Všechny recenze piv
< recenzce předchozího měsíce recenzce dalšího měsíce >
I v Černé Hoře na sever od Blanska se, podobně jako ve většině českých průmyslových pivovarů, vaří nealkoholické pivo, zde pojmenované Forman. Ochutnal jsem polotmavý Forman a podělím se tedy o své dojmy.
Již vůně polotmavého Formanu je na nealkoholické pivo dost příjemná, karamelově (a též nepatrně mladinově) sladová, trošičku "přičmoudlá" a překvapivě i docela chmelová.
Ve sklenici z nápoje barvy černého čaje (s rudými odlesky proti světlu) vykypěla hustá, stabilní bílo-okrová pěna.
Úvod tedy vysoce nadprůměrný - a ani chuť z této laťky nesleví. V nástupu chuti dominuje dosti plný (v rámci nealko piv), příjemný "polotmavý" slad s tóny karamelu i trošky "přičmoudlosti", rychle následovaný příjemnou pryskyřičnou chmelovostí.
Tělo se posléze přeci jen poněkud vyprázdní, ale moc to nevadí - proti obvyklým nealko pivům je Forman pořád "pan tlusťoch".
Chutě jsou skvěle propojeny a pitelnost je velmi dobrá, dle mého názoru zcela srovnatelná s běžnými pivy.
Mohlo by se stát, že méně zkušený jazyk by ani nepoznal, že jde o nealko pivo. Polotmavý Forman sice obsahuje sladidlo, ale ani jsem jej v chuti neidentifikoval.
Závěr mé chvály bude stručný: Forman polotmavý je asi nejlepším českým nealkoholickým pivem, které jsem kdy pil a chuťově překonává i můj jinak oblíbený Bernard Free.
Staropramen Déčko
světlé výčepní pivo 
8
Štamgast
MirnyKonzument
,
29.5.2015
Kaufland pod Bohdalcem, Praha - Michle
Požehnání pro diabetika, skvělé pití, zvláště je-li dobře vychlazené (pod 5°C)!!!
Děkuji sládku, konečně si jako diabetik mohu zhluboka zavdat!
Skutečně velmi zajímavé pivo. Sladovost zde hraje prim, následovaná příjemně hořkým, decentním dozvukem. Tělíčko piva plnější, neulpívající. Za mě velmi dobré, ale zároveň pro českého pivaře prakticky irelevantní, co se týká ochutnávky...
Svatováclavské tmavé pivo pana Bruna 13°
tmavé speciální pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
28.5.2015
čepované, Svatováclavský pivovar, Olomouc
Pivem, které mě při mé návštěvě Svatováclavského pivovaru potěšilo asi nejvíc, byl tmavý speciál třináctka, představovaný jako Tmavé pivo pana Bruna 13°.
V buclatém půllitru se rozvaloval nápoj temně černohnědé barvy a nad ním středně hustá, dosti trvanlivá okrová pěna. Po přičichnutí k čerstvé pěně jsem cítil praženost, jíž sekundovala trocha karamelové a chmelové vůně.
Chuť svatováclavské černé třináctky uvádí střední, přirozený říz, v jehož péči se rozvine praženě sušší tělo, dotvarovávané umírněnou sladovostí a slabší chmelovou hořkostí. Pivo je vyvážené, na stupnici suché-sladké tíhne k tomu suššímu, ale ne tak, aby zadusilo pitelnost - ta je poměrně dobrá, i když celý večer ve společnosti tohoto tmavého speciálu by se mi asi zdál poněkud únavným.
O závěr chuti se stará hořkost především praženého původu nenápadně doprovázená chmelem.
Svatováclavská černá třináctka pana Bruna sice nebyla ani zdaleka nejlepším minipivovarským tmavým ležákem (či speciálem), který jsem kdy pil, ale ostudu místnímu pivovaru určitě nedělá. Pokud vás kroky zavedou do olomouckého Svatováclavského pivovaru a máte rádi tmavá piva, směle se do ní můžete pustit.
Neviem prečo, neviem to identifikovať mne Krušovice až tak nerežú :)
Pokec o tomto pive je u nás v partii vždy zaujímavý niekto na ne nedá dopustiť no u mňa priemer.
Sem tam si dám tmavé pivko a Budvar Dark je určite jedno s tých piteľnejších :)
U máloktorého čierneho piva som zaknihoval 4 kúsky za sebou a neomrzelo ma :)
Svatováclavská 12°
světlý ležák
4
Redaktor
PanVrchni
,
25.5.2015
čepované, Svatováclavský pivovar, Olomouc
Vlajkovou lodí většiny českých pivovarů bývá světlý ležák dvanáctka a proto jsem byl zvědav, jak tato loď - tedy světlý ležák Svatováclavská 12° - vypadá v případě olomouckého Svatováclavského pivovaru, kde jsem ji ochutnal přímo v pivovarské restauraci.
Svatováclavská dvanáctka voněla nevýrazně kvasnicovou a trošičku chmelovou vůní stoupající nad vrstvu středně husté, špinavě bílé pěny. Barva lehce zakaleného piva připomínala bukové dřevo.
V chuti se projevil mírně obilný, nekomplikovaný, avšak celkem příjemný slad, záhy uzavřený důraznou hořkostí, která ovšem po pár vteřinách ulpívá, a to v míře větší než malé. Toto ulpívání se posléze stalo nepříjemným, až obtěžujícím. Propojení sladu s hořkostí bylo - mimojiné i díky onomu ulpívání - dosti neladné a pitelnost také sotva průměrná.
Ve Svatováclavské dvanáctce jsem po dlouhé době jsem potkal minipivovarský ležák, který zřetelně pokulhává i za významnou částí průmyslově vařené produkce. Je to trochu zvláštní, přihlédneme-li k faktu, že uvaření slušné světlé dvanáctky by pro český pivovar mělo být do značné míry rutinní záležitostí. Možná jsem měl jen smůlu na várku, ale každopádně se v rámci mého olomouckého koštu Svatováclavská dvanáctka umístila v dosti nízkých patrech.
Dnes som si kúpil domov fľaškové Žatec Export. Zaujímavé pivo pekne vonia, pre mňa dobrý počin ostáva príjemná horkosť v ústach. Je dobre piteľné a má svoj charakter to sa mi u piva páči.
Birell Pomelo & Grep
míchaný nápoj z nealkoholického piva
5
Redaktor
PanVrchni
,
23.5.2015
plechovka
Řada Birell je usilovně rozšiřována o další výrobky míchající nealkoholické pivo s ovocnými šťávami. Pro toto léto v konglomerátu SAB/Plzeňský Prazdroj vymysleli kombinaci grapefruitu a pomela a výsledný produkt se jmenuje Birell Pomelo & Grep.
Jde o nápoj kalné, bíložluté barvy s limonádově citrusovou vůní, v ní lze při troše dobré vůle vnímat grep, trochu pomela a téměř neznatelnou stopičku piva.
Stejně limonádová jako vůně je i pěna, která zmizela tak rychle, že jsem ani nestačil zaregistrovat její barvu, a rovněž tak silný říz nápoje nade vší pochybnost syceného CO2.
Nejinak je na tom chuť - v ní je limonádová citrusovost mírněna drouboučkou stopičkou chuti piva. Ta se v duchu Cimrmanovy teorie externismu projevuje vlastně jen nepřítomností limonádové chuti tam, kde bychom ji ještě čekali.
Dále se chvilkami zjevují slabé náznaky pomelové hořkosti a to je víceméně vše.
Pitelnost - je li adekvátní ji vůbec hodnotit - je trochu lepší, než pitelnost běžné limonády.
Celkově je tedy Birell Pomelo & Grep taková klasika ochucených Birellů - hodně limonádové chuti, neznatelná chuť piva, ale přeci jen je to více osvěžující a snad i o fous zdravější, než cukrové tlamolepy.
Suverénne najlepšie pivo na feste ;) pôžitok počul som naň veľa dobrého a to sa potvrdilo,
Nebezpečná piteľnosť a čo sa týka nastavených tónov... neviem ako pre ostatných ale sú nastavené presne na moje chuťové bunky. :D
Překvapivě slušná dvanáctka silnějšího řízu a optimální hořkosti. U Rohozce jsem měl většinou problém s kovovou pachutí piva, nicméně tentokrát přítomna nebyla, čímž dávám o to vyšší hodnocení. Určitě si jej koupím někdy znova, tohle se pít dá.
Pivo od Urpineru či 10,12 alebo exkluziv patria medzi moje obľúbené kúsky. Čierne si sem tam dám, ale nie veľa mi ich zareže ako toto. Príjemne sladový začiatok, stred karamelový a kávový, dojazd je mierne chmeľový. Vyvážená chuť a čo si pri čiernych pivách cením najviac je keď nie sú sladké.
Svatováclavský Vašek 10°
světlé výčepní pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
21.5.2015
čepované, Svatováclavský pivovar, Olomouc
Kromě minipivovaru Moritz se takřka v centru Olomouce nachází i Svatováclavský pivovar, který se mi během cesty do města plného památek podařilo rovněž navštívit.
Zde jsem svůj košt načal českou klasikou - světlou desítkou, nazvanou Vašek. Vašek je pivem zlaté, mírně kalné barvy a kvasnicové, nepatrně chmelové vůně.
Středně hustá bílá pěna pomalu opadává a dává tak příležitost ponořit ústa do nápoje, nechat jazyk polechtat jemným řízem a vnímat chuť. V ní se uvede jemná chmelová hořkost záhy zalitá střídmějším, ale příjemým sladovým tělem.
V závěru chuti ovšem hořkost - přestože není nijak důrazná - sladu trochu „utíkala“ a v mezeře mezi sladem a hořkostí vystrčila růžky i mírná natrpklá kyselost - naštěstí ve snesitelné míře.
Nebýt této vady, byla by Svatováclavská desítka dosti harmonickým pitelným pivem a pitelnost by atakovala vysoké příčky.
Celkově bych Svatováclavskou desítku Vašek označil za nekomplikovanou a slušně pitelnou minipivovarskou desítku, jíž škodí jen hůře napojená hořkost.
Starobrno tradiční nepasterizované
světlé výčepní pivo
6
Štamgast
Kvicala
,
19.5.2015
Robert hypermarket
Na desítku rozhodně ne špatný počin, který si dokážu představit i ve větším množství. Sice už nejsem tak fanatickým obhájcem Heinekenu, ale toto opravdu není zlé pivo. Na úvod se sice vyvalí trocha typické starobrněnské "připálenosti", dále už ale příliš neruší. Vodovost nepociťuji, pitelnost slušná. V intencích desítek velkochemiček nadprůměrné. A je pravda, že po Starobrnu jsem (v nové éře = odkdy je nepasterizované) nikdy žádné následky neměl.
Nehodnotím jako pivo, ale jako ovocný nápoj na chvíle, kdy už na pivo není ani pomyšlení :) Potom musím být velmi spokojen - velmi osvěžující a příjemná chuť - prostě výborná, mírně nahořklá limonáda. V čepované variantě dokonce perfektní.
Flekovský tmavý ležák
tmavé speciální pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
18.5.2015
čepované, Pivovar U Fleků, Praha
Možná nejslavnějším pražským minipivovarem je pivovar U Fleků v Křemencově ulici. Přestože jde o podnik oblíbený zejména u turistů, jistá domáckost v něm zůstává a nepůsobil na mě dojmem cynické „továrny na peníze“. Tradičním způsobem se zde vaří jediné pivo, flekovský tmavý ležák, a ten si stále drží vysokou kvalitu.
Flekovský tmavý (čili velmi temně hnědý) ležák voněl kvasnicemi a kávou a zdobila jej stabilní a vzorně kroužkující, středně hustá, béžová pěna.
Po napití se v ústech rozlije poměrně plné tělo tvořené chutěmi kávy, karamelu, trochy marmelády i tmavého lesního ovoce. Nepřeslazené tělo balancuje přesně na hranici suché-sladké a velmi harmonicky se na něj napojuje decentně hořké zakončení. Neokázalou eleganci flekovského ležáku podtrhuje jemný přirozený říz.
Tmavý ležák od Fleků je pivem je perfektně vyváženým a jeho pitelnost je výborná - vyšší, než u leckterého světlého piva, což ovšem díky vyšší ceně skýtá jisté nebezpečí pro vaši peněženku.
Tedy - i přes turistickou pověst a vyšší cenu se U Fleků stále vaří výborné pivo a pravý pivomil by tuto legendární položku neměl minout.
Českou klasiku - tedy světlý ležák o 12% EPM - v době mé návštěvy olomouckého minipivovaru Moritz reprezentovala dvanáctka Moritz Kazbek, chmelená - jak už název napovídá - chmelovou odrůdou Kazbek.
Barva tohoto piva byla světle zlatá, mírně kalná, pěna pak takřka vzorně hustá, bílá a stabilní. Ve vůni jsem cítil kvasnice a trochu obilí.
Chuťově se dvanáctka Moritz Kazbek uvedla hezky svěžím, voňavým chmelem (a modří už vědí, jaké odrůdy). Ten je velmi umně a lahodně spojený s poměrně plným, ale přitom „optimistickým“ sladovým tělem. V chuťově bohatém sladu se přelévají medové i docentně obilné tóny.
Během tohoto představení sladového těla se nenápadně, téměř pokoutně zjeví voňavě chmelový a uměřeně hořký závěr chuti, který se mírně příjemně protáhne.
Jak naznačují výše řečená slova, je dvanáctka Moritz Kazbek velice příjemným, pitelným a nápaditým minipivovarským ležákem, jehož použití chmelu Kazbek a harmonické propojení se sladem pozvedlo o úroveň výš nad jeho sourozence z rodiny Moritzů.
Moritz Maizel - polotmavá 11°
polotmavý ležák
6
Redaktor
PanVrchni
,
14.5.2015
Pivovar Moritz, Olomouc
Polotmavé pivo v nějaké formě obohacuje nabídku většiny českých minipivovarů. Nejinak tomu je u olomouckého minipivovaru Moritz s polotmavou jedenáctkou Maizel. Ochutnal jsem ji přímo v minipivovarské restauraci (spojené s provozem minipivovaru).
Jedenáctka Maizel voněla po kvasnicích a karamelu se stopičkou nakouřenosti. Středně hustá, špinavě bílá a celkem trvanlivá pěna plula na hladině moku pěkné jantarové barvy.
Jemný, přirozený říz uvádí chuť – v ní se rychle rozvine vyvážené, nepřehnaně sladké karamelové tělo s trochou “přičmoudlosti” ke konci, která je posléze orámována chmelově hořkým závěrem střední intenzity.
Tělo Moritzu Maizel není příliš hutné ani karamelové nasládlé a i díky tomu je pitelnost dobrá – zejména po vpití se.
Shrnu-li svůj dojem z polotmavého ležáku Moritz Maizel, řekl bych: ne sice překvapující či extravagantní, ale přesto solidní minipivovarská polotmavá jedenáctka s rozpoznatelným stylem a charakterem.
Olomoucký pivovar s restaurací Moritz na celkem nenápadném rohu za hradbami evokuje náladu začátku 20. století kdesi v Haliči a spíše než na širokou nabídku piv sází na jejich kvalitu a dobrou kuchyni.
Zde jsem mimo jiné ochutnal místní světlý ležák jedenáctku Moritz a nebyl jsem zklamán. Pivo zářivě slámové barvy vonělo kvasnicovou vůní nesoucí se nad bohatou, bílou, dosti hustou a pomalu opadávající pěnou.
V chuti Moritze jedenáctky se zprvu projevil dosti vyrazně chmelově hořký nástup, pod nímž se rychle rozlije příjemně obilné jemně sladové tělo.
Hořkost má až jakoby kopřivové tony, její závěr je poměrně táhlý, ovšem v pozdějších doušcích se proti ní sladovost začne vice prosazovat nezatěžkaným, ale poměrně bohatým projevem a dobře se s hořkostí sladí. V prvních doušcích mi připadalo, že si obě složky (slad a chmelová hořkost) trochu hrají každá na svém písečku, ale po vpití se tento pocit vytratil a pitelnost je tak na patřičné výši.
Celkově bych tedy světlou jedenáctku Moritz označil za příjemný a nenudící, bezmála osvěžující minipivovarský ležák.
Ke složení jen - 4,3% ABV; obsahuje cukr a chmelový extrakt.
Úvod nenápadně sladový, po chvíli se přidává chmel – nejprve zvolna, postupně však nabývá na síle až dosáhne střední intenzity. Při dalších doušcích se sladový vjem zvýrazňuje – po krátkou chvíli je s chmelovou hořkostí dokonce i v rovnováze, pak opět dominuje chmel. Tento chuťový prožitek se neustále opakuje s dalšími doušky. Dojezd o odeznívání chmelové hořkosti. Tělo plnější, říz střední, pitelnost výborná.
Dobře udělaná jedenáctka z průmyslového pivovaru.
Chomout světlý ležák 12°
světlý ležák
8
Redaktor
PanVrchni
,
11.5.2015
PET lahev (farmářské trhy Olomouc)
PET lahev světlého ležáku z olomouckého pivovaru Chomout jsem zakoupil na trzích v Olomouci na hlavním náměstí celkem ve spěchu a bez velkého očekávání a o to větší překvapení mi přinesl.
Již vůně po přelití do sklenice byla moc příjemná, rozšafně květově a kopřivově chmelová. Pěna ležáku Chomout byla středně hustá, špinavě bílá, postupně opadavající.
Sytá barva lesního medu, mírně kalná a prakticky polotmavá naznačuje plný zážitek a ten naplňuje i chuť; v úvodu příjemně, nenásilně aromaticky chmelová, načež se během půl vteřiny rozlije plné, uspokojivé, avšak nepřetěžkané a velice lahodné sladové tělo, zdvořite ťukající na dveře komnaty polotmavých ležáků. Ve sladu jsou cítit nepatrně "marmeládové" tóny, ale opravdu jen tolik, aby mu dodaly na hutnosti. Po doznění sladu se znovu vrací chmelová hořkost, mírná a nenásilná s decentním hořkým dozněním, které se v dalších doušcích poněkud protáhne.
Průběh chuti je krásně srozumitelný a čitelný, přitom plně uspokojivý, ladný a harmonický, a výsledkem je pivo plné a čisté, přitom však osobité a velmi dobře pitelné. Ležák Chomout i při delším pití pomalu odkrývá další taje (například táhlejší chmelovou hořkost) a každou vteřinu baví. Přitom fantisticky kombinuje zajímavost chuti s neokázalostí i pitelností¨.
Vůbec nechápu, že celá chmelová aromatičnost má původ "pouze" v české klasice - Žateckém poloraném červeňáku, a že v Chomoutu není použita další aromatická odrůda chmele. Pokud je tedy chmel zastoupen jen ŽPC, zároveň tím naznačuje, jak široké možnosti ŽPC má.
Ležák Chmout získal 2. místo v Ceně českých sládků konané každoročně v pivovaru Zvíkov, takto méně okázalé soutěži, jíž se účastní především sládci malých českých pivovarů. Soutěž probíhá spíše v přátelském kolegiálním ovzduší a hodnotí lidé se zaujetím - a o to větší váhu pro mě jejich doporučení má. A jak se mi potvrdilo u světlého ležáku Chomout, stojí za to se jím řídit.
Toto se v Náchodě příliš nepovedlo. Vypadá to, jakoby hlavním záměrem bylo uvařit hořké pivo, což se sice povedlo, ale to nestačí. Tělo by spíše slušelo ležáku. Aroma, které bývá u stylu IPA povětšinou hodně pestré, se zde vytrácí a pivem se nese nepříliš dobrá práce s chmelovým extraktem.
Klasický český ležákový pivomil bude asi jásat, ale není proč.
Toš, pravda, lihovosť a ulpívající hořkosť tam sů, to sa nedá nic dělat. Normální chmel to holt asi nevidělo. Ale kdyby vidělo, toš by to nebylo za pětadvacet včetně dépéhá. Enomže aj přes to použití hentych extraktů tam furt necítim nejaké zásadní vady kromě výš řečených. Styl je trefený dobře, hořké je to echtovně, voňavé přiměřeně věku a dyš sa roštílím s děckama až tak, že ich mosím zřezat jak financ koze, toš si na tem aj pošmakuju a uklidním sa.
Pivo univerzální chuťi, s výraznými béžový koncem. Při pití my chuťi připomíná domácí bezinkovou limonádu. Po vypití zůstává divná pachuť v ústech
Harrach světlý ležák
světlý ležák
9
Štamgast
Ondratr
,
8.5.2015
U kozu a Jelinkova vila, obě restaurace ve Velké Meziříčí
Jezdím na něj pravidelně vlakem nebo na kole, a vždy je luxusní. Mírně hořké se slabým následkem koncem
Bol som v Brne znovu pozrieť brata. Nikdy sa nezabudnem zastaviť u Richarda kde majú dve veci ktorým sa neubránim a to je výborné pivo a rebierka marinované v korení Méďa Béďa :)
Ale k ,pšeničňáku, u mňa v domovine čapované pšeničné pivo je skôr rarita tak u Richarda si s chuťou vždy zopár dám.
Podľa mňa... je to lahoda výborná chuť ja ho vypijem na litre :)
Polotmavý ležák Rohozec Skalák se někdy prodává též pod názvem řezaný zimní ležák a byť je jaro, dostalo se mi příležitosti jej ochutnat.
Po přelití do sklenice zavoněl výrazně sladově karamelovou, trochu chmelovou vůní a vypěnila středně hustá, světle okrová, poměrně trvanlivá pěna.
Řezaný Rohozec Skalák se může pochlubit pěknou, rubínově hnědorudou barvou, k níž však dopomohl kulér neboli potravinářské barvivo na bázi karamelu.
Chuť začíná velmi příjemným karamelovým sladem spojeným s decentním aroma chmele a nepatrnou stopičkou praženosti či kávy ke konci.
Zpočátku mi řezaný Rohozec Skalák připadal harmonický a velmi vstřícný, avšak asi po půli lahve jsem karamelovou sladovost přeci jen shledal drobátko těžkopádnější a praženost zase oddělenější, než je můj ideál, zkrátka na harmonické ladnosti by se ještě dalo zapracovat.
Trochu nejednoznačně působí mírně lechtivá etiketa lahve polotmavého Skaláku - někomu se zajisté bude slečna na etiketě líbit, jiný si možná položí otázku, co na nálepce piva dělá. U mě podobné etikety budí dojem, že co pivu chybí na přitažlivosti chuťové, má nahradit prvoplánová přitažlivost vizuální. Ale kvuli ní si přeci pivo nekupujeme...
Celkově je Řezaný Rohozec Skalák celkem slušný polotmavý ležák a čepovaný by mi asi sedl o dost více. Škoda také ne úplně čistého složení. Ke cti trutnovského pivovaru Malý Rohozec však slouží, že na lahvi přiznal celé složení včetně chmelového izoextraktu, již dosti "chemického" chmelového produktu, jehož uvádění ve složení není povinné.
Přerovský pivovar Zubr obohatil svou nabídku o čtyřikrát chmelenou světlou jedenáctku Zubr Grand a pochlubil se s ní na stojáncích hypermarketů Albert. I zakoupil jsem jednu z lahví a jal se ochutnávat.
Grand po přelití do sklenice oslovil voňavě až slaďoučce chmelovou a sladovou vůní; špinavě bílá pěna byla středně hustá a poměrně stabilní.
Sytě zlatá barva působí plným, sebevědomým dojmem. A Zubr Grand se opravdu nemá za co stydět. V chuti se projeví velmi vyvážený jemný slad s troškou chlebovosti obkružovaný decentní příjemnou hořkostí, která se mírně protáhne. Chmel se projevuje droubounce aromatickými až pryskyřičnými kudrdlinkami a spolu se sladem tvoří nesmírně ladnou kompozici.
Vše je mimořádně harmonické a velice pitelné, přitom však nepopírající klasickou lehčí "voňavou" chuť Zubra.
Vida, co dokáže trocha péče navíc. Jedenáctka Zubr Grand není pivem extravagantním, zato však je neskutečně přívětivým a pitelným ležákem. Pokud se budou tradiční české značky piva "tunit" tímto způsobem, pak říkám rozhodně ano.
Na tomto "pivu" jsem začínal koncem 90. let minulého milénia svoji "pijáckou" kariéru. Vzpomínám si, jak mi přišlo při úplné premiéře strašně hořké, a divil jsem se, jak můžou lidi to pivo (skutečné pivo) vůbec pít :)
S odstupem let můžu říct, že chuť Budvaru nealko je prakticky pořád stejná, a rozhodně patří mezi to lepší na českém trhu v tomto segmentu. V případě nouze jsem schopen 1-2 vypít, aniž bych utrpěl silný duševní otřes...
Velkopopovický Kozel kvasničák
světlý ležák
4
Redaktor
PanVrchni
,
4.5.2015
čepované, restaurace U českého lva, Praha - Florenc
Plzeňské pivovary se snaží reagovat na zvýšenou poptávku po různých speciálech a připravily edici Výběr sládků, v níž nabízejí různé variace na piva ze svého portfolia.
Na květen je připraven Velkopopovický kvasničák, takto vlastně Velkopopovický Kozel s extra kvasnicemi přidanými před ležením. S velkou zvědavostí jsem jej ochutnal v restauraci U Českého Lva v Praze na Florenci. Kvasničák z Velkých Popovic je mírně kalným pivem dřevové barvy s hustou, jemně krémovou a poměrně stabilní bílou pěnou.
Ve vůni jsem kvasnice cítil překvapivě poměrně málo a jejich bojácnému projevu sekundoval slad.
A v tom, co naznačila vůně, pokračuje i chuť. Ta je jemně a nekomplikovaně sladová s příjemnou troškou kvasnic a velmi decentní hořkostí. V pivu se občas vynořily drobně aromatické tóny, ale v posledním kousku též lehounký náznak medicinální chuti ("lékovosti"), znatelný zejména po srovnání s místní bezchybně ošetřenou "Plzní" - podivný a nepříjemný.
Jemný říz pomáhá pitelnosti, pivo je harmonické, ale jinak - i kdybych si odmyslel onu "lékovost" - nijak extra zajímavé. Například Holbě Kvasničák se ani nepřibližuje, nemluvě o kvasnicovém Rebelu; dokonce dle mého názoru nesnese srovnání ani se Svijanským kvasničákem.
Celkově je tedy Velkopopovický kvasničák, aspoň v té podobě, kterou jsem pil, chvalitebný pouze svým záměrem. V žádném dalším ohledu mě nezaujal.
Konrad Bizon/Vratislavický Ale - další z pokusů českého průmyslového pivovaru uvařit ejl a bohužel - další propadák.
Hned po nalití není možno si nepovšimnout nehezké chuchvalcovité, nepřirozeně vysoké a po chvíli na cáry trhající se hnědé pěny.
Pivo samo se nese v chuti kávy a tmavého ovoce, což by bylo v pořádku. Nepříjemně však překvapí silná a únavná lihovatost, která nepříjemně vyčnívá a sráží pitelnost na velmi nízké hodnoty. Vše je rozházeno a nespojeno a je problém dopít obsah sklenice.
Ve složené mj. chmelový extrakt a pšeničný slad.
Závěr - toto se nepovedlo.
Samson obecně považuji za celkem zoufalou značku, kdy mi ani jedna položka z portfolia nechutná. Pito jsem zkusil též a přítomnost sladidla ve složení mě tedy apriori vyděsila a i odradila od konzumace, nicméně jsem se překonal. Když odhlédnu od této "zrůdnosti" ve složení, jedná se opět o fádní a nezajímavý počin. Přitom tradičně opět za poměrně nekřesťanskou cenu.
Takže v mojej obľúbenej letnej krčmičke U Cenigu som sa včera zastavil ako vždy keď začne byť príjemne teplo a narazil som na nové pivo v ponuke Pražáčka.
Neváhal som a dal som si za 3. :) Bol som milo prekvapený pena držala, celkom príjemná vôňa ale piteľnosť... pivko sa pilo samo 1 bolo vo mne ako nič 2-3 som si vychutnal už viac :)
Dnes som okoštoval pivo Patriot. Kúpil som si debničku v Lidli. Pre mňa osobne je to veľmi príjemné a piteľné pivečko. Na začiatku príjemne cítiť sladovosť stred a koniec je tiež v poriadku. súhlaím s pánom vrchným človek má chuť piť ho po litroch. Nie je lepivé, dolu krkom kĺže samo.
Je to jedenástka ako má byť, chcel by som skúsiť aj čapované to by bolo pošušňáničko :)
Klasickým a v lahvích dobře dostupným tmavým ležákem je černý Samson dvanáctka. Po přelití jedné z lahví do sklenice se rozvinula příjemná karamelová vůně s mírným nádechem marmelády z lesního ovoce, též trošku pražená a chmelová.
Oku lahodí i poměrně hustá a pomalu opadávající béžová pěna a temně hnědá barva s narudlými odlesky proti světlu.
V ústech se po napití rozvine jemně karamelová chuť s ladně hořkým zakončením, v němž se o slovo hlásí rovným dílem chmelová hořkost s decentní kávovou pražeností.
Tělo je přiměřeně plné a z karamelové sladovosti občas vykoukne - podobně jako ve vůni - náznak marmelády z lesního ovoce, dodávající osobitosti. Tmavý Samson je pivem vyváženým a slušně pitelným.
Co se týká chuti, jsem tedy spokojen, pivo má charakter a přitom je vstřícné.
Jediné, co mě na něm mrzí, je obsah umělého sladidla (sacharinu). V chuti jej ani nedokáži identifikovat (obvykle se projevuje lehkou oddělenou nasládlostí), tak proč s ním tmavý Samson kazit?
Notabene, chlubí-li se Samson sloganem "vychutnejte si pivo z přírodních surovin, vařené s péčí a láskou podle osvědčené originální receptury". Opět marně přemýšlím, na kterém stromě ten přírodní sacharin roste a zda ho lze sehnat i v bio podobě na farmářských trzích...
Mimo tento neduh považuji černý ležák Samson za dosti podařený tmavý ležák, po němž můžete v obchodě bez obav sáhnout. Profláknutého Černého Kozla poráží rozdílem třídy.