto lákání podlehneme, zaflirtuje s jazykem mírný říz a pak už se v ústech uvelebí nauzeně sladová harmonická chuť. Po jejím zdomácnění se pod nauzeností rozvine kulatější, sladovo ovocné tělo se středně silným, živě hořkým zakončením.
Harrachova nakouřenost není přítomna jen ve vůni či úvodu chuti, ale i v těle, kde se bezvadně proplétá s ostatními chuťemi.
Přestože je "Kouřák" z Velkého Meziřící vydatný a vhodný k vychutnávání, je současně dobře pitelný.
Je příjemné vidět, že kvalita piva Harrach s léty nijak neutrpěla. Na zdraví a dobrou mysl!
Do recenzí nealkoholických piv se nikdo moc nehrne, proto se pokouším tento nevýživný úhor zorat alespoň já.
Právě jsem obrátil pluh a zem vydala Argus Nealko, takto nealkoholické světlé pivo trochu tajemného původu (nicméně ve skutečnosti v zemi snad neroste). Tento Argus se samozřejmě prodává v Lidlu a to v lahvi za lidových 6 Kč, a vaří se v České republice. Ve kterém pivovaru? Těžko říct.
Kvalitativně jde o typického představitele nealkoholických piv privátních značek obchodních řetězců.
V nose cítíme jemnou sladovou kvasovost, jeho pěna je řídká, bílá, vytvářející "ostrůvky". Ve sklenici překvapí pěkná a relativně tmavá medovo-zlatá barva.
Chuť Arguse nealko je dost prázdná s velmi umírněnou sladovostí, za níž se zjeví náznak nakyslosti. Následuje nenápadné hořké zakončení, které se ke konci trochu ztrpkne a ulpívá. Necítím vyložené pachutě... no a o moc víc se k chuti Argusu nealko asi říct nedá :-)
Nealkoholický Argus rozhodně není žádná chuťová "bomba". Na druhou stranu, přihlédneme-li k ceně (6 Kč), je jeho kvalita asi přiměřená.